Má víc, než si může přát – úspěšný objev mu vynese obrovský majetek a změní svět fotografie. Říká se, že zdraví se nedá koupit. A vynálezce svitkového filmu George Eastman se o tom má přesvědčit více než krutě.
Historie městečka Waterville se začíná psát koncem 18. století, časem se stává součástí státu New York. V polovině 19. století se tu narodí na první pohled obyčejný chlapec. Dostává jméno George Eastman (1854–1932), po otci.
Už má dvě starší sestry, poslední sestřička Meagan Deato bohužel umírá krátce po narození. A tragédiím v této rodině ještě zdaleka není konec.
Smrt znovu na scéně
George se narodí do bohaté rodiny. Jeho otec zrovna zakládá obchodní školu Eastman Commercial College v Rochesteru, kam se rodina přestěhuje. Jenže v roce 1862, pouhé dva roky po stěhování, otec náhle umírá. Budoucímu multimilionáři je teprve 14 let.
Musí opustit studia a pomoci živit rodinu. Nastupuje jako úředník do banky.
Za 15 dolarů týdně
Úřednické místo v bance není příliš naplňující, ale Georgeův plat je pro rodinu velmi důležitý, i když jde jen o 15 dolarů. V bance nakonec vydrží několik let, práce ho ale nenaplňuje, a tak každý večer věnuje koníčkům.
Ve 20 letech si jeho pozornost získá fotografie. Ta je na konci 19. století teprve v plenkách. Pořídit snímek vyžaduje nejen velkou zručnost, ale také solidní chemické znalosti.
Emulzí změní dějiny fotografie
Nový impulz dostane Eastmanův koníček o dalších čtyři roky později. V roce 1878 odjíždí na cestu do Santa Dominga, kterou má fotograficky dokumentovat. To ho přivede k úvahám o úrovni fotografické techniky.
Na cestu nakonec neodjede, ale fotografie se stane jeho vášní. O pouhé dva roky později, v roce 1880, získá svůj první mezinárodní patent – registruje si citlivou emulzi, která umožní vyrábění suchých fotografických desek.
Vizionář, který předběhl dobu
Kromě nezpochybnitelného technického talentu má mladý George Eastman ještě dokonalý cit pro potřeby zákazníků. Už v době, kdy začíná s manufakturní výrobou svých suchých desek, přichází s převratnou novinkou.
Desky poškozené při manipulaci u obchodníků automaticky vyměňuje za nové! Dnes je záruka samozřejmostí, ale na konci 19. století jde o světobornou věc. Ale s tím se Eastman rozhodně nemíní spokojit. V roce 1884 získává patent číslo 306,470 na fotografický film. Emulze je místo na křehké skleněné desky nanesena na papír.
Stačí stisknout spoušť
Cesta k revoluci ve fotografii je otevřena. O pouhé čtyři roky později, v roce 1888, Eastman patentuje první lehký přenosný fotoaparát, který využívá právě svitkový film. A opět se projeví jeho marketingový talent.
Slogan „Stiskněte tlačítko, my zařídíme vše ostatní!“ udělá z fotografování zálibu davů. Tak se zrodí značka Kodak.
Už nemám nač čekat!
V čele svojí firmy stojí až do roku 1925 a veškerou svou energii vrhá do filantropie.
Přestože jeho současníky jsou Andrew Carnegie (1835–1919) či John Davison Rockefeller (1839–1937), stává se Eastman jedním z největších filantropů své doby.
Kolem roku 1930 se u něj ale začne projevovat bederní spinální stenóza, degenerativní nemoc páteře. Postupující bolesti ho donutí jednat. A tak 14. března 1932, právě před 90 lety, načrtne na kus papíru krátký vzkaz: „Moje práce je hotova. Nač čekat?“ Pak namíří pistoli přímo na srdce a stiskne spoušť.