Domů     Zabijácké rostliny: Které jsou ty nejjedovatější?
Zabijácké rostliny: Které jsou ty nejjedovatější?
24.10.2018

I když některé rostliny vypadají zcela neškodně, mohou v sobě ukrývat smrtící koktejl jedovatých látek. Tyto toxiny se pak v nich vyvinuly zřejmě proto, aby je zvířata nebo lidé nemohli jíst. Jaké byliny mohou zabíjet? 

Jedy z rostlin působí na lidský organismus velmi různorodě. Nejčastěji útočí na nervový systém, dýchací ústrojí, srdce, játra, trávicí trakt nebo ledviny. Mohou ale ovlivnit i funkci svalů či způsobit poškození mozku, nebo dokonce smrt.

Skočec obecný (Ricinus communis)

Jed: ricin

Účinky: poškození jater, ledvin a sleziny

Kde roste: ve všech subtropických i tropických oblastech světa

Skočec obecný pochází pravděpodobně ze severní Afriky. Jedná se až o 10 metrů vysokou bylinu, která se mimochodem těší velké oblibě v zahradnictví. Zároveň je to nejjedovatější rostlina na světě.

Nejnebezpečnější je zejména slupka semen, jež obsahuje silný jed ricin (je asi 6000krát silnější než kyanid).  Tento toxin v těle způsobuje shlukování červených krvinek a poškozuje především játra, ledviny a slezinu.

Samotná otrava se nejprve projevuje mírnými symptomy, které se podobají chřipce. Následně se dostaví bolesti hlavy, pálení v ústech, zvracení nebo vnitřní krvácení. Postupně se hroutí celá oběhová soustava a dochází k otravě krve. Pro zajímavost:

Tento jed použila v roce 1978 bulharská tajná služba k vraždě disidenta, spisovatele a novináře Georgiho Markova. Ten po několika dnech zemřel v londýnské nemocnici na selhání ledvin.

Ze semen se lisuje kvalitní ricinový olej, ze kterého se vyrábí mýdla, maziva, brzdové kapaliny nebo léčiva a parfémy.
Ze semen se lisuje kvalitní ricinový olej, ze kterého se vyrábí mýdla, maziva, brzdové kapaliny nebo léčiva a parfémy.

Rulík zlomocný (Atropa belladonna)

Jed: atropin, L-hyoscyamin

Účinky: selhání nervového systému, utlumení srdeční činnosti, zástava dechu

Kde roste: většina území Evropy, některá místa v Africe a Asii

Tato vytrvalá bylina se považuje za nejjedovatější ve střední Evropě, velmi toxické jsou všechny její části. Velké nebezpečí přitom tkví v tom, že její lesklé bobule jsou snadno zaměnitelné s jedlými lesními plody.

V dnešní době má rulík v České republice na svědomí přibližně polovinu otrav. Člověk se může otrávit jednak přímou konzumací plodů, jednak přes kozí mléko či maso, pokud koza tuto rostlinu sežrala.

Typickými příznaky otravy jsou rozšířené zorničky, zrychlený tep nebo zčervenání obličeje. Mohou se ale vyskytnout i halucinace a bezvědomí.

Rulík se také používal do čarodějnických nápojů a mastí, protože po nanesení na pokožku způsoboval bludy a představy, že člověk umí létat.

Středověké ženy si zase do očí kapaly rulíkovou šťávu, aby měly krásné, „velké“ oči. Tím ovšem riskovaly nejen záněty či zhoršení zraku, ale i smrt. Atropin k vyšetření sítnice používají oční lékaři i dnes.
Středověké ženy si zase do očí kapaly rulíkovou šťávu, aby měly krásné, „velké“ oči. Tím ovšem riskovaly nejen záněty či zhoršení zraku, ale i smrt. Atropin k vyšetření sítnice používají oční lékaři i dnes.

Soterek obecný (Abrus precatorius)

Jed: abrin

Účinky: zvracení, krvavý průjem, halucinace, selhání ledvin, jater a sleziny

Kde roste: Asie, Afrika, Amerika

Tato popínavá rostlina pochází z tropické Asie. Říká se jí také soterek růžencový, jelikož má atraktivní černočervená semena, která se používají k výrobě růženců a šperků. Rostlina není jedovatá celá, listy a kořeny jsou dokonce jedlé.

