Představte si, že spíte a zároveň se pohybujete, nebo že vaše tělo zamrzne a na jaře se zase probudí k životu.

Zvířata ve vodním prostředí a ta, která zdolávají tisíce kilometrů ve vzduchu, se musela přizpůsobit extrémním podmínkám a vyvinout neuvěřitelné spánkové strategie. Jak se delfíni neutopí ve spánku, a spí vůbec stěhovaví ptáci za letu?

Ponořte se s námi do světa unikátních spánkových adaptací, které vám vezmou dech.

Delfíni spí na půl mozku, aby se neutopili. A někteří stěhovaví ptáci zvládají i půl roku pohybu bez toho, aby někde přistáli. Spí za letu? Spánek je nezbytnou součástí života všech tvorů, žijících na Zemi. Každý k němu ovšem přistupuje trochu jinak.

Jak mohou velryby spát, aniž by se utopily? Proč spí netopýři hlavou dolů? Jak odpočívají žirafy? A co delfíni? Všechna zvířata potřebují spánek. Větší ale obvykle méně než ta menší.

Ta, která se pasou, spí méně než masožravci, kteří jedí velké porce výživného jídla najednou. Potřebu spánku ovlivňuje věk, prostředí, život ve vodě či na souši i to, jestli je místo spánku bezpečné. Na světě je možná tolik druhů spánku, kolik je druhů zvířecích.

Osmihodinový noční spánek v celku je typický pro člověka. Lidé spí, aby si odpočinulo jejich tělo i mozek. Spánek dodává energii a posiluje imunitní systém.

Různí savci tráví různé množství času v non-REM spánku a REM spánku, který přináší sny (a pozná se podle rychlých pohybů očí). Lidé stráví asi dvě hodiny v noci sněním, i když si většinu snů nepamatují.

Mnoho výzkumníků věří, že sny existují, aby pomohly zpracovat emoce. Stejně je kolem nich ale spousta záhad. Podle všeho savci i některé další druhy zvířat sní stejně jako lidé!

Delfíni a tuleni spí jen na půl mozku

Delfíni to mají složité. Jako savci, kteří k životu potřebují dýchat vzdušný kyslík, žijí ve vodě. Jak to dělají, aby se ve spánku neutopili?

Vypnou polovinu svého mozku. Ta odpočívá, zatímco druhá polovina je ve střehu a hlídá i dýchání. Hemisféry se střídají zhruba po 20 minutách.

Delfíni prospí šest až osm hodin denně, odpočinek si rozkládají do minut, maximálně spí vcelku dvě hodiny. Stejně to mají i další mořští savci, tuleni ušatí a kapustňáci. Tuleni mohou spát na souši i ve vodě.

Během migrace stráví na moři až osm měsíců pod vodou. Dovedou spát i 12 minut v kuse, když klesají na dno oceánu. Někteří na ně dokonce narazí, aniž by se probudili.

Vorvani vypadají jako les uprostřed oceánu

Fascinující spánkovou polohu objevili vědci i u dalších vodních savců – u vorvaňů. Kromě toho, že tyhle velryby spí jako delfíni, tedy na půl mozku, kolmo se pohybují ve vodě. Vypadají jako les vodních kytovců!

Celá skupina se probere a vystřelí, jakmile jeden zaznamená něco podezřelého. Mroži spí zhruba 20 hodin denně, ve vodě i na souši – tady spí déle. Když spí ve vodě, obvykle leží na dně, plavou po hladině, nebo se ve stoje o něco opírají.

Spí dokonce i tak, že zavěsí kly na ledovou kru! Vydrží ale i celé dny bez spánku – mohou plavat až 84 hodin, než se potřebují dobít.

Mořské vydry se drží za tlapky

Neuvěřitelnou strategii ochrany vlastního druhu ve spánku našly mořské vydry. Drží se za tlapky, aby se neztratily! Mohou se taky zabalit do chuchvalců mořských řas, třeba i stovka pospolu. V moři pak vypadají jako obří chlupatý vor.

Kachny spí s otevřeným okem

Vědci zjistili, že stěhovaví ptáci mohou létat i 200 dní v kuse. Jedí i spí, zatímco se vznášejí na obloze. Výzkumy se zabývaly třeba rorýsem alpským. Jak to ale tito ptáci dělají, aby mohli spát za letu, nevíme.

Třeba jako kachny? Ty spí s jedním okem otevřeným a nechávají různé části mozku spát nezávisle na sobě. Na nebezpečí i tak reagují asi za pětinu sekundy.

Včely se mohou ve spánku učit

Včely se ve svých spánkových návycích podobají lidem. Mají podobný rytmus spánku – pět až osm hodin denně, vcelku, v noci. A navíc! Během spánku si ukládají informace do dlouhodobé paměti. Velmi se to podobá tomu, co dělají lidé, když sní.

Spánek v živočišné říši je mnohem komplexnější a fascinující, než by se mohlo zdát.

Od unikátních adaptací vodních savců, kteří spí na půl mozku, až po vytrvalost stěhovavých ptáků, kteří se odpočinku oddávají za letu, zvířata neustále překvapují svými strategiemi přežití.

Tyto příklady nám ukazují, jak hluboce je spánek propojen s evolucí a životním stylem jednotlivých druhů.