Domů     10 mýtů, které nás naučili ve škole
10 mýtů, které nás naučili ve škole

Jedničkáři i propadlíci, vyhoďte svá vysvědčení a připravte se na nový nástup do školy! Vaše známky, zejména z přírodopisu, ale i zeměpisu nebo fyziky, nemají žádnou hodnotu. Ve škole nám totiž do hlavy leckdy vtloukali pěkné hlouposti. Tady je deset z nich. Není tedy pravda, že…

1) … Mount Everest je největší hora

Jak se to vezme. Hodně bude záležet na tom, budeme-li její výšku měřit od hladiny moře, což je dosud celosvětově uznávaná metoda, nebo zda chceme zjistit skutečnou výšku hory.

V druhém případě pak Mount Everest na nejvyšším žebříčku vystřídá havajská sopka Mauna Kea. Ta sice měří pouhých 4245 metrů nad hladinou moře, pod hladinou k tomu ovšem přidává dalších 5959 metrů. Podtrženo, sečteno, celková výška této sopky je 10 204 metrů.

A to ještě vědci tvrdí, že se za dobu své existence masiv pořádně zabořil do mořského dna. A že ve skutečnosti měří dokonce téměř 17 000 metrů!

Pokud by se počítala celková velikost i pod zemí, byla by první havajská sopka Mauna Kea.
Pokud by se počítala celková velikost i pod zemí, byla by první havajská sopka Mauna Kea.

Tam, kde se živí potkávají s mrtvými.

Není divu, že se Bílá hora, jak zní překlad jejího havajského názvu, stala horou posvátnou. Místní lidé věří, že se na jejím vrcholku setkávají světy živých a mrtvých.

A že se tam prostřednictvím modliteb můžete setkat s těmi, kteří vás dávno opustili, nebo které jste opustili vy. Mauna Kea se navíc stala Mekkou všech astronomů. Na jejím úpatí se nachází slavné Mauna-Kea-Observatorium. Skupina observatoří, jedny z největších očí lidstva mířící do vesmíru.

2) … vystrašený pštros strká hlavu do písku

Za tento mýtus může římský válečník, filozof a autor nejvýznamnější přírodovědné encyklopedie Říma Naturalis historia Plinius starší (23–79 n. l.). Ale jak na takovou hloupost přišel, nikdo neví.

Možná, že zahlédl pštrosa zrovna ve chvíli, kdy sklonil hlavu k zemi, aby sezobl nějaký menší kamínek. Ale tak si přece čistí žaludek spousta ptáků.

Přírodovědci občas připouštějí, že pštros v případě, že se blíží nebezpečí, opravdu sundá hlavu až k zemi, aby jeho dlouhý krk nepřitahoval nepřítele jako maják.

Tento omyl vznikl ve starověkém Římě.
Tento omyl vznikl ve starověkém Římě.

V obci by překročil povolenou rychlost

Další skupina milovníků těchto ptáků ale tvrdí, že zrovna pštros moc přirozených nepřátel nemá. A že svůj dlouhý krk používá naopak jako periskop, jímž mapuje směr ataku predátora.

Naprosté většině těch, kdo by si chtěli pochutnat na pštrosím masíčku, zmizí rychlostí 60 km/hod. A neopatrnému protivníkovi dokáže doslova ukopnout hlavu. Ve skutečnosti si tak na něj troufnou jen lvi.

3) … 50% tepla uniká z těla hlavou

„Vezmi si čepici, nebo umrzneš,“ říkávaly naše maminky a dodávaly onu zaručenou informaci, že polovina tepla, které naše tělo vyprodukuje, odchází právě hlavou.

Za tento mýtus může americká armáda, která v 50. letech minulého století pokoušela zjistit, jaký vliv má mrazivé počasí na jejich vojáky.

S tímto mýtem přišli američtí vojáci. Hlava ale propouští stejně tepla jako kůže.
S tímto mýtem přišli američtí vojáci. Hlava ale propouští stejně tepla jako kůže.