Nejzákeřnější jsou semena, protože obsahují prudký jed abrin. K otravě ovšem může dojít pouze v případě porušení jejich tvrdé vnější vrstvy. K usmrcení člověka pak stačí jedna z nejmenších dávek jedu vůbec, stačí vdechnout jen několik částeček prachu.

Otrava se projeví už během několika hodin. Po vdechnutí se dostaví dýchací problémy, horečka, zvracení nebo silné pocení. V plicích se pak objeví voda a nakonec dojde k úplnému selhání dýchacího ústrojí.

Asijští domorodci pijí odvar z  kořene a listů sotereku pro utišení kašle a chrapotu.
Asijští domorodci pijí odvar z  kořene a listů sotereku pro utišení kašle a chrapotu.

Rozpuk jízlivý (Cicuta virosa)

Jed: cicutoxin

Účinky: degenerace kosterních svalů, selhání srdce

Kde roste: Severní Amerika, Evropa

Rozpuk jízlivý je až 150 cm vysoká vytrvalá rostlina, která roste v celé střední a severní Evropě, Asii a na severozápadě Ameriky. Rostlina je jedovatá celá, nejvyšší obsah jedovatých látek se ale nachází v jejím oddenku.

Na severoamerickém kontinentu má pak každoročně na svědomí stovky otrávených ovcí. U lidí může dojít k otravě záměnou nasládle chutnajícího oddenku za kořen petržele. Oběťmi se přitom nejčastěji stávají děti.

Jed cicutoxin se při požití vstřebává okamžitě a otrava probíhá velmi rychle. Již po několika minutách se objevuje podráždění sliznice ústní dutiny a dostavují se kolikové bolesti v břiše.

Pokud člověk otravu přežije, je velmi pravděpodobné, že bude mít nevratné poškození centrálního nervového systému.

Na rozdíl od jiných živočichů, myši mohou konzumovat semena rostliny, aniž by se otrávily.
Na rozdíl od jiných živočichů, myši mohou konzumovat semena rostliny, aniž by se otrávily.

Oleandr obecný (Nerium oleander)

Jed: oleandrin, neriin

Účinky: srdeční arytmie

Kde roste: od Středomoří přes sever Afriky a Arabský poloostrov až po jižní Asii

Tento nádherně kvetoucí keř patří k nejrozšířenějším okrasným rostlinám nejen ve Středomoří, ale i v České republice. Současně ale patří i mezi ty nejjedovatější, a tak se, stejně jako bolehlav, třeba v antických dobách často používal k trávení.

Ke smrtelné otravě totiž stačí rozžvýkat jeden jediný list. Jedovatý ovšem může být i med vyrobený z květů oleandru. Mezi první příznaky otravy patří zvracení, horečka nebo závratě. Jed působí přímo na srdce a zvyšuje tonus srdeční svaloviny.

Jed oleandru se využíval jako prostředek na hubení krys, potkanů a myší. V minulosti také mnoho lidí zemřelo proto, že si na oleandrových prutech opékali maso.
Jed oleandru se využíval jako prostředek na hubení krys, potkanů a myší. V minulosti také mnoho lidí zemřelo proto, že si na oleandrových prutech opékali maso.

Bolehlav plamatý (Conium maculatum)

Jed: koniin

Účinky: udušení následkem obrny svalstva

Kde roste: Evropa, Asie, Afrika

Bylina příbuzná mrkvi, petrželi nebo kmínu byla ve starověkém Řecku a Římě velmi často využívána při popravách. Navíc se těšila velké oblibě mezi traviči (údajně jí byl otráven i filosof Sokrates).

Její hlavní „zbraní“ je totiž prudký jed koniin, který způsobuje, že se člověk za plného vědomí udusí. Koniin se snadno vstřebává pokožkou, a dokonce ho lze i nadýchat. Největší nebezpečí ale představuje snadná záměna byliny s kořenovou zeleninou nebo kořením.

