Domů     Vejce, beránci i klobouky: Kde se vzaly symboly Velikonoc?
Vejce, beránci i klobouky: Kde se vzaly symboly Velikonoc?
30.3.2021

Pomlázka je víceméně českou (a slovenskou) specialitou, vajíčka se ale barví skoro všude. Ale pro vlastně? Víte, které dny vejce snáší zajíci, a že když si pochutnáváme na beránkovi, jíme vlastně Ježíše?

Noc ze soboty na neděli je opravdu „veliká“. Ježíš vstane z mrtvých! Svátky, na počest této události nazvané Velikonoce, tedy slaví křesťané po celém světě.

Ovšem patří nejen jim, časově se potkávají také s pohanskými oslavami jara. Magický okamžik procitání přírody ze zimního spánku si nenechají ujít již starověké národy. A všechny tradice, zvyky a symboly se tak mísí v ty, které známe dnes.

VEJCE: Nový začátek

Kdybychom měli z velikonočních symbolů vybrat jeden nejtypičtější, jistě by řada z nás zvolila vejce. Proč se ale k svátkům jara tak hodí? Již od starověku ho lidé považují za symbol zrození. Nového počátku, nového života, jarní obnovy všeho v přírodě.

Obarvené skořápky z vajíček se najdou již v hrobech starých Sumerů, Egypťané zdobí vejce v příležitosti oslav jarní rovnodennosti. Když se světem rozšíří křesťanství, vejce je připodobňováno k hrobu Ježíše Krista – skořápka se rozbije a život má opět šanci!

Vejce se zpočátku barví hlavně na červeno, jako symbol Ježíšovy krve. Časem, spíš už jen tak pro zábavu, se začnou malovat všemi barvami.

A proč se vajíčka darují koledníkům? Jeden z příběhů vypráví o tom, kterak Ježíš Kristus chodí se Svatým Petrem po světě a hladoví požádají chudou hospodyňku o něco k jídlu. Nemá nic než pár posledních vajec, kterém jim ochotně podá uvařená ve žhavém popelu. Když jde druhý den sesbírat skořápky, zjistí, že se proměnily ve zlato.

Název „kraslice“ je odvozen právě od typické červené barvy (staroslověnsky „krasnyj“). Foto: Zauberei / Pixabay.
Název „kraslice“ je odvozen právě od typické červené barvy (staroslověnsky „krasnyj“). Foto: Zauberei / Pixabay.

ZAJÍČEK: Nosič radosti

Kde se vlastně ta vejce berou? Nosí je, nebo snad i přímo snáší, přeci velikonoční zajíček! Alespoň tedy podle legendy, která má kořeny již minimálně v 16. století v Německu.

A nenosí jen tak ledajaká – na zelený čtvrtek červená, před velikonoční nedělí pestrobarevná!

Velikonočního zajíčka si poté imigranti vezmou s sebou do Ameriky, proto máme někdy pocit, že tento symbol pochází právě odtud. Dnes už je ušaté zvířátko spíš jakousi komerční záležitostí.

Pomáhá prodat co nejvíce čokoládových vajíček, figurek a dalších velikonočních drobností, které potom rodiče, nebo tedy vlastně zajíček, schovají dětem třeba venku na zahradě.

Ovšem podobně jako vejce, i zajíček je symbolem jara už od starověku. Protože se snadno rozmnožuje, znázorňuje plodnost a znovuzrození, v řecké i egyptské mytologii ale i štěstí, plynutí času a konečnost života.

Zajíc je také symbolem velikonočního zmrtvýchvstání, prý proto, že „nikdy nespí“. Ale spí, pouze mu chybí oční víčka.

Velikonočního zajíčka nosícího vejce si vymyslí Němci. Potom ho odvezou do Ameriky. Foto: haru9999 / Pixabay.
Velikonočního zajíčka nosícího vejce si vymyslí Němci. Potom ho odvezou do Ameriky. Foto: haru9999 / Pixabay.

BERÁNEK: Oběť na talíři

Také na Velikonoce pečete beránka? A napadlo vás někdy přemýšlet o tom, proč nemá forma místo toho třeba tvar kozy nebo slepice? Protože beránka jí jako slavnostní pokrm při různých obřadech lidé již v době středověku!

