Morganatický sňatek je vždycky problém, a když si lazebnice Anežka vezme Albrechta III. Bavorského, je oheň na střeše. Kdyby se Anežka stala jenom vévodovou obyčejnou milostnicí, ještě by možná přimhouřili oči. Ale manželkou? „To je něco neslýchaného! Naprosto tím pošlapal náš stav,“ šeptá se ve vysokých kruzích.
Aušpurská lazebnice Anežka Bernauerová (kolem r. 1410–1435) stane po boku Albrechta III. Bavorského (1401–1460), syna Arnošta Bavorského (1373–1438). Všichni Albrechtovi morganatický svazek vyčítají.
Jak si jenom mohl něco takového dovolit?! Situace dokonce dojde tak daleko, že roku 1434 mladého vévodu na jednom turnaji vykážou přímo z bojové dráhy, protože prý „je zbaven svých rytířských práv, dokud se k veřejnému pohoršení bude stýkat s děvečkou“.
Albrechta ale pomluvy nezajímají. Hlavně, že má milovanou ženu po svém boku, to je pro něj nejdůležitější. Nepřijde mu podstatné, že děti, které se z jejich svazku případně narodí, nikdy nebudou legitimní.
Ani on se nestane zákonným vévodou… Většina urozených pánů a dam dá mladému vévodovi najevo, co si myslí. Vlastní rodinu nevyjímaje. „Vysoká a vypasená paní Než,“ vyjadřuje se o své švagrové pohrdlivě Albrechtova sestra Beatrix (asi 1403–1447).
Klevetnice na ní nenechá nit suchou a dost možná je za vším závist. Vedle Anežčiny krásy o to víc vyniká její ošklivost.
Spojenkyni ale Beatrix nachází v Markétě Klevské (1416–1444), manželce Albrechtova strýce Viléma III. Bavorského (1375–1435). Společně pomlouvají Anežku, kudy chodí.
Krutý nátlak
I když se vévodští manželé nenechají zlými jazyky otrávit, nejraději pobývají stranou společnosti na svých hradech ve Straubingu a Vohburgu. Anežka není přitom povýšená. Otcovo vzdělání se jí hodí a role vévodovy manželky se ujímá s naprosto přirozenou grácií.
Arnošt Bavorský to tak ale nenechá. „Tahle lazebnická děvka nebude žít ve svazku s mým synem,“ má na mladou ženu spadeno. „Rozejdi se s ní,“ naléhá neustále na svého potomka. Marně. Nepomůže ani, když hrozí Albrechtovi, že přijde o vévodský stolec.
Jeho syn si chce bránit svá práva – včetně toho vzít si za manželku dámu, kterou si sám vybral.
Snacha jako nebezpečí
Anežka ale pro Arnošta představuje obrovské nebezpečí. Bavorsko je od roku 1392 rozděleno do tří vévodství, a to Bavorsko-Ingolstadtsko, Bavorsko-Landshutsko a Bavorsko-Mnichovsko. V Bavorsku-Mnichovsku vládnou od roku 1397 bratři Arnošt s Vilémem.
Jejich landshutští a ingolstadtští konkurenti by se však rádi zmocnili jejich území. Bratři proto žijí v neustálém strachu.
Nejvíce se bojí Ludvíka Vousatého (asi 1368–1447) z Ingolstadtska, bratra francouzské královny Isabely (asi 1370–1435). Arnošt Bavorský je vzteky bez sebe. Jako by nestačilo vnější ohrožení, teď ještě tohle!
Snachu vnímá jako velké zlo – nerovný svazek znamená ohrožení následnictví jeho rodu. Nechá ji obvinit z čarodějnictví a nebohá dívka skončí v Dunaji.