Jed zpočátku působí povzbudivě, posléze ale začne blokovat povely míchy a prodloužené míchy. Následkem toho dochází k obrně kosterního svalstva a zástavě dechu.

Na českém území se poprvé objevil ve středověku, v průběhu 20. století ale postupně mizel. O to větší překvapení přišlo v 80. letech, kdy se začal masivně šířit okolo cest a na skládkách.
Na českém území se poprvé objevil ve středověku, v průběhu 20. století ale postupně mizel. O to větší překvapení přišlo v 80. letech, kdy se začal masivně šířit okolo cest a na skládkách.

Durman obecný (Datura stramonium)

Jed: skopolamin, atropin

Účinky: selhání srdce, přehřátí, obrna svalstva

Kde roste: všude

Durman obecný roste jako plevel na živných, dusíkatých půdách, často na pustých místech. Patří mezi prudce jedovaté rostliny.

Jak na Starém kontinentě, tak i v Novém světě byl ale odnepaměti využíván i pro své halucinogenní a léčivé účinky (ve středověké Evropě byl třeba důležitou součástí nejrůznějších čarodějných lektvarů).

V Indii byla tato rostlina zase odjakživa pokládána za účinné afrodiziakum (tvrdilo se o ní, že zbavuje ženy studu). Alkaloidy obsažené zejména v žilkách a řapíku listů durmanu podněcují ke zvýšené pohyblivosti, vyvolávají ale i úzkost nebo pocit hrůzy. Poté nastává náhlý útlum, mnohdy až komatózní spánek a vysílení.

U některých indiánských kmenů patří durman mezi posvátné halucinogeny a má velký význam při zasvěcovacích rituálech. Sloužil ale také jako analgetikum při operacích.
U některých indiánských kmenů patří durman mezi posvátné halucinogeny a má velký význam při zasvěcovacích rituálech. Sloužil ale také jako analgetikum při operacích.

Ocún jesenní (Colchicum autumnale)

Jed: kolchicin

Účinky: ochrnutí, otok plic, selhání ledvin

Kde roste: v jižní a západní Evropě

Ocún patří mezi chráněné, ale velmi jedovaté rostliny. Jedna bylina obsahuje více než 20 alkaloidů, z nichž nejnebezpečnější jsou kolchicin a jeho deriváty.

Ty při vhodném dávkování mohou být použity k léčení nádorových onemocnění, při neopatrném použití rostliny (například při záměně listů s listy česneku medvědího) může ovšem naopak dojít k otravě. Otrava je ale také možná skrze mléko ovcí a koz.

Jed se vstřebává pomalu, první příznaky se objeví do 2–6 hodin po konzumaci. Nejprve se jedná o škrábání a pálení v ústech, zvracení nebo křeče. Bez náležité pomoci a ošetření člověka ale otrava pokračuje ochrnutím, otokem plic a selháním ledvin.

Ocún se sbírá jako léčivá rostlina. Ze semen se připravují léky, které se užívají při revmatismu, vodnatelnosti a onemocnění ledvin.
Ocún se sbírá jako léčivá rostlina. Ze semen se připravují léky, které se užívají při revmatismu, vodnatelnosti a onemocnění ledvin.

Oměj šalamounek (Aconitum napellus)

Jed: akonitin

Účinky: ochrnutí srdce a dýchacích cest

Kde roste: v západní Evropě a východní části Severní Ameriky

Všechny části této tmavě modré byliny (v angličtině se jí říká „mnišská kápě“) obsahují toxin akonitin. Proto je nebezpečné se jí i dotýkat (jed je natolik silný, že dokáže do těla proniknout již při přiložení listů na kůži).

K otravě paradoxně dochází jen vzácně, většinou pouze proto, že si někdo kořen rostliny spletl s křenem nebo jinou kořenovou zeleninou. Požití pak vyvolává pálivý pocit v ústech, slinění, zvracení a výkyvy krevního tlaku.

V léčitelství se z této  rostliny používá sušená hlíza, která v přiměřených dávkách snižuje horečku.