Zda to tedy bylo skutečně drahé beránčí maso, nebo jen pečivo upečené do příslušného tvaru, úplně jisté není, ale beránek k Velikonocům již odedávna prostě patří.

Pro pohany je symbolem čistoty a nevinnosti, pro křesťany znázorňuje samotného Ježíše Krista, tzv. Beránka Božího.

„Čistý a neposkvrněný“ beránek bývá proto obřadně obětován na kříži a jeho krev se používá k osvobození pokřtěních od hříchu. Pro Židy je především členem Božího stáda, o nějž se stará pastýř, židovský Bůh.

A zabíjení beránka o velikonočních svátcích je zároveň památkou na vyvedení Izraele z egyptského otroctví.

Z cibulky uvězněné v zemi vyroste vznešený květ, podobně jako když Ježíš Kristus vstane z hrobu. Foto: zoosnow / Pixabay.
Z cibulky uvězněné v zemi vyroste vznešený květ, podobně jako když Ježíš Kristus vstane z hrobu. Foto: zoosnow / Pixabay.

POMLÁZKA: Osvěžit i vyhnat zlé duchy

Další z pohanských zvyků, které zakořenily v typicky křesťanských svátcích. Kde se pomlázka vzala, jisté není, ale dost možná souvisí s pojetím Velikonoc jako oslav jara a plodnosti – vyšlehání dívky vrbovým proutím symbolizuje samotný akt oplodnění.

Stejně tak to ale může souviset i s magickými praktikami starých slovanů. Svištění tu pomlázky představuje hromy a blesky, jarní bouři, která dokáže odehnat zlé duchy. Nebo je to jednoduše způsob namlouvání?

Ze záznamů pražského kazatele Konráda Waldhausera (asi 1326-1369) víme, že mrskání dívek pomlázkou je tradicí již ve 14. století.

Symbolu Velikonoc, který přežívá de facto pouze u nás a na Slovensku, se někde říká tatar, jinde mrskačka, dynovačka, metla či karabáč, ovšem hlavní název „pomlázka“ patrně pochází ze slova „pomladit“. Tedy od čerstvých jarních prutů předat dívkám po zimě novou svěžest a sílu.

I barvy pentlí na pomlázce mají svou symboliku. Červená je láska, modrá naděje, žlutá odmítnutí. Zelená vyjadřuje sympatie. Foto: Matlachu / Pixabay.
I barvy pentlí na pomlázce mají svou symboliku. Červená je láska, modrá naděje, žlutá odmítnutí. Zelená vyjadřuje sympatie. Foto: Matlachu / Pixabay.

LILIE: Nevinnost jara

Jaké květiny si o svátcích jara dáme do vázy? Narcisky nebo tulipány? Proč ne, ovšem tou nejsymboličtější velikonoční květinou je lilie bílá! Do karet jí nahrává samozřejmě barva – čistá a nevinná, symbol začátku, nepopsané stránky, nového života, vzkříšení.

Bílá je čistota Krista, osvoboditele od hříchu, tvar lilie zas prý připomíná trubku, která troubila poselství o Ježíšově zmrtvýchvstání. Jiná legenda zas vypráví o tom, že bílé lilie vyrostly v Getsemanské zahradě po Ježíšově ukřižování. Přesně tam, kde dopadly z kříže na zem jeho slzy a kapky krve.

Bílé lilie se ale uctívají již v době předkřesťanské. Pohané jim říkají „apoštolové naděje“.

ŘEHTAČKY: Aby všichni slyšeli!

Protože zvony odletěly do Říma, a od Zeleného čtvrtku po Bílou sobotu ani jednou nezazní a lidé se musí k bohoslužbám svolávat jinak. Na řadu přicházejí řehtačky, klapačky, mlýnky, trakářky a jiné podobné nástroje, zkrátka cokoliv, co dělá pořádný rámus.

Řehtají výlučně chlapci, kteří vycházejí vždy ráno, v poledne a večer z kostela, a přitom si vykoledují i různé pochoutky.

Už v předkřesťanských dobách jsou údajně řehtačky používány při obřadních rituálech jako magické nástroje. Mají zahnat všechny zlé síly právě v období jara, kdy se vše probouzí a budoucí úroda by mohla být ohrožena!

