„Hoří, hoří,“ vykřikuje muž. Francouzský císař Napoleon I. Bonaparte se svými vojsky plení v roce 1812 ruskou metropoli. Bohatí Moskvané, kteří si postavili honosné domy na náměstí, přijdou o svůj majetek. Jenže to není všechno. Císař chce rozebrat jejich chrám a vzít si ho s sebou do Paříže.

V době středověku je Moskva spíše menší vesnicí. V kruzích se rozšiřuje dál kolem středu, který tvoří Kreml a několik kostelů v jeho blízkosti. Na ochranu roste Kitaj gorod, město obchodníků, kteří potřebují trh. Prodávají na něm své zboží.

Tehdejší tržní náměstí zakládá velkokníže Ivan III. (1440–1505) současně se stavbou Kremlu.

Domy shoří na troud

Nový název dostává náměstí od kostela Svaté Trojice, který zde stojí. Jenže ani tohoto jména si příliš dlouho neužije. Kitaj gorod zachvátí v roce 1571 plameny a domy shoří na troud. Od té doby se tu říká Požár nebo Spáleniště.

Teprve v 17. století se objevuje název „Krasnaja ploščaď,“ tedy rudé, ale také krásné náměstí. Požáry jakoby se ale staly jeho osudem.

Rozebrání kostela zabrání zima

Když v roce 1812 vtrhne do Ruska francouzský císař Napoleon I. Bonaparte (1769–1821), honosné domy obchodníků, které zatím vyrostly kolem náměstí, opět lehnou popelem.

Existují legendy, že Napoleon nechával během svého tažení v Chrámu Vasila Blaženého koně. Svatostánek připomínající dort prý chtěl rozebrat a přemístit do Paříže, ovšem zabránila mu v tom zima.

Car staví obchodní dům

Symbolem náměstí je i obrovský obchodní dům GUM. Vyroste zde roku 1894, kdy se staví podobné budovy i v dalších velkých evropských městech.

Co do velikosti je ale všechny trumfne, protože tady není stavitelem žádný podnikatel, ale sám ruský car Mikuláš II. (1868–1918). Způsob distribuce zboží je zde stejný jako ve starých tržnicích.