Kde udělali američtí vojáci chybu?

Dobrovolníky tenkrát oblékli do arktických obleků a poslali je na mráz. Z měření skutečně zjistili, že zhruba polovina tepla z těl pokusných osob utíkala hlavou. Jen si to jaksi zapomněli spojit s tím, že hlava byla jedinou nechráněnou částí jejich těla.

Ve skutečnosti hlava a kůže na ní statisticky propouští úplně stejné množství živočišného tepla jako jiné části těla. A když si zapomenete kulicha, má to zhruba stejný efekt, jako byste si nevzali v třeskutých mrazech na ruce rukavice.

4) … Velká čínská zeď je viditelná z vesmíru pouhým okem.

Poprvé tuto myšlenku vyslovil britský archivář William Stukeley. Na hodnotě této informaci, kterou sdělil v dopise jednomu svému známému, dost ubírá fakt, že se tak stalo v roce 1754, kdy se, jak známo, do vesmíru ještě nelétalo.

To, že se za určitých okolností slavná Velká čínská zeď z rakety či z orbitální stanice vidět dá, potvrdil americký astronaut čínského původu Leroy Chiao. Ten si velkolepou stavbu dokonce i vyfotil.

Zeď je viditelná jen za ideálních podmínek.
Zeď je viditelná jen za ideálních podmínek.

Nechcete si radši vycvaknout měděný důl?

Přiznal ovšem, že člověk musí mít kliku na počasí. A taky musí přesně vědět, kde vlastně hledat. Jeho kolegové kosmonauti v té souvislosti připomínají, že jsou daleko lépe vidět jiné věci. Třeba obří povrchové doly.

Zvláště pak slavný měděný důl v Salt Lake City v USA, který je hluboký 1,2 kilometru a má průměr zhruba 4 kilometry. Nebo 3 000 kilometrů dlouhá a několik set metrů široká státní hranice mezi Indií a Pákistánem.

Ta je totiž v noci kompletně osvětlená, aby zabránila řádění pašeráků na obou stranách hranice.

5) … odkysličená krev je modrá

Tak jak je to s tou modrou krví? Šlechtici se zapřísahají, že oni ji nemají. A co my všichni ostatní? Vždyť nás přece učili, že odkysličená krev je modrá. Jaká je správná odpověď? Není. Jak k tomu ale příznivce této teorie došli?

S největší pravděpodobností si jen dlouho prohlíželi nákresy lidských těl při hodinách biologie.

K této informaci došlo kvůli žílám, které vypadají modře.
K této informaci došlo kvůli žílám, které vypadají modře.

Pusťte krabovi žilou!

Naše žíly jsou na nich odjakživa znázorněny modrou barvou. A když se podíváte na své ruce, musíte dát jejich autorům zapravdu. Jenže krev, okysličená i odkysličená, je díky hemoglobinu vždycky jen červená. Ta okysličená je světlejší, odkysličená tmavší.

Ale příroda je mocná čarodějka a modrou krev si nakonec opravdu prosadila. Nikoli u lidí, ale u některých mořských tvorů, jako jsou krabi nebo sépie.

6) … Kolumbus měl strach, že na konci světa přepadne přes okraj do pekla

Naši učitelé hlásali oblíbenou teorii, že Kolumbus tušil, že Země je kulatá, a musel učence, církev a španělské vládce přesvědčovat o tom, že mu žádné nebezpečí nehrozí.

Daleko největší úspěch u žáků však měla teorie, že se Kolumbus do poslední chvíle děsil toho, co se stane, až dopluje na konec naší planety. Prý byl přesvědčen o tom, že pak spadne rovnou do pekla.

Kolumbus si myslel, že přepadne do pekla.
Kolumbus si myslel, že přepadne do pekla.

Už Aristoteles věděl, že je kulatá.

