Skip to content

Unikátní sirné peklo: Najdete zde modrou lávu i jezero plné kyseliny!

Foto1

Je to krajina jako z jiné planety, drsná, nebezpečná a svým způsobem krásná. Indonéský kráter Ijen je totiž naprosto unikátní místo, kde se můžete setkat s jevy, které jinde neuvidíte.

Jen si musíte dát pozor, kudy chodíte, sopka je totiž stále aktivní a výpary jedovatých plynů by vás mohly stát život.

V kráteru můžete spatřit modré zášlehy až do výšky 5 metrů, plameny mají teplotu okolo 600 stupňů.
V kráteru můžete spatřit modré zášlehy až do výšky 5 metrů, plameny mají teplotu okolo 600 stupňů.

Ohnivé divadlo v modrém

Pokud si představíme vulkán chrlící lávu, je obvyklé, že plameny jsou žlutočervené a tekoucí láva rudá. Pro sopku Ijen na indonéském ostrově Jáva to ale neplatí. Šlehající plameny a dokonce i láva tu totiž hoří v odstínech modré. Klasická láva vypouští obrovské množství termálního záření, které jí dodává onen načervenalý vzhled. V případě indonéského vulkánu ale hoří i velké množství síry, která se ven dostává sopečnými štěrbinami. Právě tento prvek hoří modrým plamenem, který vytváří divadlo jako z cizí planety.

Vulkanické jezero v kráteru Kawah Ijen má na šířku přes 700 metrů, samotný kráter je hluboký zhruba 200 metrů.
Vulkanické jezero v kráteru Kawah Ijen má na šířku přes 700 metrů, samotný kráter je hluboký zhruba 200 metrů.

Jezero naplněné kyselinou

V oblasti je také vulkanické jezero, které je na pohled velmi malebné a naplněné výrazně tyrkysově zbarvenou vodou. Plavce by ale koupání v něm mohlo stát život. Jde totiž o nejkyselejší jezero na naší planetě. Hodnota pH vody dosahuje 0,3 bodu, což je extrémní hodnota. Voda v jezeře je podobná kyselině v bateriích, obsahuje totiž vysokou koncentraci kyseliny sírové. Ta je dost silná na to, aby rozložila živou tkáň, oblečení či třeba kus vápence. Jezero působí problémy i zemědělcům daleko v údolí. Kyselá voda z něj totiž vtéká také do řeky Banyupahit, která slouží jako zdroj pro zavlažování.

Horníci dostávají za kilogram přinesené síry v přepočtu korunu padesát. V bambusových koších tak horníci odnesou na zádech 60 až 100 kilo síry.
Horníci dostávají za kilogram přinesené síry v přepočtu korunu padesát. V bambusových koších tak horníci odnesou na zádech 60 až 100 kilo síry.

Nekonečná dřina v jedovatém oparu

Nedaleko jezera naplněného kyselinou se už po čtyři desetiletí těží síra, a to tím nejprimitivnějším způsobem – ručně. Práce v tomto dole patří k nejtěžším a nejhůře placeným zaměstnáním na světě. Tekutá síra vyvěrající z prasklin v kráteru je zachycována do potrubí, které ústí na břehu jezera. Cihlově zbarvená tekutina tam postupně vychladne do světle žluté krusty, kterou horníci ručně ulamují, nakládají do košů a nosí z kráteru ven do připraveného nákladního auta. Denně si pak ti nejsilnější z nich vydělají něco přes dvě stě korun.

Foto: shutterstock.com, youtube.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Lifestyle Zobrazit více …