Když třetí říše zaútočila 1. září 1939 na Polsko, všichni tušili, že Adolf Hitler se s mírovými smlouvami a politikou ústupků jen tak nespokojí. Na druhou stranu vůdce počítal s bleskovou válkou a obsazení Varšavy pro něj byla téměř formalita. Spletl se, stejně jako jeho armádní jednotky.

Na brány polské Varšavy zaklepaly německé jednotky 8. září 1939. Měla to být blesková akce, ale houževnatí obyvatelé nechtěli vydat město nacistickému vlku bez boje.

Velkou a velmi důležitou roli zde sehrál i starosta města Stefan Starzyński (1893–1939).

Bez boje to nepůjde

Starzyński odmítl nabídku k evakuaci a zůstal v obleženém městě. Svými rozhlasovými projevy povzbuzoval obyvatelstvo města k odvaze a odsuzoval barbarství německých útočníků.

„Postavte barikády,“ vyzýval obyvatele starosta a ustupující polské jednotky vytvořily takzvanou Varšavskou armádu, která byla připravena se houževnatě bránit.

Tvrdá odpověď

Německý arzenál byl ale daleko silnější. Jako předehru připravil Hitler Varšavě rozsáhlé letecké bombardování. Od poloviny září se město nacházelo v úplném obklíčení a Hitler osobně nařídil ostřelování Královského zámku.

Předehrou k hlavnímu německému útoku na Varšavu byl kobercový nálet, který Luftwaffe podnikla 25. září. Odhady hovořily o 10 000 obětí. Ten den utichl i varšavský rozhlas. Docházela munice a útrapy přeživšího obyvatelstva byly příliš velké.

Polská posádka pod vedením Waleriana Czumy (1890–1962) kapitulovala 28. září. Kapitulaci za polskou stranu podepsal Juliusz Rómmel (1881–1967). Po dobytí města bylo vzato do zajetí 140 000 polských vojáků. Až do ledna 1945 pak bylo město okupováno německou armádou.