Připusťme, že námořní velitelé bývali studovaní muži, kteří měli přehled. A tudíž i Kolumbus věděl, že už v 5. století př. n. l. vědci věřili, že Země je kulatá. Slavný Aristoteles (384–322 př. n.

l.) tuto teorii prosazoval s tím, že při zatmění Měsíce vrhá Země kruhový stín. Řecký matematik, astrolog, astronom a geograf Klaudios Ptolemaios vycházel z kulatosti Země při tvorbě svých slavných map.

A dokonce přitom předpokládal, že se na druhé straně planety setkáme s protinožci. Dva tisíce let předtím, než se Kryštof Kolumbus (1451–1506) chystal vyplout na druhou stranu světa.

7) … na jazyku cítíme čtyři chutě

Listuji starým sešitem z biologie a mám to tady černé na bílém. Náš jazyk se dá rozdělit na čtyři části podle typu chutě, kterou vnímá. Na špičce je sladké teritorium, uprostřed se dělí na slanou a kyselou, a u kořene jazyka si nejlépe vychutnáme chuť hořkou. Aspoň tak to v roce 1942 stanovil americký psycholog Edwin Garrigues Boring.

Podle odborníků cítíme mnohem víc chutí.
Podle odborníků cítíme mnohem víc chutí.

Rýže i mouka chutnají škrobově

Vědkyně Juyun Lim z Oregon State University navíc představila odborné veřejnosti i chuť číslo 6. Ujalo se pro ni označení „škrobová“. Spolu s kolegy provedla výzkum na 22 osobách, jimž nechala ochutnávat jídla s různým obsahem sacharidů.

Pokusné osoby pak uvedly, že jídla chutnala „škrobově“. Asiaté přitom danou chuť přirovnávali k té, co má rýže, Američané hovořili o chuti mouky. A už se mluví o tom, že jazyk dokáže rozeznat i chuť tuků, krve či vápníku. Kdepak 4x a dost!

8) … když sáhnete na ptáče, jeho matka ho odvrhne

Taky věříte tomu, že lidský dotek je pro malého opeřence totéž, co rozsudek smrti? Nám to aspoň obvykle ve škole říkali. Jedná se ale o mýtus. A nejenom proto, že ptáci nemají tak dobrý čich jako savci. To, že jste se dotkli jejich potomka, ptačí mámy ani nezaznamenají.

Matky si ani nevšimnou, že jsme drželi jejich mládě.
Matky si ani nevšimnou, že jsme drželi jejich mládě.

Možná vypadlo, když rodiče nebyli doma

Teď přes zimu mají, alespoň co se ptáků týče, v záchranných stanicích zatím klid. Jenže uběhne pár měsíců a budou mít zase plno. Při prvních jarních vycházkách často mladí ekologové narazí na malinkého opeřence. A máma široko daleko nikde.

Ochránci zvířat však tvrdí, že to není důvod k neodbornému zásahu. Je docela možné, že ptáče jen vypadlo z hnízda v době, kdy rodiče nebyli doma. A kdybyste přišli za hodinku, už budou mít juniora zpět v hnízdečku.

9) …  sklo je tekuté

Je to stejně složitá záhada jako věčná otázka, co bylo dřív: vejce, nebo slepice? Takže ano, když je sklo žhavé, je tekuté, jenom teče pomaleji než voda z kohoutku. Ostatně naši vyhlášení skláři by mohli vyprávět.

Jenže pak ztuhne a z tekutiny připomínající rozpálený olej se stane třeba tabulka skla chladná jako led. Chce ještě někdo tvrdit, že tahle věcička, kterou v okamžiku roztříštíte na stovky střepů, je tekutina?

Co se týče skla, zůstává jeho konzistence stále záhadou.
Co se týče skla, zůstává jeho konzistence stále záhadou.

