Domů     10 mýtů, které nás naučili ve škole
10 mýtů, které nás naučili ve škole

Jedničkáři i propadlíci, vyhoďte svá vysvědčení a připravte se na nový nástup do školy! Vaše známky, zejména z přírodopisu, ale i zeměpisu nebo fyziky, nemají žádnou hodnotu. Ve škole nám totiž do hlavy leckdy vtloukali pěkné hlouposti. Tady je deset z nich. Není tedy pravda, že…

1) … Mount Everest je největší hora

Jak se to vezme. Hodně bude záležet na tom, budeme-li její výšku měřit od hladiny moře, což je dosud celosvětově uznávaná metoda, nebo zda chceme zjistit skutečnou výšku hory.

V druhém případě pak Mount Everest na nejvyšším žebříčku vystřídá havajská sopka Mauna Kea. Ta sice měří pouhých 4245 metrů nad hladinou moře, pod hladinou k tomu ovšem přidává dalších 5959 metrů. Podtrženo, sečteno, celková výška této sopky je 10 204 metrů.

A to ještě vědci tvrdí, že se za dobu své existence masiv pořádně zabořil do mořského dna. A že ve skutečnosti měří dokonce téměř 17 000 metrů!

reklama
Pokud by se počítala celková velikost i pod zemí, byla by první havajská sopka Mauna Kea.
Pokud by se počítala celková velikost i pod zemí, byla by první havajská sopka Mauna Kea.

Tam, kde se živí potkávají s mrtvými.

Není divu, že se Bílá hora, jak zní překlad jejího havajského názvu, stala horou posvátnou. Místní lidé věří, že se na jejím vrcholku setkávají světy živých a mrtvých.

A že se tam prostřednictvím modliteb můžete setkat s těmi, kteří vás dávno opustili, nebo které jste opustili vy. Mauna Kea se navíc stala Mekkou všech astronomů. Na jejím úpatí se nachází slavné Mauna-Kea-Observatorium. Skupina observatoří, jedny z největších očí lidstva mířící do vesmíru.

2) … vystrašený pštros strká hlavu do písku

Za tento mýtus může římský válečník, filozof a autor nejvýznamnější přírodovědné encyklopedie Říma Naturalis historia Plinius starší (23–79 n. l.). Ale jak na takovou hloupost přišel, nikdo neví.

Možná, že zahlédl pštrosa zrovna ve chvíli, kdy sklonil hlavu k zemi, aby sezobl nějaký menší kamínek. Ale tak si přece čistí žaludek spousta ptáků.

Přírodovědci občas připouštějí, že pštros v případě, že se blíží nebezpečí, opravdu sundá hlavu až k zemi, aby jeho dlouhý krk nepřitahoval nepřítele jako maják.

Tento omyl vznikl ve starověkém Římě.
Tento omyl vznikl ve starověkém Římě.

V obci by překročil povolenou rychlost

Další skupina milovníků těchto ptáků ale tvrdí, že zrovna pštros moc přirozených nepřátel nemá. A že svůj dlouhý krk používá naopak jako periskop, jímž mapuje směr ataku predátora.

Naprosté většině těch, kdo by si chtěli pochutnat na pštrosím masíčku, zmizí rychlostí 60 km/hod. A neopatrnému protivníkovi dokáže doslova ukopnout hlavu. Ve skutečnosti si tak na něj troufnou jen lvi.

3) … 50% tepla uniká z těla hlavou

„Vezmi si čepici, nebo umrzneš,“ říkávaly naše maminky a dodávaly onu zaručenou informaci, že polovina tepla, které naše tělo vyprodukuje, odchází právě hlavou.

Za tento mýtus může americká armáda, která v 50. letech minulého století pokoušela zjistit, jaký vliv má mrazivé počasí na jejich vojáky.

S tímto mýtem přišli američtí vojáci. Hlava ale propouští stejně tepla jako kůže.
S tímto mýtem přišli američtí vojáci. Hlava ale propouští stejně tepla jako kůže.

Kde udělali američtí vojáci chybu?

Dobrovolníky tenkrát oblékli do arktických obleků a poslali je na mráz. Z měření skutečně zjistili, že zhruba polovina tepla z těl pokusných osob utíkala hlavou. Jen si to jaksi zapomněli spojit s tím, že hlava byla jedinou nechráněnou částí jejich těla.

