Skip to content

Bojovali lidé ve jménu kříže kvůli odpuštění hříchů?

„Ztratí-li ti z vás, kteří se vydají na tažení, svůj život během cesty, a to na zemi nebo na vodě, či v bitvě proti pohanům, budou jim v jejich poslední hodince prominuty jejich hříchy,“ říká Svatý otec Urban II., když 18. listopadu 1095 vyzývá na shromáždění biskupů v Clermontu k tažení do Svaté země na pomoc proti Turkům a Arabům.

Papež Řehoř VII. (1020/1025–1085) se snaží omezit konflikty mezi evropskými vládci a napnout společné bojové úsilí směrem na východ, kde se nachází hlavní zájem křesťanů. Nejprve odsouhlasí tažení proti muslimům na Pyrenejském poloostrově. Když se podaří obsadit Sicílii, roste jeho odvaha poradit si i se Seldžuky a vyhnat je ze Svaté země. V jeho úsilí pokračuje i Urban II. (1042–1099). Má v úmyslu pozvednout autoritu křesťanské církve reformami. Když ho byzantský císař Alexios I. Komnenos (1048–1118) vyzve, ať pomůže v boji se Seldžuky, neváhá.

Na koncilu v Clermontu v roce 1095 slibuje papež Urban II. odpuštění hříchů.
Na koncilu v Clermontu v roce 1095 slibuje papež Urban II. odpuštění hříchů.

Za život přijde vykoupení

Papež Urban II. vyzývá roku 1095 k boji za dobytí Svaté země. Ohání se přitom Boží mocí, která má zaručovat splnění tohoto slibu. Křesťanská církev hlásá názor, že se člověk během svého života dopustí mnoha hříchů. Nezbývá mu proto, než si je odpykat buď v očistci, nebo dokonce v pekle. Proto slib, že papež může tyto hříchy odpustit výměnou za účast v boji proti nepřátelům křesťanství, zláká mnoho lidí k účasti na křižáckých výpravách.

Papež Urban II. se Seldžuků nezalekne. Vyzývá věřící křesťany k tažení proti nim.
Papež Urban II. se Seldžuků nezalekne. Vyzývá věřící křesťany k tažení proti nim.

Do války ve jménu symbolu

„Bereme na sebe kříž“, pod tímto heslem lidé vyrážejí do boje ve Svaté zemi. Ježíš Kristus zemřel na kříži proto, aby spasil svět a vyzýval své učedníky k následování. Už v létě roku 1096, kdy mnohonárodnostní křesťanské vojsko vyráží z Evropy na východ na první křížovou výpravu, bojovníci věří tomu, že provádějí oběť ve jménu Ježíše Krista. „Jisté je, že kříž tvoří nejstarší heraldické znamení, jímž se zdobili křižáčtí bojovníci, když odcházeli do Svaté země,“ potvrzuje současný český heraldik Zdeněk M. Zenger. Červený kříž se stává jejich poznávacím znamením a chtějí „vyrvat hrob boží z rukou nevěřících“.

V červnu 1099 dospějí křížáci k hradbám Jeruzaléma a město úspěšně dobudou.
V červnu 1099 dospějí křižáci k hradbám Jeruzaléma a město úspěšně dobudou.

Opevněné centrum náboženství

Dobře opevněné město Jeruzalém, centrum tří nejvýznamnějších náboženství, a sice křesťanství, judaismu a islámu, je v závěru 11. století v rukou muslimů. Křižáci na své první výpravě dobudou Antiochii a 7. června 1099 dospějí k hradbám Jeruzaléma. O osm dní později je úspěšně prolomí francouzský vévoda Godefroy z Bouillonu (asi 1060–1100). V následném krveprolití padne velká část muslimských i židovských obyvatel města. Dalších 88 let zde existuje Jeruzalémské království. Po první křížové výpravě se rodí řada křižáckých států, například Antiochijské knížectví nebo hrabství Edessa.

Foto: tagmata.it, wikimedia.org, youtube.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Konflikty Zobrazit více …