Pražský orloj je světovým unikátem, ale Česko ukrývá i další fascinující orloje a hodinové stroje. Od socialistického realismu v Olomouci přes chmelové motivy v Žatci až po pohádkové postavy v Ostravě – každý z nich má svůj příběh a kouzlo. Objevte jejich rozmanitost!
Pražský orloj není v Česku jediný. Olomouc: Olomoucký orloj. Kontroverzním dílem je orloj, kterým se pyšní Olomouc.
Původní stroj sice pochází z 15. století a je jediným heliocentrickým orlojem v Česku a jedním z mála ve světě, v 50. letech minulého století byl ovšem zásadně přetvořen v duchu socialistického realismu.
Najdeme tu tak dělníka či chemika nebo v kalendáriu svátky poplatné době – například narozeniny Josifa V. Stalina (1878–1953), Klementa Gottwalda (1896–1953) či den vypuknutí Velké říjnové socialistické revoluce (7.–8. listopadu 1917).
Po zahájení tu pět minut opakovaně „procházejí“ na rozdíl od nebo v kalendáriu svátky poplatné době – například narozeniny Josifa V. Stalina (1878–1953), Klementa Gottwalda (1896–1953) či den vypuknutí Velké říjnové socialistické revoluce (7.–8. listopadu 1917). Produkci uzavírá kokrhání mosazného kohouta.

Žatec: Chmelový orloj. Své horologium má od roku 2010 i Žatec. Moderní Chmelový orloj je součástí zdejšího Chrámu chmele a piva. A také je celý o pivu. Ciferník orloje se zvěrokruhem zdobí výjevy z pěstování a sklizně chmele.
Místo apoštolů tu jsou hrací karty, a naopak nechybí kostlivec se zvonkem. Pod hodinami si pohybující se pijani připíjejí pivem a dole na ně čeká symbolické pivařské peklo. Tenhle orloj je třetím největším v Česku.
Prostějov, orloj na Nové radnici. Čas a postavení Slunce na obloze ukazuje malý orloj i obyvatelům Prostějova. Na věži Nové radnice je od roku 1910 a doplňuje jej i plastika kohouta.
Litomyšl: Orloj na Staré radnici. Secesním orlojem se pyšní radniční věž na náměstí v Litomyšli. I zde se pozorovatelé vedle času dozvědí, kudy právě procházejí Slunce a Měsíc.
Zdejší orloj ukazuje místní sluneční čas ve čtyřiadvacetihodinovém formátu a poutavé je, že má půlnoc (24 hodin) v nejvyšším bodu ciferníku, kam obvykle bývá umístěno poledne.
Uherský Brod: Hodiny ukazující fáze Měsíce. O černého Janka, který zvoní na zvoneček a kouli, která ukazuje fáze Měsíce jsou vylepšené hodiny na radniční věži v Uherském Brodě. Mají tedy tři části: časoměrnou, astronomickou a figurální.
Uherskobrodští na ně koukají už od roku 1715, koule Měsíce sem však přibyla až o mnoho let později.

Pelhřimov, hodinový stroj na náměstí. Všichni tomu tak říkají, ale orloj to není. Pelhřimov, město kuriozit, má i svůj hodinový stroj. Je usazený na Rynárecké věži, a když odbíjí, dva kozlíci nad hodinami do sebe trkají hlavami.
Žibřidice: Vesnický orloj Martina Chaloupky. Původně tenhle orloj stál v Kryštofově údolí na Liberecku, loni se přestěhoval do Žibřidic (Liberecko). Je to moderní dílo řezbáře, který se inspiroval pražským orlojem. Lidem slouží od roku 2008.
Ostrava: Pohádkový orloj. Každou sudou hodinu si od roku 2011 pro svůj zážitek mohou zajít i návštěvníci Ostravy. Nová přístavba zdejšího Divadla loutek tehdy získala svůj vlastní Pohádkový orloj.
Sice mu chybí astronomický ciferník, zato má symbol hvězdné oblohy a troje dveře, kde se předvádějí dřevěné pohádkové postavy.

České orloje představují pestrou mozaiku historie, umění a místní kultury. Od pražského unikátu přes olomoucký socialistický realismus až po veselý chmelový orloj v Žatci – každý z nich vypráví svůj příběh.
Tyto památky zvané horologia zůstávají nejen časoměrnými nástroji, ale i zdrojem inspirace a zábavy.