Mamutům odzvonilo, šavlozubé šelmy zmizely z povrchu Země. Přesto tu s námi některá zvířata z doby ledové žijí dodnes. Jak je možné, že přežila mráz, hlad i dramatické změny klimatu, které jiné druhy smetly z mapy světa?

Když se před více než deseti tisíci lety otepluje klima a ledovce ustupují, planeta se mění k nepoznání. Krajina, která byla dlouhé tisíce let chladná a suchá, se zazelená, mění se vegetace i dostupnost potravy.

Mnohá velká zvířata se nedokážou přizpůsobit, mizí například ikonický Mammuthus primigenius. Jiná však obstojí. Třeba Bison bonasus, Rangifer tarandus nebo Ovibos moschatus přežívají díky kombinaci fyzických předpokladů a schopnosti měnit své chování.

Mají hustou srst, silnou vrstvu tuku a dokážou putovat za potravou na obrovské vzdálenosti. Nečekají, až se podmínky zlepší, aktivně hledají nová útočiště.

Umí se přizpůsobit

Důležitou vlastností k přežití je pružnost. Druhy, které nejsou úzce specializované na jediný typ prostředí nebo potravy, mají větší šanci obstát. Sob se živí lišejníky, trávou i listím, zubr spásá různé druhy rostlin a pižmoň si poradí i s chudou tundrou.

Některá zvířata navíc ustupují do oblastí, kde chlad přetrvává, a to vysoko do hor nebo daleko na sever. Tam si udržují prostředí podobné tomu, na které jsou zvyklá. Důležitou roli hraje i velikost populací:

druhy s širším rozšířením a větší genetickou rozmanitostí lépe zvládají nemoci i výkyvy počasí.

Aktuální lekce

Svoji roli sehrává i člověk. V době ledové loví, ale jeho technologie je omezená. Postupně se ale stává efektivnějším predátorem a tlak na velká zvířata roste. Přežívají ta, která jsou opatrnější, rychlejší, žijí ve stádech nebo obývají méně přístupné oblasti.

Příběh „živých pamětníků“ doby ledové tak není jenom o odolnosti vůči mrazu, ale o schopnosti reagovat na změnu. A právě tato schopnost, tedy přizpůsobit se novým podmínkám, rozhoduje o tom, kdo zůstává a kdo mizí.

Dnes, v době rychlého oteplování, se tato lekce z minulosti stává znovu aktuální.