Letos v lednu naměří stanice v některých evropských státech v ovzduší nepatrné množství radioaktivního izotopu jodu 131. Podle odborníků zatím nepředstavuje žádné nebezpečí. Nicméně se ihned vyrojí spekulace: odkud se radioaktivní izotop vzal?

Zdroj izotopu není jasný, ale spekuluje se i o ruském původu, protože ho poprvé zachytila norská stanice u ruské hranice. Může únik radioaktivní látky souviset s pozůstatky studené války? Severní ledový oceán skutečně představuje obrovskou hrozbu.

Na dně jeho Karského a Barentsova moře doslova tikají bomby – leží tu tuny jaderného odpadu. Kde se vzal a proč už dávno není odstraněn? Zbavit se ho totiž není vůbec jednoduché.

Další Černobyl

Ruská vláda už v roce 1993 přiznala, že bývalý SSSR svrhl do Karského moře v průběhu více než 30 let na 17 tisíc kontejnerů s atomovým odpadem. A to není zdaleka všechno.

Hlas ze stromu mě zhypnotizoval Objevila jsem strom s puklinou, do které jsem se podívala. Neměla jsem to dělat. Následovalo něco, co mě málem připravilo o život. Když je hezky, vyrážíme s dětmi na výlety. Snažím se v nich už od narození probudit lásku k přírodě, protože město je možná pohodlné a všechno máte na dosah, ale člověk potřebuje přijít i na jiné myšlenky. Jeden z našich výletů

skutecnepribehy.cz

Pražské metro: Jezdí pod městem už 50 let? Zatímco na povrchu řidiči v kolonách netrpělivě troubí a tramvaje se vlečou, pod zemí to sviští stále stejně rychle a spolehlivě. Praha právě nyní slaví 50 let od chvíle, kdy se první cestující svezli podzemní dráhou. Nápad od Rotta První pokus o výstavbu pražského metra učiní už v roce 1898 známý pražský obchodník a majitel železářství Ladislav

historyplus.cz

Na dně leží i 19 rezivějících ponorek naložených radioaktivním odpadem, 14 jaderných reaktorů, z nichž pět stále obsahuje vyhořelé palivo a 735 kontaminovaných strojních zařízení. Rusové toto množství potvrdili, ale dodnes není jisté, zda je úplné.

Obnovení jaderné reakce?

Největší hrozbou je atomová ponorka K-27 se dvěma reaktory potopená úmyslně v roce 1981 v Karském moři v hloubce pouhých 30 metrů. Tento stroj byl poškozen během bojové plavby a oprava se ukázala nemožnou.

V reaktorech dokonce hrozí obnovení řetězové jaderné reakce! Sovětští vědci před potopením ponorky údajně reaktory zajistili proti další štěpné reakci, ovšem z dnešního pohledu velmi pochybně. Ponorka tam leží 35 let a už v době potopení byla prolezlá rzí.

Noční můra rybářů

Dalším jaderným pomníkem sovětského námořnictva je ponorka K-159, která ohrožuje život v Barentsově moři. K-159 vyplula v roce 1963 a k prvnímu úniku radioaktivity došlo již za dva roky.

Zápas století: Šachy, které rozhodují o politice

S trochou nadsázky jde o nejslavnější bitvu studené války. Proti sobě se postaví dva naprosto odlišní lidé, které spojují jen láska k šachům – ruský kliďas Boris Spasskij (*1937), muž, který si místo emocí zapálí cigaretu a jeho pravý opak, americká neřízená střela a bez přehánění tak trochu exot Bobby Fischer (1943–2008).   Šachová partie

Zajímavé články najdete také na epochalnisvet.cz

epochalnisvet.cz

Na vrakoviště Gremiša je odsunuta v roce 1989, ale na její likvidaci nejsou peníze. Reziví tam s dalšími do roku 2003, kdy Rusko dostane od okolních států 220 miliónů dolarů na likvidaci nebezpečí. Při odtahu jde ale děravá ponorka ke dnu i s dvěma reaktory. Vyzdvihnutí vraku se nekoná a K-159 je stále noční můrou rybářů.