Muž sází nepatrné rostlinky do půdy na svahu dnešních pražských Vinohrad. „Kdo ví, jestli to vůbec vzejde,“ pokrčí nad nimi rameny. I když nové plodině moc nevěří, žene ho vidina, že několik let nebude muset platit daně.  

Podle pověstí spadají počátky pěstování vína v Čechách už do 2. poloviny 9. století, kdy kníže Bořivoj (852/855–888/890) slaví narození synka Spytihněva (kolem 875–915).

Od moravského knížete Svatopluka (†894) k této významné události dostává sud moravského vína.

Manželka vínu rozumí

Kouzlu nového nápoje pak prý podlehne Bořivojova manželka Ludmila (asi 860–921). Podporuje rozvoj vinařství na první vinici založené u nás v Nedomicích u Mělníka. S vinařstvím se zde údajně seznamuje i svatý Václav.

S vinicemi se později doslova roztrhne pytel. Vznikají na pražském Petříně nebo v Litoměřicích.

Rostlinky si přiveze z Francie

Pro lahodný nápoj ale nadchne Čechy až římský císař Karel IV. (1316–1378). Osobně si rostlinky vína přiveze až z dalekého Burgundska.

16. února 1358 potom vyzývá zemědělce, kteří vlastní pozemky na svazích obrácených na jih ve vzdálenosti do tří mil od Prahy (cca 4,5 km), aby zakládali vinice.

Po dobu dvanácti let neplatí nic  

Začít se zakládáním mají do čtrnácti dnů od vydání jeho výnosu. „Kdo vinice založí, bude ode dne, kdy se zakládáním započal, po 12 let od všech daní a dávek svoboden,“ slibuje Karel IV. Svůj slib také splní.

Roku 1370 navíc omezuje dovoz zahraničních vín do Prahy. Cílem je zvednout domácí výrobu vína.