Dítě dostává ve škole zadání, aby popsalo svou rodinu – sestřičku, brášku, maminku a… maminku. Počet rodin, v nichž jsou rodiči homosexuální partneři, neustále přibývá. Tyto rodiny jsou však často vystavovány negativnímu veřejnému mínění.

Američtí psychologové si položili za cíl prozkoumat, jaký vliv má na dítě výchova rodičů stejného pohlaví a čím se odlišuje od výchovy rodiči pohlaví opačného. Jaké mohou být dlouhodobé dopady?

Longitudinální výzkum

Téměř čtvrt století trvající projekt je nejdéle probíhajícím výzkumem, zaměřeným na rodiny sexuálních menšin v USA. Studie si dala za cíl prozkoumat, jaké dopady má na dítě výchova homosexuálních rodičů. „Když jsem na této studii začala roku 1986 pracovat, panovalo kolem budoucnosti duševního zdraví dětí počatých umělým oplodněním a vychovaných lesbickými rodiči značné znepokojení,“ uvedla hlavní autorka práce, psycholožka Nanette Gartrellová, která je také homosexuální.

Gartrellová dodala, že sledovali takové rodiny od doby, co matky otěhotněly, až do doby, než měřili, jak si vedou jejich nyní pětadvacetiletí synové a dcery ve srovnání s ostatními mladými dospělými jejich věku.

Skepse stále převládá

Mnoho organizací a lidí jsou skeptického přesvědčení a varují před výchovou dítěte homosexuálními partnery. Mezi nejčastější argumenty patří neznalost toho, jaké by to mohlo mít na dítě dlouhodobé dopady.

Projevuje se nějakým způsobem duševní zdraví při absenci otce? Dopady takové výchovy jsou zkoumány experty s různým oborovým zaměřením, kteří ve svém výzkumu udržují 92 % účastníků.

Čím se liší?

Vědci měli k dispozici 77 dětí, které se zúčastnily výzkumu. Jedná se o poměrně nízký počet, avšak je to také jediný vzorek dat, s nímž mohou vědci pracovat. Skupinu dětí srovnávali psychologové se stejně velkou skupinou dětí ve srovnatelném věku.

Jejich složení bylo z odpovídajícího zastoupení různých socioekonomických faktorů. Ve všech provedených testech se děti vychovávané v lesbických rodinách a klasických rodinách nelišily.

Zas a znovu potvrzeno

V počátcích studie se považovala homosexualita za duševní nemoc a panovalo přesvědčení, že rodiče stejného pohlaví nemohou být dobrými rodiči. Tato zpráva je už 23. v pořadí, kterou výzkum NLLFS vydává.

Již předchozí výzkumy, které z této dlouholeté studie vyšly, naznačily, že chybějící muž v rodině neměl na duševní vývoj dětí negativní dopad.

Studie, publikovaná v roce 2010, doložila, že sedmnáctileté děti lesbických matek měly menší problémy s chováním a jejich školní výsledky se zlepšovaly.

Podle doktora Jack Dreschera, klinického profesora psychiatrie na Columbijské univerzitě v New Yorku, výzkum ukazuje, že je pro děti důležité, aby měly rodiče, kteří je milují, a nikoli to, zda jsou si jejich rodiče rovní nebo homosexuálové.

Chce to více tolerance

Vědci uvedli, že tyto výsledky ukazují, že námitky, které se uvádějí, že pro děti může být škodlivá výchova páry stejného pohlaví, nejsou ničím podložené.

„Neexistuje důvod bránit v osvojování dětí nebo omezovat přístup k reprodukčním technologiím na základě sexuální orientace,“ zní podle nich hlavní závěr, který z výzkumu vyplývá.