Jídlo připravené v kuchyni pro Adolfa Hitlera voní celou místností. Talíře na stůl ale ještě nikdo nenosí. Do práce se nejdříve pouští ochutnávačky, kterých nacistický vůdce zaměstnává celkem patnáct.
„Všechno je v pořádku,“ přijde konečně po dlouhých 45 minutách zpráva z kuchyně.
Kouřící mísy s jídlem teď konečně putují na stůl. Vůdce Adolf Hitler (1889–1945) trpí paranoiou, že ho někdo chce otrávit, a proto vždy napjatě čeká třičtvrtě hodinu na výsledek ochutnávky.
Pokud by ji některá z degustátorek nepřežila, nechal by jídlo vyhodit. Margit Wolfová, jedna z ochutnávaček, potvrzuje, že na vůdcův stůl se servíruje ta nejlepší jídla:
„v sezóně chřest s holandskou omáčkou, zeleninové vývary s malými krupicovými knedlíčky, pečené červené papriky, rýže, saláty a dušená zelenina…“
Zakazuje husí játra
Maso v nacistově jídelníčku chybí, za to je na talířích spousta ovoce, zeleniny, rýže a luštěnin. Ještě v roce 1930 je ale všechno jinak. Tehdy Adolf Hitler míří na večeři do hotelu Hamburg. „Pečené holuby,“ poroučí si pravidelně.
Ptáci s nádivkou z jazyka, jater a pistáciových oříšků jsou „velkým favoritem pana Hitlera, který v hotelu často večeřel,“ jak píše britská šéfkuchařka Dione Lucasová (1909–1971), která tam tehdy pracovala. Nezůstane ale jenom u nich.
„Není nic lepšího, než játrový knedlíček,“ poznamenává prý tehdy nejednou, občas si dá i bavorské klobásy nebo kousek šunky. Časem ale maso úplně vyškrtne z jídelníčku a bojuje i za práva zvířat.
Má pocit, že humři v restauračních akváriích trpí a nechá dokonce zakázat foie gras (ztučnělá játra hus nebo kachen považovaná labužníky za velkou pochoutku – pozn. red.). Jeho velkou proměnu zřejmě způsobí trávicí problémy.
Plánuje zemi vegetariánů
Na dnešní večeři má hosty, a tak na stůl putují i masové pokrmy. Sám se ale nad nimi ošklíbá a rozhodne se proto, že svým spolustolovníkům jídlo pořádně znechutí.
Když všichni vezmou příbory do rukou a natěšeně se pustí do jídla, začne jim barvitě líčit, jak se zabíjí na ukrajinských jatkách. Nemá přitom na mysli porážku zvířat, ale místních ukrajinských obyvatel…
Umí průběh masakru popsat tak dokonale, až se jeho „masožravým“ společníkům se zvedá žaludek a kousky masa jim tuhnou v ústech. Většina z nich už nezvládne pokrm ani dojíst. Postará se tak o to, že nacističtí pohlaváři přestávají jíst maso.
„Až vyhraju tuhle válku, bude Německo zemí vegeteriánů,“ prohlásí Hitler dokonce v roce 1942 před Josephem Goebbelsem (1897–1945). Pravda je ale zřejmě taková, že nešlo o jeho přesvědčení nejíst maso, ale i snahu bojovat s chronickým nadýmáním a zácpou.
Užívá esence z výkalů
Na zažívací problémy vůdce dostává až 28 různých léků včetně skutečných kuriozit. Doktor Theodor Murell (1886–1947), který se k prvnímu muži třetí říše dostane na přímluvu v roce 1937, se činí a má velice zvláštní metody.
Hitlerovy žaludeční křeče označí za „kompletní vyčerpání trávicího systému“ a léčí je směsí hormonů, vitamínů, fosforu a cukru. Vůdce je jeho schopnostmi nadšený a prohlásí, že: „Dosud mi nikdo přesně neřekl, co mi vlastně je.
Morellův postup je logický a naprosto mu věřím. Jeho doporučení budu do písmene plnit.“ Dokonce propustí stávajícího lékaře Karla Brandta (1904–1948). Morell se tak může nerušeně pustit do svých experimentů se zdravím nacistického vůdce.
Podává mu například i esence z výkalů bulharských rolníků. Je pravděpodobné, že mu víc škodí léčba, než samotná strava. „Chci jenom bramborovou kaši,“ prohlásí jenom pár týdnů před koncem 2. světové války. Kromě ní a čiré polévky až není schopen strávit nic jiného.