Ve středověku se do šťávy oměje namáčely špičky šípů a kopí. Jed z této rostliny se také používal k trávení vlků. Germáni ho zase používali při magických, šamanských rituálech a byl také součástí čarodějnických mastí.
Ve středověku se do šťávy oměje namáčely špičky šípů a kopí. Jed z této rostliny se také používal k trávení vlků. Germáni ho zase používali při magických, šamanských rituálech a byl také součástí čarodějnických mastí.
Foto: Shutterstock.com
Související články
Věda a technika
Příroda jako architekt: Jak ledňáčci inspirovali Šinkansen
S rychlostí přesahující 270 km/h byl v roce 1989 japonský vlak šinkanzen zázrak techniky. Měl jenom jednu vadu – na hlasitou vlnu aerodynamického třesu, která vznikala s každým průjezdem tunelem, si stěžovali lidé i 400 metrů daleko. Problém dokázal vyřešit japonský inženýr Ejdži Nakacu díky svému hobby – byl totiž vášnivým pozorovatelem ptáků. Ejdži Nakacu […]
Věda a technika
Ikony metropolí: Nejpozoruhodnější mosty na světě
Mosty slouží k přepravě vozidel a lidí přes vodní plochy nebo údolí – jako praktické stavby proto mají většinou především dopravní funkci. Mnohé z nich jsou však inženýrskými skvosty a boří naše představy o tom, co všechno je možné postavit. Některé z mostů jsou na první pohled obyčejné, jiné vzbuzují úžas. Některé se staly jedněmi […]
Věda a technika
Neobvykle hladová černá díra
Přibližně dvanáct miliard světelných let od nás se nachází neobvykle hladová černá díra. Každý den v ní zmizí vesmírný materiál odpovídající prý přibližně polovině našeho Slunce. Byla objevena teprve poměrně nedávno… Z historie černých děr Černé díře se říká černá, protože její gravitace je natolik silná, že jí neunikne ani světlo. Existence černých děr byla […]
Věda a technika
Přelstěte svůj zrak! Jak funguje dírkový efekt?
Chroupete někdy u televize slané krekry s dírkami? Zkuste si dát dva před oči… a stane se kouzlo! Obraz uvidíte mnohem ostřejší než předtím, a dost možná i odložíte brýle! Sušenky po ruce nemáte? Nevadí, zkuste třeba cedník či cokoliv jiného s malými otvory (nebo alespoň s jedním). Výsledek bude stejný! Samozřejmě nejde o žádné […]
reklama
záhady a tajemství
Tragédie nad mraky: Let kapely Lynyrd Skynyrd, který změnil rockovou historii
Když osud vzal cestou, která měla vést k hudbě, životy hudebníků se změnily v okamžiku. Příběh pádu letadla, který zastavil srdce jižanského rocku a zanechal svět v šoku. Máme nějaký problém s palivem            Tihle hoši byli od začátku průšviháři. Když už založí kapelu, tak hned několikrát změní její název. Z One percent se přes Noble Five […]
Čarodějnictví a magie: Co na to věda?
Čarodějnictví a magie se lidé báli odedávna. Možná zde svou roli sehrávala i pověrčivost a určité nesmiřitelné pojetí smrti či existence druhého břehu. Duše zemřelých se často stávaly objektem jakéhosi pověrečného strachu… Například staří Mezopotámci dokonce věřili, že pokud nebude duch zemřelého na onom světě spokojený, může nám ublížit nebo dokonce rovněž i zabíjet. Zejména […]
Dolores O ´Riordan: Byla smrt slavné zpěvačky opravdu jen náhoda?
Kdo by neznal hity jako Zombie, Dreams nebo Linger? Věděli jste, že slavná písničkářka Dolores O ´Riordan vystupovala nejprve po hospodách? Poté potkala irské „Brusinky“ a nastartovala slavnou kariéru. Když ale před čtyřmi lety náhle umírá, mezi lidmi se říká, že to není jen tak. Může za to psychika, cizí zavinění, nebo je za vším […]
Kdo tě zabil, božská Marilyn?
