Dnes už se ví, že se předchůdci moderního člověka poté, co opustili Afriku a vydali se do Euroasie, křížili s neandertálci, kteří tato území obývali déle a byli tudíž lépe adaptovaní na zdejší chladnější klima.

 

Má se za to, že právě jim vděčíme za lepší odolnost vůči respiračním onemocněním. Evropané si dodnes uchovávají určitý podíl neandertálské DNA, ačkoliv množství i přesné části se mezi jednotlivci liší.

Tony Capra z Vanderbilt University v Nashvillu v Tennesee se spolu se svými kolegy pokusil prozkoumat, porovnáním genetických dat více než 28 00 lidí evropského původu v anonymizované databázi s neandertálským genomem, zda konkrétní kusy neandertálské DNA v genomech těchto lidí lze spojit se specifickými zdravotními problémy.

Větší riziko deprese i infarktu

Zjistili, že určité segmenty DNA neandrtálců přicházejí s malým, ale významným zdravotním rizikem: lidé, kteří je nosí, mají asi o 1 % vyšší pravděpodobnost rozvoje deprese a o 0,68 % vyšší riziko poruch nálad, více je ohrožuje také závislost na nikotinu.

Rovněž u nich častěji hrozí výskyt kožních lézí a krevních sraženin. Infarkt je u nich o 1,4 % pravděpodobnější než u lidí, kteří neandertálské geny nemají.

„Nejdůležitějším zjištěním je, že neandertálská DNA ovlivňuje širokou škálu vlastností souvisejících s rizikem onemocnění,“ říká Capra. „Je vzrušující demonstrovat tyto účinky na živých populacích“ dodává.

Proč si tělo nechává škodlivé geny?

Podle Joshuy Akeyeho z University of Washington v Seattlu, který je spoluautorem studie, výzkum spíše identifikoval korelace mezi neandrtálskou DNA a zdravotními stavy, než aby prokázal kauzální souvislosti. „Tyto korelace jsou sice velmi robustní,“ říká, „ale nedokazují, že samotná neandrtálská DNA je přímo zodpovědná za zvýšené riziko onemocnění.“ Na otázku, proč si tělo uchovává kusy archaické DNA, které jsou pro něj škodlivé, pak Capra uvádí:

„Mnoho škodlivých účinků se projeví až později v životě, po dosažení věku reprodukce, a proto neovlivňují schopnost člověka předávat své geny.“

Co dříve pomáhalo, dnes škodí

A pokračuje: „Je také možné, že to, co je nyní škodlivé, mohlo být dříve v prehistorii užitečné pro lidské zdraví.“ Příkladem může být kousek neandertálské DNA, který zvyšuje srážlivost krve.

To bylo užitečné, když se neandertálci při lovu pohybovali v nebezpečném prostředí, v němž byla silně krvácející zranění běžná.

Ovšem v moderním světě, kdy má většina lidí sedavé zaměstnání a nedostatek pohybu, může tento gen zvýšit riziko mrtvice, plicní embolie či potratu.