Kolem indického městečka Morbi panují neúrodná sucha. V roce 1959 je na zdejší řece Machchhu postavená zavlažovací přehrada a v roce 1972 dostane sourozence.

Obě vodní díla získají název po řece – a pro rozlišení čísla 1 pro tu starší, a 2 pro její zásypovou sestru.

A pro zavlažování jsou obě přehrady skutečně požehnáním. Dlouhé hliněné náspy na obou stranách svírají 206 metrů dlouhý zděný přeliv s 18 stavidly. Násypy mají horní šířku 6,1 metru a celá přehrada se vzdouvá 22,6 metru nad koryto řeky.

Její stavitelé ale něco opomenou. Připravit se s notnou rezervou na možné povodně. A v srpnu roku 1979 déšť se svou nadílkou v Gudžarátu skutečně nešetří.

Je 11. srpna 1979. Za 4 dny se v Československu zvýší maloobchodní ceny benzinů a nafty na dvojnásobek, v Japonsku se dá už měsíc koupit technologická novinka jménem walkman a v Indii se schyluje ke katastrofě.

Dokud nebude odtajněn otřesný případ Pan-čchiao, bude dokonce považována za nejhorší selhání přehrady v dějinách. Prudké deště vyvolají záplavy. To je ale zatím jen čajíček proti tomu, co má přijít.

Machchhu-2 protéká trojnásobek vody, než na který je projektována! Konkrétně 16 307 m3 za sekundu.

Svatostánek místní neochránil

Přehradní náspy se začínají okolo 15 hodin bortit. Stačí 20 minut a průmyslové městečko Morbi ležící 5 kilometrů pod přehradou zaplaví až 9metrová povodeň!

Lidé se v marné naději škrábou na střechy domů i nejbližší kopce, něco přes 100 lidí se schová do místního chrámu a šplhá na jeho věž. Vlna je ale potopí i se svatostánkem. „Má matka byla mladičká dívka a přežila.

Vyprávěla, že viděla matky, které musely pustit svá miminka do rozbouřené vody, protože by jinak umřely i s nimi. Tolik lidí ztratilo své milované,“ říká Utpal Sandesara, který s Tomem Wootenem napíše o katastrofě knihu.

Kolik životů má tohle neštěstí na svědomí? „Optimistické“ odhady hovoří o 1800, realističtější o 25 000. Přehrada se také dočká rekonstrukce. Tentokrát již hravě snese 21 000 m3 za sekundu. Doufejme…