Ve skutečnosti hlava a kůže na ní statisticky propouští úplně stejné množství živočišného tepla jako jiné části těla. A když si zapomenete kulicha, má to zhruba stejný efekt, jako byste si nevzali v třeskutých mrazech na ruce rukavice.

4) … Velká čínská zeď je viditelná z vesmíru pouhým okem.

Poprvé tuto myšlenku vyslovil britský archivář William Stukeley. Na hodnotě této informaci, kterou sdělil v dopise jednomu svému známému, dost ubírá fakt, že se tak stalo v roce 1754, kdy se, jak známo, do vesmíru ještě nelétalo.

To, že se za určitých okolností slavná Velká čínská zeď z rakety či z orbitální stanice vidět dá, potvrdil americký astronaut čínského původu Leroy Chiao. Ten si velkolepou stavbu dokonce i vyfotil.

Zeď je viditelná jen za ideálních podmínek.
Zeď je viditelná jen za ideálních podmínek.

Nechcete si radši vycvaknout měděný důl?

Přiznal ovšem, že člověk musí mít kliku na počasí. A taky musí přesně vědět, kde vlastně hledat. Jeho kolegové kosmonauti v té souvislosti připomínají, že jsou daleko lépe vidět jiné věci. Třeba obří povrchové doly.

Zvláště pak slavný měděný důl v Salt Lake City v USA, který je hluboký 1,2 kilometru a má průměr zhruba 4 kilometry. Nebo 3 000 kilometrů dlouhá a několik set metrů široká státní hranice mezi Indií a Pákistánem.

Ta je totiž v noci kompletně osvětlená, aby zabránila řádění pašeráků na obou stranách hranice.

5) … odkysličená krev je modrá

Tak jak je to s tou modrou krví? Šlechtici se zapřísahají, že oni ji nemají. A co my všichni ostatní? Vždyť nás přece učili, že odkysličená krev je modrá. Jaká je správná odpověď? Není. Jak k tomu ale příznivce této teorie došli?

S největší pravděpodobností si jen dlouho prohlíželi nákresy lidských těl při hodinách biologie.

K této informaci došlo kvůli žílám, které vypadají modře.
K této informaci došlo kvůli žílám, které vypadají modře.

Pusťte krabovi žilou!

Naše žíly jsou na nich odjakživa znázorněny modrou barvou. A když se podíváte na své ruce, musíte dát jejich autorům zapravdu. Jenže krev, okysličená i odkysličená, je díky hemoglobinu vždycky jen červená. Ta okysličená je světlejší, odkysličená tmavší.

Ale příroda je mocná čarodějka a modrou krev si nakonec opravdu prosadila. Nikoli u lidí, ale u některých mořských tvorů, jako jsou krabi nebo sépie.

6) … Kolumbus měl strach, že na konci světa přepadne přes okraj do pekla

Naši učitelé hlásali oblíbenou teorii, že Kolumbus tušil, že Země je kulatá, a musel učence, církev a španělské vládce přesvědčovat o tom, že mu žádné nebezpečí nehrozí.

Daleko největší úspěch u žáků však měla teorie, že se Kolumbus do poslední chvíle děsil toho, co se stane, až dopluje na konec naší planety. Prý byl přesvědčen o tom, že pak spadne rovnou do pekla.

Kolumbus si myslel, že přepadne do pekla.
Kolumbus si myslel, že přepadne do pekla.

Už Aristoteles věděl, že je kulatá.

Připusťme, že námořní velitelé bývali studovaní muži, kteří měli přehled. A tudíž i Kolumbus věděl, že už v 5. století př. n. l. vědci věřili, že Země je kulatá. Slavný Aristoteles (384–322 př. n.

l.) tuto teorii prosazoval s tím, že při zatmění Měsíce vrhá Země kruhový stín. Řecký matematik, astrolog, astronom a geograf Klaudios Ptolemaios vycházel z kulatosti Země při tvorbě svých slavných map.

A dokonce přitom předpokládal, že se na druhé straně planety setkáme s protinožci. Dva tisíce let předtím, než se Kryštof Kolumbus (1451–1506) chystal vyplout na druhou stranu světa.

7) … na jazyku cítíme čtyři chutě

Listuji starým sešitem z biologie a mám to tady černé na bílém. Náš jazyk se dá rozdělit na čtyři části podle typu chutě, kterou vnímá. Na špičce je sladké teritorium, uprostřed se dělí na slanou a kyselou, a u kořene jazyka si nejlépe vychutnáme chuť hořkou. Aspoň tak to v roce 1942 stanovil americký psycholog Edwin Garrigues Boring.