Narodila se jako Norma Jean Mortenson, ale svět dobyla už jako Marilyn Monroe. Objevila se na titulní stránce prvního vydání Playboye. Bulvární listy živila svými nekonečnými románky s mocnými muži. A ve svých 36 letech zemřela. Jak? To se dosud nepodařilo uspokojivě vysvětlit.   Pro její dětství se nejlépe hodí slova „psí život“. Její biologická matka […]
historie
Proč se Britové dozvěděli o kapitulaci Němců s dvanácti hodinovým zpožděním?
Kde podepsali Němci na konci druhé světové války kapitulaci?  Bylo to v Berlíně, nebo ve Francii?  Prameny uvádějí obě možnosti… A obě jsou pravdivé. Za bernou minci můžeme označit obě informace, protože k podepsání německé kapitulace došlo dvakrát. Poprvé ve francouzské Remeši 7. května 1945 ve 2 hodiny a 41 minut. Listinu tehdy parafuje německý generál […]
Vůz Klementa Gottwalda se musel prodlužoval kvůli tlusté první dámě
Luxus na kolech miluje i Klement Gottwald. Po nástupu do úřadu usedá do vozů značky Daimler, které na Pražském hradě zůstaly po Edvardu Benešovi. Jenže jako správný komunista je Klement Gottwald (1896‒1953) považuje za buržoazní vymoženost. Nepřipadá v úvahu, aby v nich reprezentoval socialistické zítřky. Chová se jako stín Josifa Vissarionoviče Stalina (1878‒1953). Je tedy […]
Sežrali slavného francouzského objevitele domorodci?
Na širé moře Verrazzano vyplouvá na podzim roku 1523 se čtyřmi loděmi. 17. ledna 1524 však u mysu Fear v dnešní Severní Karolíně přistane jenom Dauphine, další dvě plavidla zničila bouře, třetí potopili Španělé. Mořeplavec Giovanni da Verrazzano (1485–1528) pluje do Nového Světa z pověření francouzského krále Františka I. (1494–1547), který by si z nově objevených zemích […]
Nankingský masakr: Sexuální týrání Číňanek japonskými vojáky patřilo léta k tabuizovaným tématům
Když je 13. prosince 1937 dobyto japonské město Nanking, japonští vojáci začnou řádit. S čínskými ženami zacházejí jako s hadrovými panenkami, vybíjí si na nich sexuální pudy. Zajatce krutým způsobem zabíjejí. Proč Japonci vraždí s takovou krutostí? Podle jejich vojenského kodexu cti je život zajatce naprosto bezcenný. Navíc Číňané jsou v početní převaze a Japonci je nechtějí […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
O rodinu se umí manžel postarat
skutecnepribehy.cz
O rodinu se umí manžel postarat
Mezi mojí a Matějovou rodinou byla přehrada. Bydleli jsme sice, já i Matěj, v paneláku, ale rozdíly by přehlédl jen slepý. Já byla hýčkaná princezna, jezdili jsme k moři, v pokojíčku jsem měla růžové závěsy a růžový přehoz přes křesílko, snídala jsem chleba s medem nebo bábovku a měli jsme chatu u rybníka. Zato Matěj. To byl smutný případ. Děti se mu smály, že
Nové zprávy z Europy. Astrobiologové se z nich neradují
21stoleti.cz
Nové zprávy z Europy. Astrobiologové se z nich neradují
Málokteré těleso ve Sluneční soustavě je pro astrobiology tak lákavé, jako Jupiterův Měsíc Europa. Pod jeho ledovým příkrovem se totiž ukrývá oceán kapalné vody, které je zde více, než v pozemských oc
Oslavy sv. Antonína: Svatby, barvy a chuť sardinek
historyplus.cz
Oslavy sv. Antonína: Svatby, barvy a chuť sardinek
Ve stáncích na ulicích Lisabonu se během oslav svatého Antonína prodává spousta dobrot. Největší zájem je ale jednoznačně o grilované sardinky. Lidé je obvykle pojídají spolu s křupavým chlebem. Bloumají při tom městem, které vzdává hold svému patronovi a „vyhlášenému dohazovači“. Pro jeho oblíbenost se mu občas říká „světec celého světa“. Je patronem zamilovaných, cestujících
Nádherná Ivona Dadic se stala tváří hodinářské značky Norqain
iluxus.cz
