V Sovětském svazu zrušili roku 1918 pravoslavné Vánoce: Proč je nahradil děda Mráz?

Píše se rok 1918. Křesťanské pravoslavné Vánoce se od této chvíle slavit nesmí. Bolševici je zakázali. Místo toho se zimou odkudsi z Čukotky řítí zmrzlou plání dědula a k ruce má Sněhurku. Jde oslavovat Nový rok.

Už v 10. století do severní Asie a ruské části Evropy dostává křesťanství. S ním se objevuje i slavení Vánoc. Ovšem podoba svátků získává svoji podobu až na přelomu 16. a 17. století.

Zdejší pravoslavná církev se řídí juliánským kalendářem, a proto Vánoce připadají až na předvečer 7. ledna. Má to i svůj smysl, protože podle Starého zákona došlo šestého dne roku ke stvoření Adama.

Tradiční oslavy ruských pravoslavných Vánoc se zakazují.

Všechny svátky se ruší

Hlavní zvrat ve vývoji nastává v roce 1918. Po bolševické revoluci se ruší všechny svátky, které mají něco společného s náboženstvím. Proto pravoslavné Vánoce střídá děda Mráz. Přijíždí z Čukotky na svých sáňkách tažených trojspřežím a veze stromeček i dárky.

Doprovází ho Sněhurka v kožíšku z bílých hranostajů. Slaví nikoli Vánoce, ale příchod Nového roku.

Ježíška nahradí děda Mráz přijíždějící z Čukotky.

Jí se jenom po bohoslužbě

Předvánoční půst trvá od 28. listopadu do 6. ledna. Jíst se smí jenom večer po bohoslužbě, když vysvitne první hvězda. Teprve 6. ledna večer začíná hodování.

K večeři nemůže chybět kuťja, pšeničná nebo ječmenná kaše s rozinkami, medem, mákem a ořechy, a vzvar, kompot ze sušeného ovoce. Zvar se jí při narození dítěte, Kuťja je pohřebním pokrmem, jde o symboly Ježíšova narození a smrti.

Konec vlády bolševiků přinesl i návrat k pravoslavným Vánocům.

Dárečky najdou pod jolkou

Ostrojená jolka nechybí v žádné domácnosti. Symbolizuje strom života, který se vrací s nově narozeným Kristem. Svíčky připomínají duchovní světlo, jablka, sušené ovoce a ořechy zase věčnou hojnost.

Na začátku 20. století děti objevovaly svoje dárečky pod polštářem, později se ale vžila tradice, kdy je nacházejí pod ozdobenou jolkou.

Dědu Mráze vždy doprovázela také Sněhurka.

Tabule se dvanácti pokrmy

Jednoznačně patří k předvánočnímu období koledníci. Zpívají písně o narození Krista a přejí jimi radost, štěstí a bohatou úrodu v příštím roce. Samotné vánoční hodování trvá 12 dní a na tabuli nesmí chybět 12 pokrmů, slaných i sladkých.

Kromě kuťji a zvaru jsou to vareniky, taštičky z kynutého těsta, houby, dušená kapusta, sladký zákusek tvoří medový perník.