Starověký Egypt byl civilizací, která udivuje svými pokročilými znalostmi v mnoha oblastech, od architektury a matematiky až po lékařství.
Jejich pochopení světa se opíralo o koncept harmonie a rovnováhy, ma’at, který je vedl k neustálému zdokonalování a inovacím.
Nicméně, některé teorie jdou ještě dál a spekulují o existenci „zapomenutých znalostí“, které by daleko přesahovaly naše současné představy. Měli Egypťané skutečně elektřinu nebo dokonce létající stroje?
Pojďme prozkoumat tyto fascinující, byť vědecky neprokázané hypotézy a ponořit se do hlubin egyptských tajemství.
Staří Egypťané byli bezpochyby až překvapivě vyspělým národem s neobyčejnými znalostmi, které přesahovaly možnosti mnoha tehdejších civilizací. Základem jejich přístupu k technologiím a všem věcem byl koncept harmonie a rovnováhy, zvaný ma’at.
Egypťané věřili, že jim bohové darovali mnoho velkých výhod a bohatství, což ale současně znamenalo, že lidé mají povinnost a odpovědnost za péči o život, o samotné království i o sebe samé.
Tento hluboký náboženský a filozofický základ ovlivňoval všechny aspekty jejich života, od každodenních činností až po monumentální stavební projekty.
Inženýři, astronomové, lékaři či vědci tak zpravidla věřili, že dodržují vůli bohů tím, že se zdokonalují a zlepšují svět, který jim byl darován.
Především proto se právě z Egypťanů stali skuteční inovátoři v architektuře, matematice, stavebnictví, jazyce, astronomii nebo lékařství.

Důkazem jejich geniality je vlastní obrázkové písmo – hieroglyfy, vlastní desítková soustava v matematice, která umožnila složité výpočty, velké množství vyvinutých léků a léčiv (jak dokládají lékařské papyry) či řada vynálezů, jako je například pluh, papyrus nebo inkoust.
To všechno dokládá jejich pokročilé myšlení a praktické dovednosti.
Jenže co když toho Egypťané znali ještě více? Existují autoři a záhadologové, podle kterých se Egypťané dostali ve svých poznatcích mnohem dál, než si dnes myslíme. Věří například, že znali elektřinu a uměli jí používat. Existují pro to ale nějaké důkazy?
V tomto směru se vše opírá o jednu základní otázku, která dodnes trápí egyptology: Jak si Egypťané svítili ve všech těch podzemních chodbách a hrobkách, kde je spousta zdobených stěn s nádhernými obrazy a reliéfy plnými barev?
Nikde se totiž nenašly žádné stopy po použití loučí či jiných tehdy běžných svítidel. Žádné známky sazí, žádné úchyty na stěnách, nic takového, což je pro historiky velká záhada.
Obecně přijímaná teorie hovoří o použití zrcadel a důmyslného systému odrazů slunečního světla, což by umožnilo osvětlit i vzdálenější prostory.
Nicméně, tento systém by nebyl možné využít zdaleka vždy, zejména v hluboko umístěných a složitých chodbách, kde by světlo muselo projít mnoha odrazy, což by vedlo k velké ztrátě intenzity. Proto někteří badatelé přichází s alternativními teoriemi.
„Nástěnné reliéfy v chrámu bohyně Hathor v Dendeře, nacházejícího se severně od Luxoru, ukazují jakési průhledné baňky, uvnitř kterých je spirálovitě stočený had.
Podobnost s moderní žárovkou, opatřenou žhaveným vláknem, je víc než nápadná,“ píše k tomu český záhadolog Jan A. Novák. Tyto takzvané „Denderské lampy“ jsou pro zastánce teorie o starověké elektřině klíčovým důkazem.
Obrazce v Dendře někteří interpretují jako elektrické výbojky, které by mohly osvětlovat podzemní prostory bez zanechání sazí.
Podle Nováka přitom egyptské svítilny nemuseli být ničím přehnaně sofistikovaným.