Sejdeme se za milion let

Chce. Moderní věda prokázala, že nelze jednoduše prokázat, že sklo v podobě tabule má pevnou strukturu.

Dokonce, kdybyste toto sklo natáčeli s velikým rozlišením po dobu několika milionů let, a potom byste si onen záznam obrovskou rychlostí přetáčeli, zjistili byste, že sklo v tabulce stále teče. Přesto se ale nedá mluvit o tom, že jde o tekutinu.

Tak se v tom vyznejte. Je, nebo není tekutina? Za milion let si to řekneme.

10) … chameleon barevně splývá s okolím, aby se chránil

Faktem je, že tento na první pohled nenápadný (a často neviditelný) ještěr se dokáže čas od času extrémně rychle přebarvit. Ale rozhodně to není proto, že by chtěl splynout s okolím, aby ho náhodou někdo nesežral.

Chameleon mění barvy podle nálady.
Chameleon mění barvy podle nálady.

Dneska jsme se vyspali dorůžova

Ve skutečnosti mění chameleoni barvu v důsledku tělesných a emocionálních změn. Řešeno jednoduše, to, jak chameleon právě vypadá, záleží na tom, jak se vyspal, jak se momentálně cítí a jak je na tom se svým partnerským životem.

Má-li dobrou náladu a něco ho naštve, dokáže kompletně změnit barvu během tří vteřin.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
reklama
Související články
Lifestyle
Janis Joplin: Heroin přivede soulovou královnu do hrobu
Na hudební scéně 60. let, které dominovali téměř výhradně jen muži, působí Janis Joplin (1943–1970) jako vzácný úkaz. Svým syrovým, elektrizujícím zpěvem se během krátké kariéry dostane pod kůži tolika fanouškům, že dodnes zůstává jednou z nejvlivnějších zpěvaček v historii. Bohužel i tato hvězda podlehne v pouhých sedmadvaceti letech démonům alkoholu a drog. Útěchu hledá v alkoholu Rodačka […]
Lifestyle
Chorobné odéry: Dokážeme vyčenichat nemoci?
Čich je považován za „popelku“ mezi lidskými smysly. Americký průzkum provedený v roce 2011 zjistil, že přibližně polovina respondentů ve věku 16–30 let by se raději vzdala čichu než svého chytrého telefonu. Čich je úzce spojen s našimi emocemi a vzpomínkami, pomáhá ale také odhalovat potenciální hrozby, jako jsou zkažené potraviny, toxické látky – nebo nemoci. […]
Lifestyle
10 Nejpodivnějších zvyků ze všech koutů planety
Každá kultura na světě má své zvláštnosti. Obyvatelé všech zemí si vytvořili své zvyky a obyčeje, a ty naše jim mohou připadat podivné, stejně tak jako nám se budou zdát zvláštní ty jejich. A právě desítku těch (pro nás) nejpodivnějších vám představíme.   Svou kulturu obvykle bereme jako samozřejmost, normu, podle které očekáváme, že se […]
Lifestyle
Co se stane s vaším tělem, když přestanete kouřit?
Kouření škodí zdraví, to je fakt. Jenže zbavit se závislosti není snadné. Když se to ale někomu přeci jen podaří, jeho tělo se mu za to odvděčí. Některé zdravotní benefity se projeví téměř okamžitě, jiné až po letech, ale rozhodně stojí za to.     „První změnou, ke které může dojít už během několika hodin […]
reklama
svět zločinu
Šli si pro lup v desítkách milionů. Odnesli si ale zlato v hodnotě přes 2,5 miliardy korun…
I zločinci potřebují mít ke své práci štěstí. V nenápadném transportním sejfu, v němž zlato čeká pár hodin, než ho přeloží na jiné letadlo, tak místo milionů najdou zlatý kov za miliardy. Jako pachatelé slavné loupeže z Brinks-Mat. Je sobota, 26. listopadu 1983. Do opevněného skladiště Brinks-Mat, které leží v blízkosti slavného londýnského letiště Heathrow, se snaží dostat skupina […]