Podle odborníků cítíme mnohem víc chutí.
Podle odborníků cítíme mnohem víc chutí.

Rýže i mouka chutnají škrobově

Vědkyně Juyun Lim z Oregon State University navíc představila odborné veřejnosti i chuť číslo 6. Ujalo se pro ni označení „škrobová“. Spolu s kolegy provedla výzkum na 22 osobách, jimž nechala ochutnávat jídla s různým obsahem sacharidů.

Pokusné osoby pak uvedly, že jídla chutnala „škrobově“. Asiaté přitom danou chuť přirovnávali k té, co má rýže, Američané hovořili o chuti mouky. A už se mluví o tom, že jazyk dokáže rozeznat i chuť tuků, krve či vápníku. Kdepak 4x a dost!

8) … když sáhnete na ptáče, jeho matka ho odvrhne

Taky věříte tomu, že lidský dotek je pro malého opeřence totéž, co rozsudek smrti? Nám to aspoň obvykle ve škole říkali. Jedná se ale o mýtus. A nejenom proto, že ptáci nemají tak dobrý čich jako savci. To, že jste se dotkli jejich potomka, ptačí mámy ani nezaznamenají.

Matky si ani nevšimnou, že jsme drželi jejich mládě.
Matky si ani nevšimnou, že jsme drželi jejich mládě.

Možná vypadlo, když rodiče nebyli doma

Teď přes zimu mají, alespoň co se ptáků týče, v záchranných stanicích zatím klid. Jenže uběhne pár měsíců a budou mít zase plno. Při prvních jarních vycházkách často mladí ekologové narazí na malinkého opeřence. A máma široko daleko nikde.

Ochránci zvířat však tvrdí, že to není důvod k neodbornému zásahu. Je docela možné, že ptáče jen vypadlo z hnízda v době, kdy rodiče nebyli doma. A kdybyste přišli za hodinku, už budou mít juniora zpět v hnízdečku.

9) …  sklo je tekuté

Je to stejně složitá záhada jako věčná otázka, co bylo dřív: vejce, nebo slepice? Takže ano, když je sklo žhavé, je tekuté, jenom teče pomaleji než voda z kohoutku. Ostatně naši vyhlášení skláři by mohli vyprávět.

Jenže pak ztuhne a z tekutiny připomínající rozpálený olej se stane třeba tabulka skla chladná jako led. Chce ještě někdo tvrdit, že tahle věcička, kterou v okamžiku roztříštíte na stovky střepů, je tekutina?

Co se týče skla, zůstává jeho konzistence stále záhadou.
Co se týče skla, zůstává jeho konzistence stále záhadou.

Sejdeme se za milion let

Chce. Moderní věda prokázala, že nelze jednoduše prokázat, že sklo v podobě tabule má pevnou strukturu.

Dokonce, kdybyste toto sklo natáčeli s velikým rozlišením po dobu několika milionů let, a potom byste si onen záznam obrovskou rychlostí přetáčeli, zjistili byste, že sklo v tabulce stále teče. Přesto se ale nedá mluvit o tom, že jde o tekutinu.

Tak se v tom vyznejte. Je, nebo není tekutina? Za milion let si to řekneme.

10) … chameleon barevně splývá s okolím, aby se chránil

Faktem je, že tento na první pohled nenápadný (a často neviditelný) ještěr se dokáže čas od času extrémně rychle přebarvit. Ale rozhodně to není proto, že by chtěl splynout s okolím, aby ho náhodou někdo nesežral.

Chameleon mění barvy podle nálady.
Chameleon mění barvy podle nálady.

Dneska jsme se vyspali dorůžova

Ve skutečnosti mění chameleoni barvu v důsledku tělesných a emocionálních změn. Řešeno jednoduše, to, jak chameleon právě vypadá, záleží na tom, jak se vyspal, jak se momentálně cítí a jak je na tom se svým partnerským životem.

Má-li dobrou náladu a něco ho naštve, dokáže kompletně změnit barvu během tří vteřin.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Lifestyle
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich […]
Lifestyle
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta! […]
Lifestyle
Kurt Cobain a Nirvana plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Lifestyle
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz