Vypadá to jednoduše. Vyplníte test, dostanete číslo, které vám pak v podstatě předpoví, jak budete úspěšní či neúspěšní v životě. Jenže už francouzský psycholog Alfred Binet věděl, že takto to nefunguje: „Inteligence je příliš složitý jev na to, aby se dal vyjádřit jedním číslem.“
Klasické IQ testy totiž nejsou všeobjímající. A ani být nemohou, vzhledem k tomu že existuje více druhů inteligence a oni měří jenom její výsek.
„Třeba Mensa není společenství lidí s vysokou inteligencí, ale společenství lidí s vysokou inteligencí určitého druhu,“ upozorňuje psycholog Robert Němec.
„Navíc každý test používá jinou škálu, takže 120 bodů v jednom testu znamená něco jiného než 120 bodů v jiném.“ Univerzální test bohužel zatím neexistuje. A kdyby ano, potřebovali bychom na jeho vyplnění s největší pravděpodobností několik dní.
Každý měří něco jiného
Než tedy člověk začne s výsledkem testu dál pracovat, měl by si zjistit na jakou část inteligenční sféry byl zaměřen a pro jakou skupinu lidí. Existují IQ testy pro hodnocení dětí v konkrétním věku. Jiné jsou pouze pro dospělé a další pro lidi s postižením.
V potaz by se měla brát také země, ve které je test vyplňován. Směrodatně může fungovat pouze u lidí, sdílejících podobnou kulturní a sociální výchovu.
Jinak řečeno zatímco v USA má člověk, který není schopen odpovědět na otázku, kdo to byl George Washington (1732–1799), pravděpodobně inteligenci nižší než průměr, nevědomost stejné otázky třeba v Japonsku o inteligenci dané osoby nevypovídá téměř nic.
Otázky, založené na získaných schopnostech a znalostech, měří tzv. krystalickou inteligenci, jiné fluidní (schopnost člověka použít logiku a rozum k vyřešení problému), další g-faktor (všeobecná inteligence) či s-faktory (specifické inteligence).
Jedním z prvních odborníků, který na existenci odlišných druhů inteligence upozorní, je americký psycholog Howard Gardner (*1943). Ten rozdělí inteligenci na 8 typů.
Jen 20 procent
Konečný výsledek testu mohou navíc zkreslit vnější vlivy, jako je například nízká motivace nebo nervozita. Většina moderních IQ testů sice používá směrodatnou odchylku 15 od průměrné hodnoty 100, přesto se nedá říct, že by měly patent na rozum. Naopak.
Podle odborníků se na úspěšnosti člověka podílí zhruba 20 procenty. Stejnou nebo větší roli totiž hrají i ambice, vytrvalost, příležitost, schopnost jasně myslet a samozřejmě také štěstí.