Falšování vín: Příliš drahý přípitek
Laurent Ponsot nevěří svým uším. Na aukci se nabízí víno jeho rodinné společnosti z roku 1945 a 1959, když ještě firma ani neexistovala. Zařídí, aby bylo toto falešné zboží odstraněno z katalogu, a uvědomí úřady. Ještě netuší, že jejich prodejce je protřelý podfukář a že právě napomáhá k jeho dopadení a potrestání. Rudy Kurniawan přichází na […]
Loupež v brazilské centrální bance: Dokonalý plán pilných zahradníků
Jak rychle se dá nenápadně vyloupit banka, aby to vydalo kořist v hodnotě 70 milionů dolarů? Ti, kdo slyšeli o případu Centrální banky v brazilském městě Fortaleza, by možná odpověděli, že se to dá zvládnout za víkend. Práce na téhle loupeži bylo ale daleko víc. Fortaleza je třímilionové město na severovýchodním brazilském pobřeží, jedno ze sta největších […]
Útočící galerista Brit Eric Hebborn
Když si britský chlapec Eric Hebborn v osmi letech hraje s ohněm a zapálí školu, většina lidí předpokládá, že zraje pro kriminál. Erikovi učitelé si ale všimnou, že výborně kreslí a maluje, a podporují ho v této činnosti. Malý grázlík to nakonec dotáhne až na Královskou akademii umění a poté se stane pomocníkem restaurátora obrazů George Aczela. Jako […]
reklama
věda a technika
Zachraňte svá záda! Proč nejčastěji bolí?
Bolesti zad patří mezi nejrozšířenější civilizační choroby, které trápí hlavně obyvatele vyspělých zemí. Během života potrápí bolavá záda zhruba 80 % lidí, asi u 10 % z nich přejdou bolesti do chronického stadia. Postihují zejména oblast krční, hrudní nebo bederní páteře. Jak se bránit? Páteř tvoří důležitou oporu lidského těla, drží hlavu i celý trup a […]
Pátrání po původu cystické fibrózy
Cystická fibróza je závažné a nevyléčitelné dědičné onemocnění, které postihuje zejména dýchací a trávicí systém. Tato choroba, o které se hovoří jako o nemoci slaných dětí kvůli až pětkrát slanějšímu potu, je nejběžnějším genetickým onemocněním mezi bělochy. A vědci se snaží přijít na to, proč.   Cystická fibróza (CF) je geneticky podmíněné, tedy vrozené onemocnění, […]
Na lesní požáry s moderními technologiemi
Způsob boje s ohněm se dlouhou dobu příliš neměnil. 21. století je však dobou nástupu nových technologií, což do určité míry mění i práci hasičů.   Klimatická změna probíhá, planeta se otepluje a lze očekávat, že lesní požáry budou v dalších desetiletích stále palčivějším problémem, se kterým se budeme muset vypořádávat. Ostatně jen ve Spojených státech způsobí […]
Rozmary počasí: Kde naměříte −93,2 stupňů Celsia?
Teplota padá k – 50 °C a děti se radují. Nemusí do školy! Kdo chce večer zajet autem na nákup, nechá ho raději celý den nastartované. Pohřby se v tomto období snaží odkládat – vykopat hrob posledně trvalo 3 dny. Vítejte s ruském Ojmjakonu, jediném obydleném místě, kde teplota klesá i pod – 70 °C, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Přesnější a úspornější ložiska využijí divadelní točny i špičkové teleskopy
21stoleti.cz
Přesnější a úspornější ložiska využijí divadelní točny i špičkové teleskopy
První ložiska, tedy součásti, které snižují tření, lidstvo využívalo už v antice. A vývoj stále pokračuje. Na moderních hydrostatických ložiscích pracují odborníci na tribologii z Fakulty strojního in
