Podle nové mezinárodní studie by dětský zub nalezený v laoské jeskyni starý nejméně 130 tisíc let mohl vědcům pomoci odhalit další informace o dávném „bratranci člověka“.
O denisovanech, příbuzných neandrtálců, je známo jen velmi málo, pojmenovaní jsou podle jeskyně Denisova v sibiřském pohoří Altaj, kde byly v roce 2010 poprvé nalezeny jejich fosilizované ostatky.
Vědci však věří, že objev dokazuje, že denisované žili v teplých tropech jihovýchodní Asie.
Jen málo informací
Pouze pomocí prstu a zubu moudrosti nalezených v jeskyni Denisova extrahovali výzkumníci celý genom dané skupiny. V roce 2019 nalezli lebku denisovana na Tibetské náhorní plošině.
Denisované po sobě příliš dalších vodítek ke svému životu nenechali, kromě genetické stopy. Prostřednictvím křížení s Homo sapiens lze zbytky denisovanů nalézt v současných populacích v jihovýchodní Asii a Oceánii.
Domorodí Australané a lidé z Papuy-Nové Guineje mají až pět procent DNA starověkého druhu.
Jeskyně, kde byl zub dítěte nalezen, leží v laoském horském masivu zhruba 65 kilometrů jižně od hranic s Vietnamem a byla objevena v roce 2018, spolu s velkým množstvím zubů dávno vyhynulých živočichů včetně obřích tapírů, prasat nebo příbuzných dnešních slonů.
Snad zjistíme více
„Proteiny nám umožnily identifikovat pohlaví, které je ženské, a že zub patřil jedinci z rodu Homo. Opravdu jsem čekal, že to bude Homo erectus, ale nyní jsme si jisti, že jde o denisovana,“ uvedl Fabrice Demeter z univerzity v Dánsku a vedoucí autor studie.
„Poslední denisované se zde mohli setkat a křížit s moderními lidmi, kteří předali své genetické dědictví současné populaci jihovýchodní Asie,“ dodal Demeter.