Na Velký pátek také kněží ve středověku tlučou knihami či jinými předměty o lavice. Postupně se třeba právě proto začnou používat tyto hlučné pomůcky ze dřeva, k vyjádření chaosu, který ve světě nastal po Ježíšově smrti.

Bláznivé klobouky asi na Velikonoce neodpustí hlavně v anglicky mluvicích zemích. Foto: gigi_nyc / Creative Commons / CC BY-NC-ND 2.0.
Bláznivé klobouky asi na Velikonoce neodpustí hlavně v anglicky mluvicích zemích. Foto: gigi_nyc / Creative Commons / CC BY-NC-ND 2.0.

NOVÉ OBLEČENÍ: Nasaďte klobouky!

Na Velikonoce musíme mít něco nového, aby nás beránek nepokakal! Ale nejen proto – když oslavíme Velikonoce v novém oblečení, podle legendy bude celý náš následující rok úspěšný a bohatý.

Koupit si můžete cokoliv, ovšem pokud jste zrovna ve Velké Británii, měl by to být klobouk! Proč? Původně především proto, abyste v něm mohli jít o na velikonoční neděli do kostela na mši.

Ženy si klobouky zdobí čerstvými květinami na oslavu jara, nechybí ani stužky a pentle, jako symbol radosti a znovuzrození.

Velikonoční klobouky jsou populární i v Americe, hlavně díky písni skladatele Irvinga Berlina (1888-1989) z hudebního filmu Easter Parade (1948). I proto se každoročně Pátou Avenue v New Yorku prochází průvod lidí s legračními klobouky na hlavách

