Lidově se mu říká višňák, ale se šťavnatými, nakyslými letními plody nemá nic společného. Navíc vypadá odpudivě a zapáchá. Přesto jde o jedno z významných léčiv, které medicíně dalo 20.století.

Jeho účinky obstojí i ve srovnání s moderními medikamenty a některé dokonce předčí.

Více než jedno století používá medicína prostředek, se kterým přichází v roce 1927 sovětský vojenský chirurg Alexandr Vasiljevič Višněvskij (1874-1948). Jde o nevábně vypadající balzám hnědavé barvy, který je navíc ještě podivně cítit.

Jeho aroma může připomínat uzené maso. Jakoby v tomto případě však platila zvláštní úměra: o co je nevzhlednější, o to má silnější účinky.

Mnoho dnešních lékařů na něj nedá dopustit a považuje ho i v konkurenci současných léčiv za vynikající prostředek především při léčbě kožních zánětů. Podílí se na tom hlavně jeho unikátní složení.

Americká pryskyřice

Jde o suspenzi tribromfenolátu bizmutitého v ricinovém oleji, podle originální receptury s přídavkem peruánského balzámu.

Takto je označována aromatická pryskyřice ze stromu vonodřev balzámový Pereirův (Myroxylon balsamum pereirae), rostoucího ve Střední Americe.

Zavádějící označení balzámu jako peruánský má kořeny v historii, kdy je původně posílán do Evropy z přístavů v Peru, přestože z této oblasti strom nepochází.

Export do evropských zemí probíhá již v 17. století, tehdy je také poprvé zdokumentován v německém lékopisu.

Spásná bříza

Dnes je největším vývozcem peruánského balzámu Salvador, kde se extrakce balzámu ze stromů provádí ručně. Používá se v medicíně, farmacii, potravinářství i parfumerii.

Během 2.světové války, kdy je tato drahá látka nedostupná a po skvělém medikamentu je obrovská poptávka, musí jeho vynálezce přijít na to, čím ho nahradit.

Není to jednoduché, mělo by jít o alternativu, jejíž účinek bude stejný nebo minimálně hodně podobný a přitom nebude problém ji kdykoliv získat. Nemalou roli hraje také její cena.

Hojivá síla

A protože doktor Višněvskij je inteligentní muž a vynikající odborník, nakonec řešení najde. Peruánský balzám vymění za březový dehet.

Bříza bělokorá (Betula pendula) roste na území někdejšího Sovětského svazu ve velkém a nejen tam je prastarou součástí lidového léčitelství. Višněvského suspenzi s novým složením tak mohou využívat lékaři i pro zraněné vojáky v polních nemocnicích.

Nejčastěji se používá pro zahojení zanícené rány anebo tam, kde by k zánětu mohlo dojít. Využívá se pro urychlení jeho ohraničení, vyhnisání a zhojení. Podporuje rovněž vstřebávání zánětlivého výpotku a následnou regeneraci tkáně a má dezinfekční účinek.

Specifická vůně

Višněvského balzám je volně prodejný a vyrábí se ve dvou variantách: s peruánským balzámem a obvykle bukovým dehtem, který nahradil dehet březový. Tato verze má díky tomu onu charakteristickou vůni, která připomíná dobře vyuzenou klobásu nebo maso.

Jejich účinek je však prakticky stejný. Je však třeba zohlednit specifika každé receptury. U citlivějších lidí může peruánský balzám vyvolat alergickou reakci v podobě zarudnutí, svědění či otoků.

Také verze s přidaným dehtem může způsobit podobné problémy a to tehdy, pokud by přišla do kontaktu s přímým slunečním zářením.