Den úplňku po letním slunovratu roku 776 př. n. l. Utichly zbraně, teď se bojuje jenom na sportovním kolbišti.
Na stadionu (závodiště s dráhou 192,7 metru) ve městě Olympii v élidském království (severozápad dnešního Řecka) se shromažďují mladíci z vážených rodin.
Chystají se k soupeření v běhu, který je až do roku 724 př. n. l. jedinou olympijskou disciplínou. Mezi nimi je i Koroibos, o němž historikové dosud nemají jasno, zda byl aristokratem nebo pouhým kuchařem.
Po nezbytné oběti bohu Diovi kněz vyzve muže, aby přísahali, že budou soupeřit „bez úskoků, poctivě, k větší slávě bohů“.
„Nevíme, kolik bylo těch, kteří se na heroldovu (hlasatel oznamující jména soutěžících atletů) výzvu postavili na startovní čáru,“ vypráví český sportovní novinář Václav Sábl (1906–1983).
Vavřín nebo olivy?
Mezi do bronzova osmahlými atlety na dráze od začátku vyniká Koroibos. Právě on si doběhne pro vítězství. Olivový věnec (laikové si myslí, že šlo o vavříny, podle dějepisců ale používali olivové ratolesti) na něj ovšem v cíli nečeká. Zavedli ho teprve později.
Vítězové nejstarších olympiád se museli spokojit s vlněnou stužkou, ovinutou kolem čela. Největším vyznamenáním pro Koroiba ale je, když večer za svitu měsíce zapálí závěrečnou oběť Diovi.
Odpyká si trest
Jak ovšem říká pověst, slávu si užije později. Do Psamanthy, dcery Krotóna, krále ze vzdálené Argolidy (východní Řecko), se zamiluje sám bůh Apollón a narodí se jim syn. Dívka ho ale ze strachu před otcem odloží k pastýřům do hor.
Panovníkův pes dítě roztrhá a Psamantha v žalu prozradí, že bylo její. Krotón ji nechá bez milosti popravit, a tím boha rozzlobí. Apollón se mstí jeho lidem a posílá na ně nestvůru, která matkám rve děti a vraždí je.
Koroibos příšeru zabije, ale protože se bojí nebeského hněvu, odchází do delfské věštírny přijmout trest. Pýthie ho vyzve: „Vezmi z chrámu posvátnou trojnožku a nes ji tak dlouho, až ti sama vyklouzne z rukou.
Kde se tak stane, tam založ Apollónův chrám a usaď se.“ Atlet se stoličkou křižuje řeckou krajinu a upustí ji teprve na úpatí hory nedaleko města Megary (35 západně od Atén). Zakládá zde svatyni a osadu Tripodiskos. Pochovají ho s velkými poctami na megarské agoře (veřejné shromaždiště).
