Inženýr společnosti NASA přichází jako každé ráno do práce. Zapíná počítač, mezitím si jde udělat ranní kávu. Něco je však v nepořádku, část včerejších mailů chybí, další nepřečtené zprávy jsou označené jako zobrazené.
Na nic nečeká a okamžitě informuje svého nadřízeného. Spojené státy zažívají jeden z prvních hackerských útoků v dějinách.
Rozvoj počítačů sice pomáhá bezpečnostním složkám při chytání zlodějů a vrahů. Zároveň otevírá další možnosti pro nové padouchy. Jejich trestná činnost není vidět, protože ji páchají v on-line prostoru.
Vydejte se s EPOCHOU po internetových stopách největších a nejničivějších hackerských útoků!
První internetový podvod
Událost: Morrisův červ
Kdy: 1988
Začátkem listopadu opouští jeden z počítačů Massachussetského technologického institutu vir, který získává přezdívku Morrisův červ. Autorství patří studentu Cornellovy univerzity Robertu T. Morrisovi (*1965).
Omylem hackerem
Počítačový nadšenec chce prozkoumat internetová zákoutí, a tak vytvoří program, který se mu však vymyká z rukou. Prozíravě ho vypouští z nedalekého institutu, aby po sobě zametl stopy.
Červ nemá být destruktivní, ale zničehonic napadá počítače připojené k veřejné webové síti. Využívá také slabých hesel uživatelů! Vir stroje napadá klidně i několikrát, během prvního útoku uživatelé sledují zpomalení svého kompjůtru.
V dalších hodinách přichází totální kolaps a počítač se prakticky nedá používat. Během pár dní vyřadí z provozu na 6 000 přístrojů, což je v internetové pravěku téměř šestina populace.
Americká vláda reaguje rychle, nicméně samotné odvirování zabírá několik dní. Ve vynucené pauze stojí zasaženým podnikům práce a přichází o stovky tisíc dolarů.
Na muzea na červa
Pro samotného Morrise přijíždí policie a student končí v poutech. Stává se prvním člověkem, který je odsouzen podle nového zákona o počítačových podvodech z roku 1986. Morris se odvolává a vyšší instance mu trest zmírní na tříletou podmínku.
Zároveň musí nastoupit ke 400 hodinám veřejně prospěšných prací a uhradit pokutu. Úřady nakonec celkovou škodu způsobenou Morrisovým červem odhadují na 100 milionu amerických dolarů!
Vousatý příběh má ale vtipné pokračování, Morris totiž v roce 2006 získává profesorské místo právě na Massachussetském technologickém institutu. O popularitu nepřichází ani jeho červ, je uložen na disketu, kterou vystaví v bostonském muzeu.
Místo důležité zprávy porno
Událost: Řádění viru Melissa
Kdy: 1999
Výhra v soutěži, dědictví po nigerijském princi nebo dar v podobě několika milionů – urgentní maily se šokujícím předmětem zná každý. Na přelomu roků 1999 a 2000 ale zachvátí tato novinka americké počítače.
Hold striptérce
Hromadný virus vytvoří David L. Smith (*1968) a koncem března ho vypouští do světa. Pojmenuje ho Melissa, údajně podle jedné z floridských striptérek. Důležité je, že se internetová hrozba zaměřuje především na aplikace firmy Microsoft.
Lidé, kteří používají Outlok jsou tak první na ráně. „Důležitá zpráva od…“ stojí v předmětu zprávy, která jim přistává do mailu. Po otevření se objevuje hláška, aby čtenář nikomu nic neříkal ani neukazoval.
Součástí viru je také dokument s názvem „List“, ten pro změnu obsahuje seznam pornografických stránek. Zdánlivě neškodný žert ale napáchá pořádnou paseku, protože po otevření se automaticky odešle prvním padesáti lidem v seznamu kontaktů.
Vir zahlcuje mailové schránky a zcela ochromí komunikaci některých firem a vládních institucí. Pro Smithe si nakonec dokráčí FBI, autor se oficiálně přiznává až po půl roce.
Úřady škodu vyčíslí na 80 milionů dolarů, samotný hacker obdrží pouze dvaceti měsíční trest a pětitisícovou pokutu.
Účel světí prostředky
Událost: Útok na ministerstvo obrany USA a NASA
Kdy: 1999
Zní to jako námět na hollywoodský film. Důležité americké úřady v čele s ministerstvem obrany kyberneticky paralyzuje neznámý útočník. Místo obávaného teroristy policie nakonec zatýká patnáctiletého klučíka.
Vetchá americká obrana
Na internetu má přezdívku c0mrade a celou komunitu udivuje svými kousky. Vrchol kariéry přichází v červnu 1999, kdy prolomí slabé zabezpečení NASA. Na dva dny získává přístup do několika počítačů, skrz ně se dostává k citlivým údajům.
Zároveň zachycuje část interní mailové komunikace mezi zaměstnanci. Vesmírná agentura bere útok velice vážně, protože hacker napadá servery, které udržují v chodu Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
Nakonec ředitel sahá k radikálnímu řešení a nechává na tři týdny vypnout většinu serverů. Mladík poté přesouvá svou pozornost k americkému ministerstvu obrany. Nabourá systém, jenž monitoruje biologické a chemické hrozby.
Bonusem se stávají uživatelská jména a hesla k zaměstnaneckým účtům. Ve vládních kruzích vládne chaos a FBI pátrá po každém detailu, jež by mohl vést k viníkovi.
Smutný osud obávaného hackera
Policie nakonec provádí razii začátkem ledna 2000 v jednom z domů na severu Floridy. Zaskočený patnáctiletý Jonathan James (1984–2008) putuje okamžitě za mříže. „Vládě chybí seriózní počítačová ochrana,“ vypoví v průběhu výslechu.
Soud, který úpěnlivě tají mladíkovo jméno, mu uděluje sedmiměsíční podmínku. Anonymitu ale propálí hochův otec Robert. Je na svého syna, který USA způsobí škody ve řádech milionů dolarů, pyšný a chce, aby ho znal celý svět.
Další Jamesův osud ale příliš veselý není. Počítačový blázen, jenž si vyslouží místo v hackerské síni slávy, nakonec putuje za mříže, protože poruší podmínku – policie ho nachytá pod vlivem drog!
Jeho život dochází smutnému konci v roce 2008, kdy spáchá sebevraždu. Důvod tkví v dalším obvinění z hackerského útoku. „Nevěřím v systém spravedlnosti,“ uvede ve svém dopise na rozloučenou.