Skip to content
reklama

4 podivné nemoci: Explodující hlava, cizí jazyk i mlsný jazýček

Sotva zavře oči a usne, uslyší ohlušující explozi! „Jsem, mrtvý!“ pronese se silným francouzským přízvukem, a pak si na talíř naloží porci luxusních husích jatýrek.

Syndrom explodující hlavy

Diagnóza: Občasný lebeční smyslový šok

Patří do skupiny označované jako parasomnie, tedy jevů, které jsou spojeny se spánkem. Postižený slyší hlasité zvuky připomínající exploze, výstřely, ale také činelů, zvonek nebo bzučák. Většinou se jako specifické sluchové halucinace ozývají v okamžiku, kdy člověk usne, nebo se probouzí.

Jde o poruchu sice neškodnou, rozhodně však nepříjemnou. Jen si to představte. Usínáte, všude je klid, a najednou prásk! A to ještě někteří spatří při explozi záblesk světla, cítí teplo nebo mravenčení.

U někoho se objeví na pár dnů nebo týdnů, u někoho přetrvávají měsíce, ale co je způsobuje, vědci stále netuší. Mluví se o dysfunkci retikulární formace v mozkovém kmeni, která má na starost přechod mezi spánkem a bděním, ale také o poruše některé části středního ucha, o stresu.

Jako první poruchu popsal už v roce 1876 americký lékař Silas Mitchell (1829–1914).

Je to jakby vám v hlavě explovala atomovka, (pixabay)

Syndrom cizího přízvuku

Diagnoza:

Když najednou Čech jako poleno, který byl nejdál na výletě Českých Budějovicích, začne mluvit s francouzským přízvukem tak výrazným, že by mu i Burianův Lelíček mohl závidět, a to aniž francouzštinu ovládal, měli by příbuzní zpozornět.

„Tato porucha řeči totiž může být vedlejším projevem mrtvice nebo jiného poškození mozku,“ upozorňují lékaři. Projevuje se náhlými změnami v intonaci, řečových vzorcích nebo výslovnosti, takže se zdá, jako by si postižený hrál na snaživého cizince.

Nesprávně vyslovuje slabiky, používá nesprávná slova, nesprávně skládá věty, přízvuk klade na netypická místa. Narušen je rytmus i zvuk vytvářený pohybem jazyka nebo čelistí při mluvení. Příznaky mohou přetrvávat někdy i celé roky a to navzdory pomoci logopeda.

blank
Chronické denní zpožďování přirozeného spánkového rytmu dokáže s životní energií pořádně zamávat .(pixabay)

Syndrom nesynchronizovaného 24-hodinového rytmu

Diagnóza: Hypernychtemerální syndrom

Neurologická spánková porucha, která se projevuje jako chronické denní zpožďování přirozeného spánkového rytmu. Znamená to, že doba bdění a spánku je výrazně delší (nebo ve výjimečných případech kratší) než 24 hodin a odmítá se přizpůsobit vnějšímu světelným podmínkám během střídání dne a noci.

Většinou se každý den doba usínání a probouzení opozdí o další jednu až dvě hodiny. Stále více se tak dostává mimo rytmus, ve kterém žije zbytek společnosti, čímž dochází k vážnému narušení schopnosti fungovat ve škole, v zaměstnání i v běžném společenském životě.

A protože se člověk musí společnosti přizpůsobit, znamená to na jedné straně noční nespavost, na straně druhé pak nadměrnou a po čase chronickou denní únavu a rostoucí stres. Nemožnost spánku v normálním čase navíc způsobuje rozhození cirkadiánních rytmů, čímž ovlivňuje metabolismus i sekreci hormonů potřebných pro kvalitní život.

Příčinou poruchy je genetická abnormalita ovlivňující specifické oblasti mozku a přestože postihuje především slepce, je mezi postiženými i řada normálně vidících lidí. Projevit se může v jakémkoli věku a neexistuje lék, který by ji zlikvidoval.

„Přesto jsou lékaři schopni pomocí hormonů a světelné terapie, přiblížit postiženého běžnému spánkovému režimu,“ ujištuje neuroložka Barbara Gisabellová.

blank
Stačí rána do hlavy, a už nikdy si v restauraci nedáte Katův šleh. (pxfuel)

Syndrom dobrého jídla

Diagnóza: Gurmánský syndrom

Vzácná porucha projevující se jako následek poranění pravého čelního laloku, nádoru nebo ischemické cévní mozkové příhody. U postižených lidí se projevuje intenzivní strach z nekvalitní stravy a obsedantní zájem o dobré jídlo.

Stávají se náruživými gurmány, kteří nemluví o ničem jiném než o jídle, vaření a restauracích. U některých jde téměř o posedlost, která vede k celkové změně chování i životních priorit. Přesto všechno však tato změna není spojena se zvýšenou chutí k jídlu.

Poprvé poruchu popsali neurologové Marianne Regardová a Theodor Landis na případu švýcarského novináře, který po zranění hlavy opustil místo politického komentátora a začal psát výhradně o jídle a navštěvovat výhradně luxusní restaurace.

Stav je sice považován za benigní, tedy neškodný, ale to asi nebude platit pro peněženku postiženého.

Foto: pixabay, pxfuel titulka pxfuel
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články