Mohlo prostě jít o jednoduché primitivní baterie, například podobné Bagdádské baterii, které vydávaly dostatek energie, aby zahřály a rozzářily kus kovu, čímž by vytvořily slabé, ale dostatečné světlo pro práci v tmavých prostorách.
I když jsou tyto teorie fascinující, většina mainstreamových egyptologů je odmítá s tím, že jde o špatnou interpretaci náboženských symbolů a že pro existenci elektrických zařízení chybí hmatatelné archeologické důkazy, jako jsou dráty, izolátory nebo zbytky elektrických obvodů.
A u elektřiny výčet potenciálních a vědou neprokázaných znalostí Egypťanů nekončí. Existují také spekulace, že tento národ mohl znát některé létající prostředky, snad možná přímo i něco na způsob jednoduchých létajících strojů.
To má pro změnu dokládat některé symboly a kresby na stěnách chrámů, které se podobají moderním letadlům nebo vrtulníkům, nebo nález malé plastiky znázorňující ptáka z egyptského naleziště v Sakkáře.
Mnozí badatelé upozorňují, že model vypadá daleko více jako letadélko než jako pták, s křídly, trupem a ocasní plochou, a experimenty naznačují, že by takto vytvořené letadélko skutečně dokázalo letět, což by z něj dělalo funkční model kluzáku.
I v tomto případě jde ovšem pouze o spekulace, které drtivá většina historiků a archeologů odmítá s tím, že jde o stylizované vyobrazení ptáků nebo chybnou interpretaci.

Nicméně, znalosti starověkých Egypťanů v oblasti lékařství jsou naopak velmi dobře zdokumentovány.
Víme o nich poměrně mnoho, a to hlavně díky 13 lékařským papyrům, které se dochovaly do dnešních dob, jako je například Ebersův papyrus nebo Edwin Smithův papyrus. Tyto papyry obsahují podrobné popisy nemocí, diagnóz, léčebných postupů a seznamů léků.
Díky záznamům tak víme, že tehdejší egyptští rolníci trpěli podobnými nemocemi jako ti dnešní (např. revmatismus, infekce, paraziti) a že tehdejší lékaři používali poměrně mnoho různorodých léčiv. Jen v jednom z papyrů je uvedeno na 700 léků.
Ty vznikaly ze zvířecích částí (např. med, tuk), bylin (např. máta, kmín) i minerálů, jako jsou kuchyňská sůl nebo amoniak. Obzvláště vyspělá byla v Egyptě chirurgie.
Lékaři zacelovali rány pálením, používali kvalitní dlahy na zlomeniny, lněná obinadla a tampóny. Prováděly se také amputace či trepanace (vytvoření otvoru) lebky, což svědčí o hlubokém pochopení lidské anatomie a chirurgických technik.
Egypťané byli také mistry mumifikace. Šlo o komplexní proces, při kterém byly mrtvému odstraněny z těla vnitřní orgány (kromě srdce, které bylo považováno za sídlo duše) a tělo bylo uloženo do hydroxidu sodného (natronu), díky čemuž dokonale vyschlo.
Následně bylo vycpáno pilinami a plátnem, pomazáno olejem a zabaleno do plátna s mnoha vrstvami. Takto měla být pohřbívanému zajištěna skutečná nesmrtelnost a zachování těla pro posmrtný život.
Tento rituál demonstruje hlubokou víru Egypťanů v posmrtný život a jejich schopnost rozvinout složité chemické a anatomické procesy.
Starověký Egypt byl bezpochyby civilizací pozoruhodných znalostí a inovací. Ačkoli teorie o starověké elektřině a létajících strojích zůstávají v oblasti spekulací a pseudovědy, jejich existence svědčí o neutuchající fascinaci, kterou nad námi Egypt stále má.
Je důležité oddělovat ověřená fakta od teorií bez důkazů, ale zároveň neztrácet zvědavost a touhu po poznání.
Starověký Egypt nás i nadále učí o lidské genialitě, o tom, jak dalece jsme byli schopni postoupit, a o nekonečném prostoru pro další objevy a interpretace minulosti.