Každé náboženství nebo mytologie má své vlastní představy o tom, jak vypadá život v ráji. Různé víry slibují svým následovníkům blažený život na věčnost, pokud za života dodržují jejich pravidla.

Jaké duše přebývají v rájích a co je na věčnosti čeká?

Putování mezi živými a mrtvými

Aztékové věřili, že smrtelníci odcházejí na místo, zvané Mictlan bez ohledu na to, jak žili. Nicméně pokud duše splnily určité podmínky, mohly vstoupit do jiných rájů. Jednomu z nich, Tlaloclanu, vládl bůh deště Tlaloc.

Sem se dostali lidé, kteří zemřeli násilnou smrtí a lidé s tělesnými hendikepy. Ráj byl pokojný a plný květin a tance. U duší docházelo často k reinkarnaci, takže si užívali neustálé putování mezi říší živých a mrtvých.

Oči smrtelníků ji nikdy nespatří

Gan Eden, což v hebrejštině znamená Rajská zahrada, představuje v judaismu konečnou duchovní planinu, kam odcházejí duše spravedlivých na věčnost trávit čas s Bohem. Gan Eden je 60x lepší než to, co zažíváme na Zemi.

Je protipólem Gehanny, židovského Očistce, kam se hříšníci chodí zbavit zla. Gan Eden je někdy srovnávána nebo i zaměněna s Rajskou zahradou, kterou známe z Bible, kde pobývali Eva s Adamem. Ale toto je zcela jiné místo, které oči obyčejných smrtelníků nikdy nespatří.

Bitevní pole

Někdo možná zná Valhallu, místo podobné nebesům, kam podle norské mytologie odcházejí duše padlých bojovníků. Polovina z nich odchází do Fólkvangru, což je hostitelská louka i bitevní pole.

V tomto posmrtném ráji vládne Freyja, bohyně plodnosti, úrody, lásky, krásy, války a čarodějnictví. V síni Sessrúmnir přijímala své návštěvníky, kteří padli v boji. Ženy se tu mohly ocitnout také, i když nebyly zabity v bitvě.

Orobincové a rákosové pole

Poli Aaru se říká Rákosové nebo Obětní pole, podle řecko-egyptské tradice Elysejké pole. Je to nebeský ráj, kde vládne bůh Osiris.

Ráj je ka – duchovní dvojník neboli část duše nilské delty, protože vypadá jako pozemská úrodná delta Nilu, ale je daleko příjemnější. Početné brány střeží démoni zla, ozbrojení noži.

Do ráje se mohou vydat jen duše, které váží stejně jako pštrosí pero bohyně Maat, neobtěžkané hříchy. Duše si v ráji užívají šťastného života v pokoji a hojnosti až na věčnost.

Ráj se stromy přání  

Vaikuntha nebo také Param Padam (svrchované sídlo) je místo věčné blaženosti a v hinduismu nejvyšší z nebes. Sídlí tu Višnu, nejvyšší bůh se svou manželkou Lakšmí, bohyní štěstěny.

Je to poslední spočinutí pro duše, které dosáhly mókši, konce koloběhu života neboli osvobození. Po jejich příchodu je Višnu zahrne láskou a přátelstvím na věčnost. Všichni jsou tu mladí a krásní a celí zářiví, obzvlášť ženy.

Zvířata i rostliny jsou mnohem krásnější a v lesích rostou překrásné „stromy přání.“