Skip to content

Vyfoukl Leonardovi da Vincimu důležitou zakázku Michelangelo?

„Odmítám,“ praví italský renesanční umělec Michelangelo, když se zahledí na pozvánku, ve které ho sultán Bayezid II. vyzývá, aby navrhl projekt nejdelšího mostu té doby. 

Italský umělec Leonardo da Vinci (1452–1519) pracuje pro milánského vévodu Lodovica Sforzu (1452–1508). V letech 1496–1498 pro něj maluje takzvanou Sala delle Asse v Castellu Sforzesku (hrad v Miláně). „Odmítám,“ praví italský renesanční umělec Michelangelo, když se zahledí na pozvánku, ve které ho sultán Bayezid II. vyzývá, aby navrhl projekt nejdelšího mostu té doby. Vadí mu, že ho turecký vládce oslovil až po jeho velkém rivalovi Leonardu da Vincim. Za jiných okolností by výzvu možná přijal…

Když padne vláda Lodovica Sforzy, Leonardo da Vinci si musí hledat nového zaměstnavatele.

Díla nedokončí
Naštěstí Leonardova sláva v té době už sahá i za hranice Itálie. Svým obrazem Poslední večeře, zhotoveném pro kostel Santa Maria delle Grazie, nadchne francouzského krále Ludvíka XII. (1462–1515). Ten si už v říjnu 1499 ještě předtím, než Leonardo opustí Milán, objedná obraz znázorňující Marii, Ježíška a svatou Annu. Nakonec ale toto dílo zůstane jenom ve skice. Proč obraz nedokončí? Zřejmě je na vině umělcův neklid s jakým se na konci roku 1499 a v dalším období pouští do hledání nového zaměstnavatele. Zkouší to v Mantově, kde sídlí Isabella d´Este (1474–1539), markýze štědře podporující umění. Pracuje na jejím portrétu. „Je však velmi pravděpodobné, že k přenesení návrhu z kartónu na plátno již nedošlo, protože Leonardo v březnu roku 1500 odešel do Benátek a v dubnu se vrátil do Florencie, kde brzy našel nové zákazníky a nové oblasti činnosti,“ píše o umělcově dalším hledání současný německý historik umění Frank Zöllner.

Vinci hledá práci a neváhá proto oslovit i osmanského sultána Bajezida II.

Zkouší uspět u sultána
„Já, váš věrný služebník, chápu, že je vaším záměrem postavit most z Galaty do Stambulu (přístavy, které tvoří součást tehdejší Konstantinopole) ,“ tak oslovuje Leonardo v dopise z roku 1502 tureckého sultána Bajezida II. (1447–1512) s návrhem, jak vybudovat most s největším rozpětím oblouku přes Bosporskou úžinu u Konstantinopole.

Leonardův návrh na visutý most nejde s dobovou technologií postavit.

Jde o území takzvaného Zlatého rohu spojující sever města s jihem. Most má být asi 600 braccií (jednotka délky – loket, pohybuje se od 68 do 71 cm) dlouhý, přepočtu asi 420 metrů, z toho 280 metrů nad vodou, zbytek na souši. Součástí je i náčrtek mostu sestávající z kresby znázorňující most z ptačí perspektivy a také jeho oblouk. Sultán ale nakonec návrh neschválí. Není to však tím, že by pochyboval o Leonardových schopnostech.

Michelangelo Buonarotti nemá o zakázku zájem. Ví, že už před ním návrh zpracoval Da Vinci.

Znamenala pozvánka ponížení?
Čtyři roky poté dostane pozvání do Konstantinopole také o 23 let mladší italský umělec Michelangelo Buonarroti (1475–1564). Dopis není žádnou zdvořilostní nabídkou, ale žádostí o vypracování návrhu mostu přes Zlatý roh. Co k tomu sultána vede? „Než se obrátil na Michelangela s návrhem mostu přes Zlatý rok, pozval sultán Leonarda da Vinciho a nabídl mu stejný úkol. Projekt by se stal nejdelším mostem té doby. Ve skutečnosti se ale ukázalo, že projekt navržený da Vincim nebylo možné vytvořit s technologií té doby,“ vysvětluje současný turecký publicista Elif Kayi důvody, proč Bayezid II. da Vinciho návrh zamítl. Nehrozí ale, že by Michelangelo zakázku přijal. Hrdý umělec svému sokovi dílo nevyfoukne, naopak. „Říká se, že považoval pozvání za provokaci, protože byl pozván až po svém rivalovi Da Vincim,“ líčí Kayi, proč Michelangelo neměl o budování mostu zájem.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Tajemství minulosti
Zobrazit více …