Foto: Úvodní: Couleur / Pixabay, 1-4: Pixabay, 5: Creative Commons
reklama
Související články
Zajímavosti
Plzeňské pivo si oblíbil i František Palacký
Co si vybavíte, když se řekne Plzeň? Jednoznačně pivo. Dějiny piva se v tomhle městě táhnou zpátky v čase až do roku 1292, kdy král Václav II. poskytl 260 plzeňským měšťanům právo várečné. Nejslavnější pivařská kapitola ale začíná v 19. století. Obyvatelé Plzně si v roce 1839 zakládají Měšťanský pivovar. Bavorský sládek Josef Groll v něm první pivo uvaří […]
Zajímavosti
První obchodní styky dávných obyvatel Čech: Frčely hlavně korálky
České země jako izolovaná kotlina skrytá za horami a v lesích? Taková představa je skutečně velice naivní. Obchodní styky s okolím se zde pěstovaly už v dobách před naším letopočtem. Ačkoliv by to mnozí vás jistě neřekli, už tehdy prodej a koupě čile kvetla. Na našem území se obchodovalo už dávno před příchodem Slovanů, kteří do české kotliny […]
Zajímavosti
Baobaby: Stromy, které hubnou
Jejich jméno pravděpodobně pochází z arabštiny, ale najdeme je hlavně v Africe a na Madagaskaru, kde jsou pro tamní obyvatele léčivou dřevinou, tématem legend i předmětem uctívání. Věří například, že pokud utrhnou květ baobabu, sežere je lev. Ale pokud se napijí vody, kde byla namočena jeho semena, uchrání je to před útokem krokodýla. Tyto neobyčejné […]
Zajímavosti
Léčivá síla bylinek: Jak naši předci léčili nachlazení, horečku, černý kašel či chřipku?
Na přelomu 19. a 20. století bylo lékařů pomálu, a jejich služby byly navíc drahé. Není proto divu, že se zejména chudí spoléhali na rady babek kořenářek, které k léčbě nemocí využívaly hlavně sílu bylinek. Jaké rostliny či jiné dostupné suroviny tedy sloužily k léčbě nemocí? Co zabíralo na úrazy a zhmožděniny? A jakou roli […]
reklama
lifestyle
Kde leží pravlast špaget? Skutečně je jako první připravovali Italové?
Pocházejí špagety z Itálie, nebo recept na jejich přípravu přivezl z Asie Marco Polo? Špagety bývají synonymem Itálie, i když svoji popularitu si už dávno vydobyly po celém světě. Jíst špagety je tak trochu životní styl. Pochutnáte si na kvalitních těstovinách s prověřenými přísadami. Italové jsou proslulí chutnou kuchyní, ve které kladou důraz na maximální kvalitu výchozích surovin, […]
Premiéry hudebních kusů napomáhaly k revoluci a způsobovaly skandály
Římské divadlo Teatro Argentina uvádí 20. února 1816 premiéru opery Lazebník sevillský od italského skladatele Gioacchina Rossiniho. Během představení však spousta diváků syčí a píská, čímž dává najevo svoji nespokojenost. Úspěchu se Rossini dočká až později. Když v roce 1814 pobývá německý hudební skladatel Carl Maria von Weber v českých lázních Libverda, nedaleká rokle ho prý inspiruje […]
Hudební géniové: Citliví, závistiví i toporní
Třebaže je rakouský skladatel Franz Schubert (1797–1828) neuvěřitelně pracovitý, nikdy se mu nepodaří se finančně zajistit. Po celý život musí proto spoléhat na pomoc svých příbuzných, přátel a obdivovatelů. Se Schubertovým dílem se začíná veřejnost seznamovat teprve v posledních letech jeho krátkého života. Francouz Hector Berlioz (1803–1869) ve své umělecké tvorbě dokonale vystihuje pojem romantický umělec. […]
Protančíme noc! Královský tanec trvá celou věčnost, valčík pohoršuje
Komteska skrz zdobenou škrabošku znuděně pokukuje po královském páru. Přemýšlí, kolik peněz musely stát královniny šperky. Na pohyb se příliš nesoustředí. Její tanečník se jí dvakrát nezamlouvá, ale tenhle večer s ním musí vydržet. Bohužel jde zrovna o nejdelší tanec plesové historie – 16 figur se střídá v nekonečném reji více jak hodinu!     […]
svět zločinu
Zabijáci sexuálních otrokyň: Manželé loví a vraždí dívky
Inteligentní a talentované Charlene Williamsové se změní život poté, co potká o deset let staršího Geralda Gallega. Vezme si ho za muže a dvojice spolu zažívá spoustu dobrodružství. To se nese v duchu těch nejodpornějších zločinů.  Ani jeden z jejích rodičů není žádný hlupák. Charlene Williamsová, později Gallegová, se narodí 10. října 1956 v kalifornském […]
Vrazi, kteří se stali inspirací pro filmové trháky
Krimi je jedním z nejoblíbenějších žánrů, které sledujeme na televizních obrazovkách. Kteří vrazi se stali pro filmaře těmi nejinspirativnějšími? Bruno Lüdke Počet obětí: údajně nejméně 51 Kde působil: Köpenick, Německo Čím se vyznačoval: Žádnou z vražd mu nedokázali. Jak skončil: Odsouzen k pokusům v nacistickém blázinci.   Silný kalibr i pro nacistické zabijáky Noc, ve které přišel ďábel […]
Nejslavnější česká bratrovražda. Ale kdy se stala?
