„Budete ticho!“ okřikne mladá Egypťanka houf dětí pobíhajících kolem domu. Když jejich hlasité pokřikování neustane ani po několikátém napomenutí, vejde dovnitř a přinese pohár s jakousi tekutinou. Každému ze svých čtyř potomků z něj dá kapku cucnout.

Za chvíli už má vytoužený klid. Nádoba totiž obsahovala ředěnou šťávu z makovic…

Kouzlo makovic znají i děti

Látka: opium

Kde a kdy: Mezopotámie, 3000 př. n. l

Původním domovem máku jako zdroje opia se stává slunné Španělsko a Řecko a také severovýchod Afriky a Mezopotámie. Nejstarší zmínku o něm najdeme na sumerské tabulce pocházející ze 3. tisíciletí př. n. l. Sumerové pro mák používají znak symbolizující radost.

Egyptské hieroglyfické nápisy doporučují pít šťávu z makovic jako analgetikum a pro uklidnění. Právě egyptské opium dosahovalo nejvyšší kvality. Ebersův papyrus, egyptská lékařská příručka z doby cca 1600 př. n. l., uvádí, že se šťáva dokonce podávala dětem, prý aby nekřičely!

Řekové pijí přesličku

Látka: odvar z přesličky

Kde a kdy: Řecko, 1. století př. n. l.

Aténský myslitel Philostratos (asi1 65/170–244/249 n. l.) ve svém díle „O gymnastice“ píše, že už v 16. století př. n. l. na olympijských hrách v Thébách nutili rozhodčí závodníky, aby na ně dýchli.

Kontrolovali tak, jestli běžci před závodem nepopíjeli alkohol, který byl po celou dobu her zakázaný. Při této první antidopingové zkoušce ovšem žádný postih nehrozil. O patnáct století později už ale mají běžci vypracovanou formu dopingu.

Podle Philostrata snižuje rychlost závodníků překrvení sleziny snížení rychlosti, proto atleti jako prevenci popíjejí před startem odvar z přesličky.

Panovník mluví s duchy

Látka: listy konopí

Kde a kdy: Čína, 3000–2600 př. n. l.

„Mám ho popravit, nebo ne?“ přemítá legendární čínský panovník Šeng-Nung (asi 2737–2697 př. n. l.). Rozmýšlí se, zda darovat život zločinci, a v rozhodování mu má pomoci droga.

Pečlivě rozžvýká list konopí a za chvíli už si pro sebe tiše mumlá nějaká slova a má jasno:

odsouzence čeká poprava.„Při nadměrném požití konopí začínáme vidět přízraky a při dlouhodobějším požívání můžeme mluvit s duchy a vznášet se,“ říká čínské lékařské pojednání z 1. století n. l. Odkazuje přitom na starší prameny právě z Šeng-Nungovy doby.

Dobrou náladu dodají kaktusy

Látka: extrakt z kaktusu Peyote

Kde a kdy: území dnešního Mexika, 16. století

Skupinka pestře pomalovaných mexických Indiánů křepčí kolem ohně. Noc se mění v den, ale oni stále neumdlévají. Nechybí jim energie ani bojovnost, ačkoli tu bez přestávky pobíhají už od včerejšího západu Slunce.

Co chvíli se z misky napijí jakéhosi nápoje, který jim vlije novou krev do žil, a vzápětí pokračují ve svém reji. Za jejich neutuchající dobrou náladu může extrakt z dužiny kaktusu Lophophora Wiliamsi, jemuž se lidově říká Peyote.

Bylina, která dovoluje běhat

Látka: odvar z odrůdy hořce Cashpa china Yugo

Kde a kdy: území dnešního Ekvádoru, 16. století

Posel doběhne do cíle. Celý udýchaný předá zprávu svému indiánskému kmeni a pak se odebere k odpočinku. Nebýt pořádné dávky nápoje z rostliny Yugo, odrůdy hořce, sotva by dvacetikilometrovou vzdálenost zvládl tak rychle.

Ani blížící se nepřítel, o kterém musí dát včas zprávu, aby se indiánské ženy s dětmi uchýlily do bezpečí, není takovou motivací, jako šálek nápoje.

Ekvádorští Indiáni podávají zejména běžcům, které musí podávat velké výkony, „rostlinu, která dovoluje běhat“, jak květině Yugo přezdívají.