„Jsou tu hrozné problémy s pitnou vodou,“ dělá si roku 1885 velké starosti kníže Arnošt Filip Hohenlohe z Schillingfürstu.

Jako novému majiteli poděbradského panství mu vadí, že jediným pořádným zdrojem pitné vody je zde kašna na druhém nádvoří zámku. Kdo ale má snášet ten neustálý ruch, když si sem pro ni chodí skoro celé město?

Kníže Arnošt Filip Hohenlohe z Schillingfürstu (1853–1915) se proto poradí se zdejším lékařem Boučkem. Ten mu doporučí, aby nechal vystavět v Poděbradech městský vodovod.

Kníže skutečně v roce 1904 pověří projektanta Jana Vladimíra Hráského (1857–1939), aby vypracoval potřebný projekt.  Mezitím se ale náhodou nabídne další řešení problémů s vodou.

Na jedné slavnosti se kníže Hohenlohe setkává s pruským baronem Karlem Bülowem von Bothkamp (1846–1921). Zjistí, že se šlechtic zabývá proutkařením, a to ho nadchne.

Pozve ho proto na své panství, aby mu pomohl objevit pramen, který by se stal dostatečně silným zdrojem pitné vody.

Vrty do hloubi země

Büllow přijíždí do Poděbrad v listopadu 1904. Jakmile se zabydlí, pouští se do hledání. Proutek v jeho rukou se začíná brzy kroutit, a to přímo na vnitřním nádvoří poděbradského zámku.

„Našel jsem pramen,“ zajásá proutkař a všechnu svou energii soustředí na jeho sílu. „Bude ale dost hluboko,“ podotkne po chvíli směrem ke knížeti. Ve svých odhadech se skutečně nezmýlí.

Když se vrtné soupravy v označeném místě ponoří 29. března 1905 do země, jedná se o finančně hodně nákladný podnik, který provázejí různé problémy.

Naštěstí po čtyřech měsících práce dělníci skutečně narazí na mohutný pramen vody, ovšem až v úctyhodné hloubce 96,7 metru pod povrchem.

Léčivá voda

Pramen odtud vytryskne 1. srpna 1905. Gejzír vody stříká do výšky prvního patra poděbradského zámku! Kníže Hohenlohe jásá.

Voda pocházející z takové hloubky by měla být naprosto čistá.  Doktor Bouček nechává provést její chemickou analýzu a skutečně potvrdí nezávadnost pramene. Nejedná se však o pitnou, ale o minerální vodu.

Lékař rychle pochopí, že voda s obsahem oxidu uhličitého má velký význam pro léčení některých nemocí. „Založím zde lázně,“ rozhodne se proto kníže, když dostane zprávu o tom, jaké blahodárné účinky voda z nitra země má.

Počátkem srpna 1908 už stojí nové knížecí lázně a Hohenlohe je nechává slavnostně vysvětit. Hned první lázeňská sezona se jeví jako podařená. Dorazí sem na 800 hostů. Lázeňské domy jim poskytnou 4000 koupelí, které jsou navíc cenově dobře dostupné.