Při vyslovení slova voodoo se většině lidí vybaví tajemné rituály černé magie, při kterých se využívají malé panenky, do kterých šamani a čarodějové zapichují špendlíky, a tak na dálku trápí nebohé oběti.
Skutečná tvář tohoto magického náboženství je ovšem jiná. Co přesně je tedy voodoo?
Duchovní tradice afrického kontinentu, římský katolicismus, lidové léčitelství a magie. To všechno v sobě obsahuje voodoo – magické náboženství, jehož kořeny najdeme v západní Africe mezi uctívači kultu zvaného vodun.
Tomu dominuje víra ve Stvořitele Nana Baluku a jeho vnuky Slunce a Měsíc, případně v mrtvé předky – duchy.
V současnosti je voodoo rozšířené také v řadě zemí Střední a Jižní Ameriky, a dokonce i v mnohých komunitách na území Spojených států amerických, kam dorazilo s dovozem černošských otroků v průběhu 18.
a 19. století. Ovšem nejsilnější tradici voodoo mělo a stále má na Haiti. Ostatně právě tam také potlačování tohoto náboženství iniciuje v roce 1791 velký magický rituál, při kterém jednu kněžku údajně posedne duch loa.
Následuje haitská válka za nezávislost na Francii, která končí (podle některých názorů i díky rozsáhlým voodoo praktikám) vítězstvím. Jaký vývoj voodoo v dalších staletích čeká?
Jak je to s panenkami?
S postupem času, především na začátku 20. století, se na původní voodoo nabaluje mnoho mýtů, pověr a vše ovlivňují další náboženské a magické vlivy. Pověsti voodoo nepomáhají ani někteří Haiťané. Třeba diktátor Francois Duvalier (1907–1971), který sám sebe prohlašuje za čaroděje, jenž čte z vnitřností zvířat a zaklíná své nepřátele.
V takzvaném louisianském Haiti se časem objevují i voodoo panenky. Ty slouží primárně k pozitivním rituálům – s pomocí tlakových bodů na panence šaman údajně dokáže léčit konkrétního člověka. Až časem se objevují i negativní využití panenky ke kletbám a černé magii obecně.
Pomůcek využívaných ve voodoo je jinak obrovské množství – hudební nástroje, náboženské ikony i obyčejné předměty jako třeba hrnec s pokličkou. V poslední době se také hodně hovoří o sodabi, africkém likéru na bázi palmového vína, který má při rituálech dávat sílu, vytrvalost a ochranu bohů.
V posledních letech se hojně začíná prodávat i na západních trzích a je jen otázkou času, kdy ho budeme moci ochutnat i u nás.
Strašidelné zombie
K voodoo se ovšem váže ještě jeden slavný fenomén: zombie. Nečekejte však žádné mrtvoly hladově se potácející ulicemi poničených měst, jak to s oblibou ukazují filmy. Voodoo zombie jsou ve skutečnosti zmanipulovaní nadrogovaní lidé, které někteří schopní kněží využívají ke svým cílům.
Někdy se jím navíc člověk stane na vlastní přání. „Stát se zombie je magickou událostí, která na Haiti ovlivňuje sociální realitu a chování,“ říká kupříkladu americký vědec Wade Davis (*1953), který se voodoo praktikami zabývá.
Za vším podle něj stojí silné drogy či jed, jenž zpomalí životní funkce tak, že oběť vypadá jako mrtvá. Po pohřbu ji pak šaman s velkou slávou přivádí zpět k životu jako své zombie. To se údajně stalo i haitskému obyvateli jménem Clairvius Narcisse (1922–1964), který následně pod vlivem drog pracoval 18 let na cizí farmě jako otrok.
Nakonec někdo zabil jeho věznitele, což mu umožnilo utéct.
Královna voodoo
V současnosti voodoo praktikuje podle odhadů amerických výzkumníků kolem 50 milionů lidí. Kromě Haiti se s ním lze setkat hlavně na Jamajce, v Brazílii nebo v Nigérii. A samozřejmě v Louisianě, kde vznikla specifická varianta tohoto kultu.
U jejího zrodu stála žena jménem Marie Laveau (1801–1881). Krásná dáma s černými vlasy, temnou pletí a pronikavým pohledem, která se navzdory svému obyčejnému původu rychle stává vůdčí postavou místní voodoo komunity.
Obklopuje se nejrůznějšími voodoo rekvizitami a zvířaty, jako jsou černé kočky či hadi. Tradičním voodoo rituálům dává novou podobu, jež zahrnuje i pití krve či uctívání katolických symbolů. Brzy si vyslouží přezdívku královna voodoo.
Prý dokáže kohokoliv uhranout a na kontě má mít i několik zázračných vyléčení. Jak to s ní bylo doopravdy, už ale nevíme. Měla opravdu magické nadání? Nebo byla prostě jen skvělá manipulátorka?