Nádherná Ivona Dadic se stala tváří hodinářské značky Norqain
Ivona Dadic, rakouská sedmibojařka, má za sebou pozoruhodnou kariéru a již dosáhla mnoha milníků v atletice. Byla první Rakušankou, která se kvalifikovala na olympijský sedmiboj v roce 2012 v Londýně,
Dceřin magický prsten střeží naše rodinné štěstí
nejsemsama.cz
Dceřin magický prsten střeží naše rodinné štěstí
Když ten šperk uviděla, doslova ji uhranul. Od té chvíle se nás štěstí drželo, ale jen do té doby, než se dcera rozhodla prsten prodat. Bylo to v dobách, kdy se hranice otevřely a my se začali hrnout do světa. U nás doma jsme nebyli výjimkou. První cesta vedla do Vídně. Možná si pamětníci vzpomenou na ty slevové kupony,
Tereza Kostková je pořád stejně štíhlá
nasehvezdy.cz
Tereza Kostková je pořád stejně štíhlá
V čem spočívá tajemství dokonalé postavy herečky a moderátorky Terezy Kostkové (47)? Konečně šla s pravdou ven. Zejména divačky si vždy v průběhu televizního pořadu StarDance aneb když hvězdí tančí
Spa Hotel Děvín láká na relaxační pobyty, i na kulturu Mariánských Lázní
panidomu.cz
Spa Hotel Děvín láká na relaxační pobyty, i na kulturu Mariánských Lázní
Mariánské Lázně, město zapsané na seznamu UNESCO, jsou známé jako jedno z nejkomplexnějších lázeňských měst na světě. Toto město se pyšní čistým vzduchem, malebnými procházkami v okolních parcích a lesích a relaxačními procedurami, které poskytují novou energii a regeneraci. Spa Hotel Děvín Superior *** nabízí širokou škálu služeb pod jednou střechou. Hotel poskytuje léčebné a
Kuskus s kuřetem a zeleninou
tisicereceptu.cz
Kuskus s kuřetem a zeleninou
Zbylo vám trochu pečeného kuřecího masa od oběda? Využijte ho k přípravě dalšího pokrmu. Potřebujete 150 g pečeného kuřecího masa 1 lžíci másla 3 lžíce oleje 250 g kuskusu 1 kuřecí bujón 1
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
epochanacestach.cz
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
Pivo na Náplavce – oblíbený degustační festival zlatavého moku, na kterém nebude chybět ani redakce Epochy na cestách, se v letošním roce bude konat 14. a 15. června na Rašínově nábřeží. Účastnit se ho budou stálice i nováčci, na pravém břehu Vltavy se představí 40 zástupců českých minipivovarů. Součástí festivalu budou i stánky s jídlem,
Hledání Semiramidiných zahrad
enigmaplus.cz
Hledání Semiramidiných zahrad
Při hledání místa, kde se zahrady stvořené pro Semiramis nacházely, se archeologové nemají čeho chytit. Německá skupina archeologů pod vedením Roberta Koldeweye se na domnělé místo vydává na přelomu
Bohémský interiér s pařížským šarmem
rezidenceonline.cz
Bohémský interiér s pařížským šarmem
Zcela nový projekt, vybavený odborníky na design z LUXXU, byl promyšlen do nejmenších detailů a evokuje francouzskou klasiku s dotekem historie. Exkluzivní realizace je tak ztělesněním pronikavého kouzla a elegance půvabné metropole země galského kohouta a jejího životního stylu. Hned po vstupu do nitra charismatického bytu je téměř hmatatelně cítit vůni panujícího avantgardního stylu –
Vlkodlaci mezi námi? Příběhy o nich sahají až do starověku!
epochalnisvet.cz
Vlkodlaci mezi námi? Příběhy o nich sahají až do starověku!
Nejstarší dochovaný příklad přeměny člověka na vlka se údajně nachází v Eposu o Gilgamešovi z doby kolem roku 2100 př.nl. Dodnes však světem kolují příběhy, ve kterých slýcháváme o krvelačném vlkovi, jenž se objevil při úplňku.   Vlkodlak, jak ho nyní známe, se poprvé objevuje ve starověkém Řecku a Římě, v etnografických, poetických a filozofických