Naše planeta začíná trpět žízní a katastrofické scénáře nám hrozí válkami o vodu. Má naše planeta opravdu tak málo pitné vody? Naopak, Země jí má stále obrovské zásoby. Má to však jeden háček.

Jen malá část se dostává do vodního systému planety. Většina je hluboko pod povrchem, slanější než oceány a obsahuje i těžké kovy. Vědci přesto hledají metody jak ji využít.

Země má vody dost

Nové, obrovské zdroje podzemní vody byly paradoxně nalezeny v podzemí nejsušších oblastí Afriky, včetně Sahary. Vědci odhadují, že zásoby podzemní vody pod africkým kontinentem jsou 100x větší než na jeho povrchu.

Většina podzemních vod například v oblasti Sahary je však hlouběji, od 100 do 250 metrů. To pak neúměrně zvyšuje náklady na její čerpání. A planeta tak může trpět žízní i přes své zásoby.

Drahé a nebezpečné

Podle odhadů nemá dnes asi 300 000 Afričanů přístup k pitné vodě a přitom pod jejich nohama jsou jí obrovská jezera. Hlavní roli však hrají peníze.

Zatímco vrt pro dosažení mělké podzemní vody do 50 metrů přijde v přepočtu na 300 000 korun, hluboký vrt do 200 metrů už stojí desetkrát víc. Navíc nepravidelně rozmístěné vrty mohou poškodit podloží.

Vědci uvádějí příklad Mexiko City, kde se začaly v důsledku nekontrolovaného čerpání podzemních vod hroutit budovy.

Zázrak v Libyjské poušti

Nejdále pokročila ve využívání desítky tisíc let staré podzemní vody Libye za vlády Muammara Kaddáfího. V roce 1984 totiž začal uskutečňovat plán výstavby Velké umělé řeky. Zdrojem je 1300 vrtů, hlubokých až 500 metrů.

Voda je vedena z hloubi Sahary v jižní Libyi 4000 kilometrů dlouhým, podzemním potrubím až k pobřeží. Na řeku měla navazovat obří síť zavlažovacích kanálů. Na dokončení velkolepého plánu už nedošlo, protože Kaddáfí byl zabit a projekt byl zastaven.