Poznatky, které jako by spadly z nebe.
Někdy je rozvoj vědomostí u starověkých národů tak náhlý, že si to někteří lidé nedovedou vysvětlit jinak, než že dávní obyvatelé naší planety tyto znalosti získali od představitelů nějaké jiné vyspělejší kultury. Platí to o Olmécích?
Za nejslavnější pamětihodnosti z doby rozkvětu olmécké kultury lze bezpochyby označit obří kamenné hlavy, které se nacházejí na území dnešního Mexika.
Málokdo však ví, že Olmékové, kteří obývali oblast Mezoameriky v prvním tisíciletí před naším letopočtem, vynikali i v mnoha dalších dovednostech než jen v sochařství.
Vděčíme jim například za vynález gumového míče, postavili pradávné pyramidy, počty jim nedělaly žádný problém a patřili k vynikajícím znalcům oblohy. Proto je někteří badatelé podezřívají z toho, že za své vědomosti vděčili někomu jinému…
Krutá hra
Oči hráčů se fanaticky lesknou. Po polonahých tělech jim stéká pot. Každé z mužstev si chce stůj co stůj udržet míč a dostat ho do obruče. Není divu, že se tak snaží. V této míčové hře jde totiž doslova o život.
Poražený tým čeká poprava, při níž je obětován bohům! Míčová hra s krvavým zakončením se těšila oblibě u mnoha obyvatel Latinské Ameriky. Rozhodně nejde o sport, kterému by se mohl naučit každý.
Při manipulaci s míčem hráči musí podávat přímo gymnastické výkony. Míč nejenže nesmí spadnout na zem, ale sportovci se ho nesmí dotýkat rukama ani nohama a udržují ho ve vzduchu pouze koleny, boky, lokty a rameny.
Kdo vymyslel tuto obtížnou sportovní disciplínu? Podle většiny badatelů to nebyl nikdo jiný než právě Olmékové. Těm svět zřejmě také vděčí za vynález gumového míče. Opravdu však zacházeli s poraženým mužstvem tak nemilosrdně?
Udivující znalosti
Olmékové rozhodně nebyli žádní primitivové, kteří by se věnovali pouze provozování smrtelně nebezpečných sportů a uctívání bohů krvavými způsoby. Stavěli také první pyramidy. Ty vršili z hlíny a dávali jim podobu kužele, zřejmě po vzoru blízkých sopek.
Příslušníci dávné civilizace byli také zdatnými počtáři a astronomy. Znali prý některá souhvězdí, jež jsme odhalili až pomocí moderních teleskopů. Právě od nich možná Mayové převzali poznatky potřebné k vytvoření svého proslulého kalendáře.
Olmékové údajně rovněž sestrojili nejstarší kompas. Zřejmě také jako vůbec první americký národ používali písmo. Škoda jen, že tyto obrázkové znaky nikdo nedokáže přečíst! A jak je tomu se znalostí kola?
Ačkoliv historikové zatvrzele opakují, že Olmékové kolo nepoužívali, mezi artefakty olmécké kultury nechyběly hračky na kolečkách. Je možné, aby kola sloužila pouze na hraní a příslušníci starověké mezoamerické kultury je neuměli použít v praxi?
Odkud přišli?
Znalosti Olméků jsou natolik fantastické, že někteří záhadologové spekulují, kde je duchovní otcové Mayů získali.
Zatímco švýcarský záhadolog Erich von Däniken (*1935) operuje se svými oblíbenými mimozemšťany, britský spisovatel Graham Hanckock (*1950) se ohání další populární teorií.
„Jsem přesvědčen o tom, že dávné monumenty nevystavěli Olmékové, nýbrž Atlanťané.“ Právě od příslušníků tohoto bájného národa prý obdrželi dávní obyvatelé Ameriky své obdivuhodné poznatky. Střízlivější hypotézy zase hledají původ Olméků v Africe.
Opírají se přitom zejména o skutečnost, že mnoho z nalezených soch má nápadné černošské rysy. Jenže olmécká kultura vzkvétala asi v letech 800 – 400 př. n. l.. Mohli někteří z tehdejších obyvatel Afriky disponovat takovými znalostmi, aby přepluli širý oceán?
Stejně jako zůstává záhadou původ Olméků, tajemství visí i nad zánikem jejich civilizace. Mizí zhruba ve čtvrtém století před naším letopočtem.
Vědci si dodnes nejsou jistí, zda mají konec vyspělé kultury připsat na vrub výbuchu sopky, nebo náhlým klimatickým změnám. Budeme někdy o tajuplných Olmécích vědět více?
