Lidé se už odpradávna snažili vymyslet způsob, jak si udržet dobrý zrak. První brýle se objevily ve 13. století v Itálii a první kontaktní čočky vyrobené z ručně foukaného skla byly vynalezeny ve Švýcarsku v roce 1887.
A i když se technologie neustále vyvíjely (v padesátých letech 20. století vynalezl vhodný polymerový materiál na kontaktní čočky Otto Wichterle), lékaři po celém světě dále hledali trvalé řešení očních problémů.
Refrakční chirurgie se považuje za relativně mladý obor v odvětví oftalmologie, přesto patří mezi nejrychleji se rozvíjející oblasti očního lékařství.
Od nejstarší operace označované jako první refrakční zákrok, uplynulo už více než 126 let. Jednalo se o metodu provedenou vyjmutím čočky z oka tzv. Clear Lens Extraction – CLE. V roce 1890 byla poprvé provedena doktorem Fukalou.
Vzhledem k četným komplikacím se ale od ní záhy upustilo a operace byla nahrazena moderní chirurgií čočky – fakoemulzifikací (operační postup, kdy je za pomoci ultrazvukové vlny a podtlakové pumpy destruována a odsáta oční čočka) a aplikací umělé čočky do původního pouzdra.
První zmínky o použití nitroočních čoček lze nalézt v odborné literatuře již z let 1953 až 1963. Jsou spojovány se jmény oftalmologů Strampelliho, Dannheima a Barraquera.
Zvláště se dál pak vyvíjely operace prováděné na rohovce – lamelární rohovková chirurgie. Řadíme mezi ni i techniku zvanou keratomileusis, založenou na principu opracování rohovkového štěpu a jeho přišití zpět na místo.
Tu poprvé provedl španělský oftalmolog Jose Barraquer v roce 1949. Mezníkem ve vývoji rohovkové chirurgie se stala takzvaná keratotomie.
První výzkum korekce zakřivení rohovky cestou naříznutí rohovky provedl Herman Snellen v roce 1869. Princip rohovkových nářezů se v současnosti využívá u korekce astigmatismu.
Významným zlom ve vývoji operací zdokonalujících lidský zrak přinesl objev takzvaného excimerového laseru v roce 1983. „Excimerové lasery pracují s efektem vaporizace, kdy každý jednotlivý výstřel laseru „odstřelí“ z povrchu mikroskopickou částečku tkáně.
Tímto způsobem se potom povrch rohovky opracovává do předem vypočítaného tvaru a síly,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka oční kliniky DuoVize.
Americký lékař Steven Trokel tím odstartoval zcela novou etapu refrakčních zákroků. Rozvíjí se různé typy operačních technik.
Laserová operace PRK neboli fotorefrakční keratektomie je připisována Seilerovi a Mc Donaldové (r. 1986-1988). První PRK na slepém lidském oku byla provedena v roce 1987, o rok později pak již na oku vidoucím.
Americkým úřadem pro schvalování léčiv (FDA) byla tato metoda schválena v roce 1995. „Tato metoda je někdy také označována jako LASEK. Jedná se o povrchovou laserovou metodu, při které se nevytváří takzvaný bezpečnostní flap (rohovková lamela).
Nejdříve se anestetickými kapkami zajistí bezbolestnost operace. Následně je epitel rohovky mechanicky odstraněn. Na oku pak pracuje excimerový laser, který pomocí laserového paprsku odpaří z povrchu rohovky přebytečnou tkáň, která způsobuje oční vadu.
Oko je následně zakryto kontaktní čočkou a za pár dní se epitel obnoví,“ popisuje MUDr. Valešová.
Dalším vývojovým stupněm operací očí, při nichž chirurgové používají laserový paprsek, je takzvaný LASIK (laser in situ keratomileusis), metoda vhodná speciálně u vyšších dioptrických vad, je spojována se jmény Pallikaris a Burrato (r.
1989). Americkým úřadem pro schvalování léčiv (FDA) byla tato metoda schválena v roce 2002.
„Principem metody LASIK je částečné odříznutí takzvané rohovkové lamely – vrchní vrstvy oka. Ta se nařízne pomocí jakéhosi skalpelu, kterému odborně říkáme mikrokeratom, a odklopí se.
Laser pak odstraní patřičnou část vnitřní rohovky, čímž zkoriguje oční vadu, a když je hotov, což je během několika vteřin, rohovková lamela se zase přiklopí zpátky na místo,“ popisuje primářka Valešová.
Využití laserového paprsku místo mikrokreratomu v první fázi zákroku vedlo k zdokonalení operace LASIK a k jejímu přejmenování na femtoLASIK. „Během operace femtoLASIK používáme dva laserové přístroje:
na začátku operace femtosekundovým laserem zcela bezbolestně a bez použití ostrých nástrojů vytvoří oční chirurg laserovým paprskem ochrannou lamelu. Poté chirurg lamelu odklopí a pomocí excimerového laser odstraní oční vadu.
Poté chirurg ochrannou lamelu opět přiklopí,“ vysvětluje primářka Vlaešová a vysvětluje hlavní výhodu výměny laseru za skalpel:
„Díky použití femtosekundového laseru místo skalpelu umíme vytvořit lamelu se speciálním zámkovým lemem, který zaručuje, že lamela pevně a přesně zapadne zpět na své místo a nemůže dojít k jejímu posunutí. Laser je zhruba desetkrát přesnější, než člověk“
Aktuálně nejmodernější metodou, jaká se v současné době při refrakčních laserových operacích ve světě používá, je metoda zvaná ReLEx SMILE. Nedochází k ní už k žádnému vytváření ochranné lamely, tudíž je k pacientům velmi šetrná a je maximálně bezpečná.
„Při refrakčních operacích očí na naší klinice pacienti nejčastěji volí operační balíček NeoSMILE 3D, který, krom veškerých vyšetření, pooperační péče, léků a doživotní záruky, obsahuje právě zákrok ReLEx SMILE. Při němí laser velice delikátním a jemným způsobem nařízne rohovku zhruba v délce tří milimetrů a následně pomocí 3D technologie oddělí tzv.
lentikulu, neboli část rohovky uvnitř oka, kterou je potřeba vyjmout, aby měl pacient ostré vidění. Tu pak chirurg tím jemným naříznutím vyjme. Nepoužíváme tudíž žádné skalpely ani mikrochirurgické šití, nevzniká lamela, která by se musela odklápět.
Tím je možné předejít řadě možných komplikací, jako je například posunutí rohovkového flapu přímo po zákroku např. následkem úrazu, vznik mikrostrií následkem posunutí flapu či zašednutí rohovky v důsledku narušení povrchových vrstev,“ popisuje MUDr. Valešová a dodává:
„Pacient se prakticky hned druhý den vrací do normálního života a už za týden se může například koupat.“
