Skip to content

Panda jako predátor

Panda velká je novodobým symbolem ochrany přírody. Roztomile vyhlížející tvor však není tak nevinný, jak se na první pohled zdá, původem je totiž čistokrevná šelma. Její jídelníček přesto výhradně – až z 99 % – tvoří rostliny, především pak bambus.

Co stálo za tím, že se z aktivního všežravce stal vegetarián?

Ke konzumaci rostlinné stravy je panda velmi dobře přizpůsobena – má velké čelisti, mohutné žvýkací svaly, velké a široké stoličky, tzv. šestý prst, což je silně protažená záprstní kůstka, díky které se pandě dobře drží bambusové stonky. Foto: pixabay

Panda velká (Ailuropoda melanoleuca) z čeledi medvěďovití (Ursidae) v současnosti obývá pouze jednu jedinou oblast, a to jižní část střední Číny. Není se tak čemu divit, že se od 2. poloviny 20. století stala národním symbolem Číny a je také vyobrazena na čínských zlatých mincích.

Vyskytuje se v šesti izolovaných horských oblastech (Min-šan, Čchin-ling, Čchiung-laj, Liang-šan, Dasiang-ling a Siao-siang-ling) v provinciích Kan-su, Šen-si a zejména S-čchuan (Sečuán).

Bambus, bambus a zase bambus

Černobílá panda si denně pochutná až na 15 kilogramech bambusu. Když se ale podíváme do doby před 7 miliony let, nalezneme živočicha, který byl velikým predátorem, jenž neváhal si pochutnat na ptáčatech, drobných hlodavcích či na mršině.

Co zapříčinilo tuto rozpolcenost?

Původ potravní specializace pandy velké je možné vystopovat ve svrchním miocénu (8–7 milionů let př. n. l.), kdy se v jihovýchodní Asii objevili její první předkové, reprezentovaní rodem Ailurarctos z jihočínského Jün-nanu. Foto: pixabay

Předpoklady, že střevní bakterie pomáhají pandě s trávením bambusu, byly podle všeho mylné – bakterie nejsou u ní nijak nápomocné, jak poznamenávají zoologové. Býložravci obvykle mívají velmi dlouhá střeva – desetkrát, dokonce i dvacetkrát delší než tělo -, zatímco trávicí trakt pandy je krátký, zhruba tak čtyřikrát delší než tělo.

Bakterie v těle býložravce obvykle rozkládají složitý nestravitelný cukr celulózu na molekuly dobře stravitelných jednoduchých sacharidů. „Armáda“ mikrobů tak výrazně usnadňující trávení. U pandy je to však jiné, její žaludek je jednoduchý, postrádá slepé střevo a její tlusté střevo dosahuje velikosti pouhých 10 centimetrů.

Na základě analýzy střevního spektra enzymů jsme zjistili, že většina střevních bakterií pandy je reprezentována druhy typickými pro masožravce – bakterie Escherichia, Shigella a Streptococcus. Pandí vnitřnosti se tak mohou jevit jako útroby šelmy živící se masem.

Maso by pandě zřejmě vyhovovalo i více, bambus jí totiž projde tělem za asi 8 hodin, z toho organismus přijme zhruba pětinu z celkové hmotnosti zkonzumované stravy, ostatní vyjde ven z těla nestrávené.

Při tomto detailním náhledu tak strava bambusem postrádá jakoukoliv účinnost,“ říká Hou Rong, ředitel výzkumného a chovného střediska v Čcheng-tu.

Vlastní rod Ailuropoda je zaznamenán až na konci pliocénu (2,4–1,9 milionu let) a byl reprezentován menší formou Ailuropoda microta z jižní Číny, která již na chrupu vykazovala zřetelnou specializaci na konzumaci bambusu. Foto: pixabay

Když není chuť…

K tomu, aby si panda pochutnala na masité stravě, postrádá dané chuťové receptory. Jak je to možné? Odborníci se zaměřili na čtení pandího genomu a zjistili, že s tím, jak předci dnešních pand přešli na rostlinnou stravu, přišli o gen Tas1r1, podle něhož se utváří bílkovina, jejímž prostřednictvím vnímají buňky jazyka chuť označovanou jako umami.

A právě deaktivací umami přestaly mít pandy chuť na maso, a tak jim ani tato složka jídelníčku dnes nechybí. Specifikem pandí mikroflóry jsou bakterie rodu Clostridium, ty vynikají speciálními geny, které genetici nikde jinde neidentifikovali.

Díky nim mohou bakterie vyrábět enzymy, jež rozloží alespoň malé množství složitých cukrů bambusu. To pandě bohatě stačí, aby jí to zásobovalo energií potřebnou k přežití.

K přechodu na vegetariánskou stravu byli podle některých odborných teorií tehdejší živočichové donuceni klimatickými změnami, v důsledku nichž vymizela většina jejich kořisti. Foto: pixabay
Foto: Úvodní foto: pixabay
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Příroda
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Suché ponoření: Francouzi zkoumají vliv vesmíru na ženské tělo
21stoleti.cz

Suché ponoření: Francouzi...

Ruku v ruce s vývojem vesmírných technologií...
Raz, dva, tři, čtyři… The Wave!
rezidenceonline.cz

Raz, dva, tři, čtyři…...

Při pohledu z ulice Mornigside ve Venice,...
Záhadná smrt italské šlechtičny: Vzplála na ní brandy, kterou se kropila?
enigmaplus.cz

Záhadná smrt italské...

V první polovině 18. století otřásal...
Kde je ukrytý poklad starověkých Dáků?
enigmaplus.cz

Kde je ukrytý poklad...

Jako Dácie bylo ve starověku označováno...
Nejslavnější filmové automobily. Znáte je všechny?
epochalnisvet.cz

Nejslavnější filmové...

Hrdinové akčních filmů jsou sekáči...
První vodíkový vrtulník dostává obrysy
iluxus.cz

První vodíkový vrtulník...

Za duchovního otce letectví je právem...
Trest za nevěru si vybral sám
skutecnepribehy.cz

Trest za nevěru si vybral sám

Když mě manžel opustil...
Věří i nadále svému novému partnerovi?
nasehvezdy.cz

Věří i nadále svému novému...

Ačkoli se zdá, že někdejší...
Zlín: Baťa všude, kam se podíváš
epochanacestach.cz

Zlín: Baťa všude, kam se...

Východomoravská metropole...
Než prozřela, léta si lhala do kapsy
nasehvezdy.cz

Než prozřela, léta si lhala...

Traumatické dětství,...
LEPŠÍ.TV? Televize pro opravdové gurmány!
tisicereceptu.cz

LEPŠÍ.TV? Televize pro...

Recepty i televizní hvězdy na jednom talíři! Jako by se...
Lupénka se vyléčit nedá, ale…
panidomu.cz

Lupénka se vyléčit nedá, ale…

Pokud máte s touto nepříjemnou nemocí...