Nový astronomický objekt obvykle objeví astronomové, na Caltechu se tento kuriózní kousek podařil geofyzikům.

Nejen, že pomocí počítačové simulace nalezli pozůstatky dávné protoplanety, pomohli také objasnit záhadu dvou gigantických anomálií v nitru naší planety. A jak už to bývá, i v tomto případě všechno souvisí se vším.

V 80. letech zjistili geofyzikové hluboko v nitru Země, na pomezí zemského pláště a jádra, neobvyklé útvary – dvojici oblastí o velikosti tisíců kilometrů rozprostírající se pod africkým kontinentem a Tichým oceánem, nazývané LLVP. Jejich původ byl předmětem debat po celé dekády.

Nové vysvětlení nabízí studie vědců z Kalifornského technologického institutu, na které spolupracovali s odborníky z Arizonské státní univerzity a Univerzity v Chicagu, publikovaná v listopadu 2023 v časopise Nature.

Pomocná ruka superpočítače

Podle nejrozšířeněji uznávané teorie Země ke svému Měsíci přišla následkem nárazu s planetárním „embryem“ zvaném Theia, přibližně před 4,5 miliardami let. Úlomky této srážky se pod vlivem gravitace spojily a vytvořily přirozený satelit Země.

Že fyzikální zákonitosti srážky skutečně mohly vést ke vzniku LLVP i Měsíce se nakonec interdisciplinárnímu týmu podařilo potvrdit pomocí počítačové simulace, kterou provedl superpočítač zvaný Mira.

Nejlepší, co zatím máme

Superpočítač dostal za úkol zkoumal potenciální chemické složení Theiy a dynamiku jejího střetu se Zemí na základě stovek simulací s odlišnými počátečními podmínkami a parametry, jako je velikost, rychlost, úhel střetu a složení planety.

„Dokazujeme, že LLVP mohou představovat pohřbené relikty materiálu pláště Theiy, který se zachoval v plášti proto-Země po obřím impaktu,“ zhodnotili výstupy autoři studie.

Ačkoliv simulace nejsou dokonalou, ani rozhodnou tečkou za objasněním původu LLVP, poskytují dosud nepřesvědčivější vysvětlení toho, kde se vzaly v zemském plášti oblasti s tak odlišnými vlastnostmi, i proč má Měsíc jiné složení než Země.