Politik, který dokáže strhnout Brity. Neváhá dělat odvážná rozhodnutí. Svému národu slibuje pot, krev a slzy. Přesto ho dlouho po jeho smrti zvolí největším Angličanem všech dob. V roce 1938 se ostře staví proti Hitlerově politice vůči Československu.
„Rozdělení Československa pod tlakem Velké Británie a Francie znamená úplnou kapitulaci západních demokracií před nacistickou hrozbou síly… Není ohroženo jen Československo, ale svoboda a demokracie všech zemí,“ prohlašuje 21. září 1938. Právě Winston Spencer Churchill (1874–1965) potom dokáže jako premiér Spojeného království Brity povést nelehkým obdobím 2. světové války.
„Mou politikou je vést válku na moři, na zemi i ve vzduchu, vést ji proti obludné tyranii, nad níž v temném a žalostném katalogu lidských zločinů nenajdeme horší.
Mohu vám nabídnout jen krev, námahu, pot a slzy,“ sdělí Britům 13. května 1940 v době, kdy Spojenému království hrozí německá invaze.

Británii Hitlerovi nenechá
„Půjdeme až do konce… Budeme se bít na mořích a oceánech, budeme se se vzrůstající sebedůvěrou a silou bít ve vzduchu, budeme náš ostrov bránit za každou cenu,“ potvrzuje svoje odhodlání v parlamentu 23. června 1940. Horké léto nad kanálem La Manche právě začíná a britské ostrovy Hitlerovi nakonec odolají.
Je to i jeho zásluha. Historikové se dnes shodují na tom, že pozvedl morálku britských občanů. Země tehdy potřebuje silného politika, který se nebojí dělat odvážná rozhodnutí. On to v rámci Velké trojky Spojenců (USA, Velká Británie, SSSR) umí.
„Je to vaše vítězství,“ sdělí pak svému národu v emotivním projevu 8. května 1945.

Největší Angličan
Málokdo tuší, že Churchill předpověděl budoucí rozdělení světa. Právě z jeho úst totiž poprvé zazní termín „železná opona.“ Stane se tak 5. března 1946 v projevu ve Fultonu v americkém státě Missouri.
„Od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona,“ prohlásí. I takto se snaží varovat západní svět před nebezpečím komunismu. Odhadne tak vývoj v Evropě v budoucích více než 40 letech.
Když 24. ledna 1965 zemře, vypraví mu státní pohřeb. „Je to největší Angličan naší doby,“ prohlásí o něm královna Alžběta II. (1926‒2022). V roce 2002 je za v anketě BBC dokonce zvolen největším Angličanem všech dob.