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Kdo se chce na ní přiživit?
nasehvezdy.cz
Kdo se chce na ní přiživit?
Má to těžké, problémy s manželem a teď ještě zprávy, že ji chce nahradit mladší blondýna. Dáda Patrasová (67) však tvrdí, že o ničem neví. Nová Dáda! Tak zněla tisková zpráva, kterou nedávno rozesíla
Kdy se velryby přesunuly do moře a ztratily nohy?
epochalnisvet.cz
Kdy se velryby přesunuly do moře a ztratily nohy?
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyp
Co ve skutečnosti stojí za katastrofálními požáry v Kalifornii?
enigmaplus.cz
Co ve skutečnosti stojí za katastrofálními požáry v Kalifornii?
4. prosince 2017 zažehne jiskra poblíž města Santa Paula v Kalifornii požár, který tu svým rozsahem nemá obdoby. Trvá až do 12. ledna 2018, bojuje s ním 8500 hasičů. Zničí 280 000 akrů půdy a domo
Plánujete altán?
panidomu.cz
Plánujete altán?
Počasí brzy začne lákat k posezení na zahradě. Chcete být pěkně pod střechou a přitom na čerstvém vzduchu, i když prší? Nebo si udělat posezení i s místem na vaření? To všechno vám může altán poskytnout. Jen si musíte promyslet několik věcí, bez kterých se při stavbě určitě neobejdete. Kde bude? Místo pro budoucí altán
Ztráta velkého přátelství
skutecnepribehy.cz
Ztráta velkého přátelství
Byly jsme velké kamarádky už od první třídy. Bohužel pak se stalo něco, co nás rozdělilo. Mohu za to já. Chtěla bych to napravit. Ale jak? S Hankou jsme se poznaly na základní škole, když se přistěhovala v polovině roku. Třída měla už své skupinky kamarádů a ona byla osamělá. Bylo mi to líto a nějak víc jsem se
Masové koule s pikantní omáčkou
tisicereceptu.cz
Masové koule s pikantní omáčkou
Koule jednoduše napíchněte na párátko a servírujte s pálivou červenou omáčkou. Ingredience 500 g hovězího mletého masa 2 větší cibule 200 ml ostrého kečupu 4 stroužky česneku 2 nakládané kap
Legenda v novém kabátě: Prim Orlík 2024
iluxus.cz
Legenda v novém kabátě: Prim Orlík 2024
Rok 2024 se ponese v duchu hodinářských legend. Po vyprodané exkluzivní zlaté edici SPARTAK RESPEKT LE, přichází novoměstský výrobce hodinek s další novinkou. Ikonický PRIM ORLÍK se každé dva roky pře
Kdy se velryby přesunuly do moře a ztratily nohy?
21stoleti.cz
Kdy se velryby přesunuly do moře a ztratily nohy?
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyp
Skandální odhalení: Napsala Bachova slavná díla jeho manželka?
enigmaplus.cz
Skandální odhalení: Napsala Bachova slavná díla jeho manželka?
Německý hudební skladatel Johann Sebastian Bach prý nebyl až takový génius, jak se dodnes věří. Jeho proslulá díla za něj totiž údajně napsala jeho druhá žena Anna Magdalena! Přijdou vám podobná prohl
Kraj Vysočina: Hvězdné území hejkala a Karafiátových broučků
epochanacestach.cz
Kraj Vysočina: Hvězdné území hejkala a Karafiátových broučků
Zvlněné kopce Českomoravské vrchoviny okouzlují v každém ročním období malebnou přírodou, čistými studánkami a množstvím historicky významných míst. Města Třebíč, Telč a Žďár nad Sázavou se dokonce pyšní zápisem na Seznamu světového dědictví UNESCO. Není divu, že kopcovitá Vysočina už po staletí inspiruje skladatele, malíře i spisovatele k vytvoření jejich nejznámějších děl. Ať už to byla poetická