Patří mezi největší vzdělávací instituce starověku, s hlavní budovou o rozměrech fotbalového hřiště. Alexandrijská knihovna má shromažďovat kolem 700 000 rukopisných svitků. Ale jaký byl důvod jejího zániku, který je připisován ničivému požáru?!

Nad střechami sněhobílých paláců se vznáší šedivý dým. Dusivý kouř se do Alexandrie valí z nedalekého přístavu. Mezitím se v ulicích města šikují formace římských legionářů.

Očekávají nápor početnějších jednotek mladého egyptského faraona Ptolemaia XIII. Velitelem Římanů je vojevůdce a konzul Gaius Julius Caesar, jenž tuší nesnadný boj.

Právě on se v zemi na Nilu zaplete do občanské války mezi Ptolemaiem XIII. a jeho sestrou Kleopatrou. Jak vše pokračuje? Caesarovi vojáci jsou zpočátku zatlačeni egyptskou přesilou do defenzivní role a musí se bránit mezi domy.

Proto zkušený římský válečník nechá v alexandrijském přístavu zapálit asi 70 kotvících válečných lodí. Jenže oheň se rozšíří i mezi nedaleké domy! Shořela tehdy – v roce 48 před Kristem – i slavná Alexandrijská knihovna?

Vzorem se staly Athény!

Než se pokusíme odpovědět na předchozí otázku, vraťme se chvíli „ke kořenům“. Alexandrii zakládá roku 332 před Kristem slavný makedonský vojevůdce a panovník Alexandr Veliký. Země na Nilu se totiž stane jedním z mnoha jím dobytých území.

Jde v případě Řeků o nenáviděné okupanty? Ale helénský vliv má své pozitivní stránky! Během vlády jednoho z Alexandrových nástupců: egyptského správce a faraona Ptolemaia I. Sotéra se Alexandrie stává hlavní metropolí africké země.

Tehdy je rozhodnuto i o postavení centra vědění po vzoru athénských institucí, vybudovaných řeckým filozofem a všestranným vědcem Aristotelem ze Stageiry. Rozsáhlé centrum vědění má Egypťanům brzy závidět celý svět!

Knihovna, jakou svět neviděl?

Organizátorem, a zřejmě i autorem ambiciózního projektu, je řecký státník, řečník a učenec Démétrios z Faléru.

Jeho „srdcem“ se pak stává nová státní univerzita Múseion (chrám zasvěcený Múzám – pozn. redakce) s přilehlou a obří knihovnou, nazývanou i jako Velká knihovna.

Obě instituce jsou zřejmě dokončeny během vlády následujícího egyptského faraona Ptolemaia II. Filadelfa (309 př. n. l.–246 př. n. l.), a to v honosné přístavní čtvrti Brucheion, hned vedle královského paláce!

V něm Filadelfos přikáže shromáždit první svitky jako základ pro knihovnu, která má zhruba o století později má disponovat až kolem 700 000 svitků!

Jak praví legendy, další rukopisy pro instituci zhruba o půdorysné velikosti fotbalového hřiště s deseti rozlehlými sály vznikají nejen opisem a výměnou, a to většinou s jinými řeckými a římskými vzdělávacími středisky.

Co napsal Plútarchos?

Starověké knižní centrum, s pozdější menší pobočkou Serapeum (místo uctívání boha Serapa – pozn. redakce), se za vlády prvních Ptolemaiovců stále rozšiřuje. A disponuje oddělenými sekcemi z mnoha oborů.

Od astronomie, přes matematiku a astrologii, až po dějiny a poezii. Knihovna s Múseionem se stávají centrem vzdělanosti celého antického světa. Ale co bylo příčinou jejich zániku?

Mohl to být požár založený legionáři Julia Caesara, kterým chtěl římský vojevůdce zabránit použití zakotvených lodí jeho nepřáteli? Například uznávaný řecký historik Plútarchos (asi 46 – asi 127) po sobě o této události zanechává zprávu:

„Když se nepřítel pokusil odříznout jeho loďstvo, byl nucen odrazit nebezpečí pomocí ohně, který se rozšířil z doků a zničil velkou knihovnu.“

Až příliš pozdní zprávy

Jenže mnohé indicie naznačují, že Alexandrijská knihovna nějakým způsobem existuje dál i po osudném roce 48 př. n. l., v němž lehne popelem velká část přístavní alexandrijské čtvrti Brucheion. Co nás k tomu vede?

Nejstarší dochovaný text, který se o možná zmiňuje o údajném zničení knihovny, pochází až z doby života římského filozofa a literáta Lucia Senecy (kolem 4 př. n. l.–65 n. l.).

Vzniká tedy necelých 100 let poté, kdy proběhl souboj mezi Kleopatrou a jejím bratrem. Proč se nedochovaly záznamy o tak neblahé a významné události přímo z éry života Caesara? Vždyť množství jeho nepřátel by něco takového rádo využilo proti němu! Ale podezřelé jsou i rozpory v počtu tehdy spálených knih.

Shořelo jen 40 tisíc svazků?

V nich se jednotliví antičtí autoři rozcházejí mezi 40 tisíci a několikanásobkem tohoto počtu. V jiných dílech je totiž uváděno až 700 000 tehdy zničených rukopisů. Jenže nesouhlasí i další detaily.

Řecký geograf Strabón asi 30 let po zapálení alexandrijského přístavu píše, že Múseionu vedle knihovny se „Caesarův“ požár nedotknul! Že by ohnivé inferno knihovnu nezlikvidovalo, nebo přečkala alespoň její část ve vzdálenějším Serapeu?

I zmíněný Seneca nepíše přímo o zničení knihovny, nýbrž pouze o 40 000 zničených svitcích. Mohlo jít pouze o vyhořelé přístavní skladiště rukopisů, jak míní část dnešních historiků? Pravděpodobněji tedy dochází ke konci slavné knihovny až později.

Mezi žhavé kandidáty patří období panování římských císařů Caracally nebo Aureliana, kteří vládli ve druhém a ve třetím století.

Císaři o knihy nestojí!

Oba „výtečníci“ přikážou svým vojákům vyrabovat a vypálit velkou část Alexandrie. U Caracally jde o dokonce o pomstu za jeho „zesměšňování“ helénskými filozofy z přístavního města! Přečkala řádění legií alespoň část svitků uložených v odlehlém Serapeu?

Ale tehdy je zřejmě ještě knihovna (částečně?) obnovena. K asi definitivnímu konci dochází až roku 389 během bitek mezi alexandrijskými křesťany a pohany.

V té době totiž žádá egyptský papež Theofilos římského císaře Flavia Theodosia o uzavření všech pohanských městských chrámů. Počítá mezi ně i Múseion a Serapeum?! Nebo má pravdu americká historička Heather Phillipsová?

Podle ní zanikne Alexandrijská knihovna postupně vlivem válek, nepokojů a ztráty finanční podpory v době pozdní Římské říše.