Stejně jako Valy u Mikulčic, i Staré Město u Uherského Hradiště náleží k prvním velkomoravským hradištím, přesné určení jeho stáří se ale pro odborníky stává tvrdým oříškem.

Podle dějepisce Třeštíka někde na jižní Moravě zřejmě leželo centrum Sámovy říše, která zanikla patrně v roce 659 smrtí franského vůdce Slovanů.

„Zda ovšem již tehdy stály hrady na řece Moravě, v Mikulčicích a v Uherském Hradišti, tvořící jádro pozdější Velké Moravy, nelze zatím na základě archeologické situace říci,“ vysvětluje historik.

Velké příkopy a mohutné palisády lemují už ve 2. polovině 8. století zdejší osadu „Na Valách.“

Chlubí se látkami z ciziny

„Ta látka je z ciziny?“ ptá se manželka velmože své sousedky, která se pyšní nákladnou róbou z hedvábí a brokátu, prošívanou zlatými nitěmi.

Nákladný životní styl, látky i jiné zboží z ciziny svědčí o bohatých obchodních kontaktech zdejších osadníků.  Žijí tu společensky významné rody dávno předtím, než se v roce 833 zrodí státní útvar Velká Morava.

Přesto, když Třeštík uvažuje nad tím, kde leží metropole Velkomoravské říše, domnívá se, že Staré Město to navzdory svému obchodnímu významu není.

Nesedí mu jeho strategická poloha.  „O něco vzdálenější (proti Mikulčicím ‒ pozn. red.) Uherské Hradiště se jednalo stěží, protože v tom případě by mu mocný mikulčický hrad zůstal v týlu,“ píše.

Způsobí senzaci

Během 9. století ale zaniká staroměstské opevnění i hradiště. Naopak tu Velkomoravané postaví kamenný kostel.

Jeho základy v roce 1949 odhalí archeolog Vilém Hrubý (1912‒1985) a vzbudí tím velkou senzaci, protože tehdy jde o odhalený první zděný kostel z doby Velkomoravské říše.

Kolem něj se rozrůstá pohřebiště, na kterém najde místo odpočinku šlechta i chudina. Už v 10. století ale svatostánek chátrá a nepřibývají ani nové hroby. Místo znovu ožije až ve 13. století, kdy tu cisterciácký řád buduje svůj klášter. Zbytky hradiště mnichům poslouží jako hospodářské zázemí.