Měla to být oslava, při které v Boleslavi zasednou za masivními stoly dva bratři: kníže Václav (asi 907–935/929) a Boleslav (asi 915–967/972), který si později získá přízvisko Ukrutný. Svátek svatých Kosmy a Damiána však naservíruje krvavou dohru. Nejznámější vraždu české historie.     Co o ní lze s jistotou říct? Téměř nic – snad kromě […]
Psychopat Manson: Založí sektu zabijáků
Potomek alkoholičky a kriminálnice Charles Manson (†83) se již jako třináctiletý vydá na cestu zločinu. Je zapleten do krádeží aut, loupežných přepadení, kuplířství i falšování šeků. Když jej v roce 1967 naposledy propouštějí z vězení, žádá, ať ho tam nechají. Kéž by ho vyslyšeli. Manson za mřížemi strávil podstatný kus svého dosavadního života, a tak […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Francouzské pekařství PAUL oslaví Mezinárodní den kávy netradiční specialitou
iluxus.cz
Francouzské pekařství PAUL oslaví Mezinárodní den kávy netradiční specialitou
Mezinárodní den kávy je oslavou lahodně hořkého nápoje, bez kterého si většina z nás nedokáže nebo spíš nechce svůj den ani představit. To dobře ví ve francouzských pekařstvích PAUL, kde pro zákazníky
Indiány děsí Seskveč, zbytek USA Bigfoot: Obývá lesy Severní Ameriky lidoopí kryptid?
enigmaplus.cz
Indiány děsí Seskveč, zbytek USA Bigfoot: Obývá lesy Severní Ameriky lidoopí kryptid?
Hranici mezi uvěřitelným a neuvěřitelným často určuje jedna zásadní věc: důkaz, o němž se můžeme přesvědčit na vlastní oči. Proto vám ENIGMA v tomto seriálu představuje nejzáhadnější jevy a události,
Čočková pomazánka s mletou paprikou
tisicereceptu.cz
Čočková pomazánka s mletou paprikou
Nejlépe chutná na čerstvém chlebu, ale při oslavách do ní můžete namáčet na silnější proužky nakrájenou mrkev nebo řapíkatý celer. Suroviny 200 g žluté nebo červené čočky 200 ml vody 2 stroužk
Co s tanečníkem tolik skrývají?
nasehvezdy.cz
Co s tanečníkem tolik skrývají?
Vletošním ročníku StarDance má herečka Ivana Chýlková (59) nespornou výhodu. Jejím tanečním partnerem je bývalý porotce Jan Tománek (51), kterému po pár týdnech tréninků neřekne jinak než Honzíčku.
Klimatické změny jsou problémem i pro stabilitu budov
21stoleti.cz
Klimatické změny jsou problémem i pro stabilitu budov
Extrémní jevy v počasí, bleskové povodně, zvyšující se teplota i hladina oceánů, ztráta biodevirzity, migrace lidí, to vše jsou na první pohled viditelné změny, ke kterým vede globální oteplování. Kli
České Lurdy: Docházelo v nich k zázračnému uzdravování?
epochalnisvet.cz
České Lurdy: Docházelo v nich k zázračnému uzdravování?
K potemnělému svatostánku se blíží další poutníci. Od úst jim přitom stoupají obláčky páry. V kalendáři je totiž 13. leden a venku mrzne, jako když praští. Ve čtyři hodiny ráno je přesto bazilika v se
Skrývá okolí zámku Konopiště otisk tragického osudu statečného německého vojáka?
enigmaplus.cz
Skrývá okolí zámku Konopiště otisk tragického osudu statečného německého vojáka?
Čtyřicet kilometrů jihovýchodně od Prahy, nedaleko města Benešov ve Středočeském kraji, najdeme Konopiště, zámek v historizujícím stylu. Je známo, že ve starobylých sídlech lze objevit nemalé množství
Dávný slib jsme si nakonec splnili
skutecnepribehy.cz
Dávný slib jsme si nakonec splnili
To, co začalo nevinným dětským slibem, se po letech ukázalo jako ten nejlepší nápad. Museli jsme si na sebe ale počkat. S Václavem jsme se dlouhé roky míjeli. Slíbili jsme si kdysi, mohlo nám být tak šest let, že se jednou vezmeme a budeme mít velkou rodinu. Ale víte, jak to s dětskými láskami bývá. Jak šel život
SKOČTE SI DO PARDUBIC
epochanacestach.cz
SKOČTE SI DO PARDUBIC
Podzimní městské slavnosti nabízejí bohatý program: Spanilá jízda kočárů, vystoupení zpěvačky Moniky Absolonové, staročeské tržiště, Pigy a Lily, kapela Electrophonix, HORSE SHOW,  Saxana dětem, Ivana Korolová s kapelou, Oldtimer Corso veteráni, T.J. Sokol Pardubice, Šlapeto, PM Stars, Dny medu, lampionový průvod, Běh Univerzity Pardubice, ELÁN KontraBand, Vinařský minifestival, poutové atrakce, Laserová a světelná show. http://pardubice.eu/podzimni-mestske-slavnosti-6-7-10-2023
Co si dal trilobit ke své poslední večeři?
21stoleti.cz
Co si dal trilobit ke své poslední večeři?
Paleontologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s kolegy popsali v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů trilobita starého 465 milionů let se zachovaným obsahem trávicí soustavy. Ta
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
4 talenty kakaa
panidomu.cz
4 talenty kakaa
Je běžně v regálech – balíček nepřichuceného kakaového prášku. Stejného, kterého si staří Aztékové a Mayové vysoce cenili pro jeho mimořádné účinky. Některé jsou spíš bájné, ale další už věda potvrdila. * Proti stárnutí Za stárnutí víc než plynutí času může klesající schopnost buněk bránit se poškození, které jim způsobují agresivní volné radikály. Ty jsou