Skip to content

Návrat Beneše do vlasti: Proč se musel neplánovaně zdržet v Brně?

12. května 1945 se prezident Edvard Beneš vrací z exilu do vlasti. Cestuje ze Sovětského svazu a rozhodne se jet do Prahy autem. První zastávkou na osvobozené české půdě se stává Brno. Nakonec se zde neplánovaně zdrží mnohem déle, než chtěl.

Mezi sedmou a osmou hodinou ráno vyráží československý prezident Edvard Beneš (1884–1948) autem z Bratislavy. Jeho cílem se stává Brno. Plán přijet sem v deset hodin dopoledne ale brzy bere za své, protože „na cestě byl zastavován lidem měst i vesnic, kudy autem projížděl, takže do Brna se dostal až odpoledne,“ líčí průběh cesty brněnský politik Josef Podsedník (1903–1990).

Edvard Beneš ještě jako ministr se svou ženou Hanou, která mu stojí věrně po boku.
Edvard Beneš se svou ženou Hanou, která mu stojí věrně po boku.

Vítají ho nadšení lidé

Ve všech obcích a městech stály špalíry obyvatelstva zčásti též krojovaného, které pana prezidenta srdečně pozdravovaly. Všude byly slavobrány s nápisy „Věrni zůstaneme“, „Pravda vítězí“, „Ať žije pan president“, „Vítáme svého prezidenta Osvoboditele,“ píší o den později brněnské noviny Rovnost. Jakmile přijede asi kolem dvanácté do Hodonína, krátce se zastaví na radnici a u rodného domku svého předchůdce T. G. Masaryka (1850–1937). Doprovází ho jeho manželka Hana Benešová (1885–1974), která je jeho celoživotní oporou.

Sovětské tanky osvobozují 26. dubna 1945 Brno. Šestnáct dní po nich se ve městě objeví i hlava státu.
Sovětské tanky osvobozují 26. dubna 1945 Brno. Šestnáct dní po nich se ve městě objeví i hlava státu.

Na tenis si udělal čas i jako ministr

Ačkoli ho všichni považují spíš za úřední stroj, než za člověka, tentokrát dokáže projevit city. Kolem sebe si ale vytvořil obranný krunýř. Přesto si umí užívat života. Například rád sportuje. V mládí hrával fotbal, před válkou si i jako zaneprázdněný ministr zahraničí najde několik hodin týdně na tenis. Teď už mu ale zdravotní stav sport nedovoluje, a tak alespoň relaxuje zahradničením.

Odsun sudetských Němců. Druhý československý prezident žádá jejich potrestání za hrůzy nacismu.
Odsun sudetských Němců. Druhý československý prezident žádá jejich potrestání za hrůzy nacismu.

Pro Němce chce potrestání

Jízda dlouhá 150 kilometrů mu nakonec trvá asi osm hodin, protože ho všude zdraví lidé. Když po 17.00 hodině konečně přednese projev na brněnské radnici, vzpomíná na nacistické hrůzy. Zmiňuje německé občany, kteří se na území předválečného Československa v roce 1938 přidali k nacistům. Proto podle něj už Němcům není možné důvěřovat a „německý problém v republice musíme definitivně vylikvidovat“. Tím předznamenává odsun sudetských Němců.

Foto: wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Záhady a tajemství Zobrazit více …