Svatba. Chvíle štěstí, která je dokonalým magnetem na průšvihy. Zapomenuté prstýnky, ztracené kytky, převržené dorty, nevěsty na útěku. A věřte, že ani královské svatby se navzdory všem opatřením a dokonalé organizaci takovým průšvihům nevyhnou.

A platí to dnes i ve středověku.

Nevhodný polibek

Kdo: Edward II a Isabela Francouzská

Kdy: 25. ledna 1308

Anglický král Eduard II. (1284–1327) se má oženit s dvanáctiletou Isabelou Francouzskou (1295–1358). Ne že by ji miloval, nebo se mu snad líbila. Což dá jasně najevo už během svatební ceremonie, kdy místo nevěsty v závěru obřadu políbí rytíře Pierse Gavestona (1284–1312). Ne proto, že by stál nejblíž, ale protože pro něj má slabost a rozhodně to není první polibek, který si ti dva vymění. O tom, že Eduard II svou manželku podvádí právě s Gavestonem si špitají angličtí i francouzští holubi na střeše a naštvaná Isabela mu to nikdy neodpustí.

Její nenávist roste s každým projevem Eduardovy přízně a Gavestonovi a po něm dalšímu milenci Hugovi Despenserovi (1286–1326). Nakonec se spojí s hrabětem Rogerem Mortimerem (1287–1330), posbírají malou armádu a 21.

září 1326 s podporou anglické šlechty, která má Eduarda II také plné zuby, svého manžela sesadí, uvězní a krátce poté, ho nechá zabít. Tím, že mu nechá vrazit rozžhavenou tyč do konečníku, čímž dá jasně najevo, co si o něm myslí.

Příliš malé šaty

Kdo: Ludvík XVI a Marie Antoinetta

Kdy: 16. května 1770

Marie Antoinetta (1755–1793) má 14 let, když ji ambiciózní matka Marie Terezie (1717–1780) vyexpeduje z Vídně, aby se provdala za budoucího francouzského krále Ludvíka XVI. (1754–1793). Chystá se sice svatba veliká, pozváno je na 6000 hostů, ale její šaty jsou ušity dlouho předtím, než dorazí.

Jsou nádherné, pokryté stříbrem a diamanty takže když si je zkouší v síni plné zrcadel to jiskří až zrak přechází. Má to však háček. Živůtek. Švadlena totiž špatně odhadla míry a šaty jsou moc malé. Na rozsáhlé předělávky, jaké by si jejich zvětšení vyžádalo, není čas, a tak musí Marie k oltáři vyrazit v šatech, které přes veškerou snahu nelze vzadu dopnout a přes veškeré maskování odhalují korzet i část zad.

Což v době, kdy je skandálem veřejně odhalit kotníček, svatební hosty šokuje a způsobí skandál, o kterém se mluví ještě dlouho. O čem se ovšem nemluví, i když se leccos šušká, je, že ze svatební noci nic nebylo.

Novomanžel, který je známý svým nezřízeným apetitem, se totiž přecpal k prasknutí a zcela vyčerpán celou noc spal jako špalek.

Opilý ženich

Kdo: Jiří IV a Karolina Brunšvická

Kdy: 8. dubna 1795

Manželství krále Jiřího IV (1762–1830) se sestřenicí Karolinou Brunšvickou (1768–1821) je katastrofa. Včetně svatby. Ani jeden toho druhého totiž nechce. Jiří se jako mladík zamiloval do katoličky Marie Anne Fitzherbertové (1756–1837), která je nejen o šest let starší, ale navíc dvojnásobná vdova.

Přesto ji miluje tak moc, že se s ní, navzdory otcovu nesouhlasu a zákonu, který mu takový sňatek zapovídá, 15. prosince 1785 ožení. Samozřejmě tajně, a přesto, že je sňatek podle zákona neplatný. Navíc jako král naseká spoustu dluhů, které je nutno splatit.

A tak mu naplánují svatbu a vyberou nevěstu. Nepříliš pohlednou sestřenici Karolinu. Ti dva se od prvního okamžiku nenávidí. A jak se svatba blíží, Jiří stále častěji říká: „Není mi dobře. Podej mi sklenku brandy!

“ Během svatebního obřadu v paláci sv. Jakuba je tak opilý, že nedokáže stát na nohou a musejí ho podpírat. Kdykoli Karolinu vidí, neodpustí si jedovatou poznámku, kdy o ní mluví zásadně jako o „šeredné špindíře, která ani není panna.

“ Ona mu však, pokud jde o nelichotivé názory, nezůstává nic dlužna. Tahle svatba je zkrátka průšvih a totéž platí o celém jejich manželství.