Rychlost člověka odnepaměti přitahuje a láká. A inženýři, konstruktéři a vývojáři rádi jejímu kouzlu podléhají. Ostatně, ono vyvinout nejrychlejší dopravní prostředek je i dobrá reklama a slušný byznys.
Zatímco někteří rekordmani vznikají ve vesmírných centrech, jiní spatřili světlo světa na zahradní kůlně.
Tryskový duch Austrálie
Co: Loď
Rychlost: 511,11 km/h
Lodní doprava obvykle bývá vnímána jako pomalá a klidná. Existují však lodě, které se obvyklým plavbám vymykají. Rychlostní rekord mezi plavidly drží loď nazvaná Spirit of Australia. Nesestavila ji však žádná kosmická kancelář či velká firma.
Takříkajíc na koleně v kůlně za domem ji sestrojil australský závodník Ken Warby.
Člun je dlouhý 8 metrů a pohání ho tryskový motor J34, který byl vyvinut v době přechodu od vrtulových letadel k tryskovým. Jako podpůrný či doplňkový motor byl využit například v typech Douglas Skyrocket či Lockheed P-2 Neptune.
Však také „Duch“ tvarem připomíná spíše letadlo než nějaký kajak. Warby svoji loď postavil již v roce 1970. 20. listopadu 1977 s ní poprvé překonal světový rekord, když dosáhl rychlosti 464,44 km/hod.
S tím se však nespokojil a v říjnu 1978 australský pilot dosáhl až neuvěřitelné rychlosti 511,11 km/hod.
Tento rekord je sice již celkem vousatý, ale stále platí. Řada dobrodruhů se ho snažila překonat, ale v lepším případě neuspěli, v horším svůj pokus zaplatili životem.
Mimochodem, nejrychlejší loď s klasickým pohonem lodního šroubu dosáhla rychlosti 330 km/hod.
Vrtule ve tvaru vesla
Co: Vrtulník
Rychlost: 401 km/h
I helikoptéra může vytvářet rekordy. Tou nejrychlejší je Westland Lynx. Vyvinula ji britská společnost Westland a v současnosti ji vyrábí firma AgustaWestland. Vrtulník byl původně vyvíjen jak pro civilní, tak pro vojenské využití.
Westland Lynx v sobě kombinuje malé výkonné motory s pokročilou technologií rotoru. Stroj je vybaven novými rotorovými listy a přídavnými stabilizátory na zádi. U modifikace Lynxu byl kladen důraz zejména na snížení odporu vzduchu.
Zřejmě nejvýraznějším prvkem jsou netradiční konce listů rotorů připomínající lodní vesla. Plocha hlavního rotačního disku má 128,7 m2, což už odpovídá ploše velice slušného bytu.
Doletět tento stroj dokáže na vzdálenost 541 km, bez problémů by tak přeletěl celou Českou republiku od východu na západ.
Do vrtulníku se vejde kromě 2 či 3 členů posádky 9 cestujících, nebo 907 kg nákladu. Ve výzbroji má vojenskou verzi tohoto vrtulníku nejen britská, ale i francouzská a německá armáda.
Formule 1 v úloze šneka
Co: Automobil
Rychlost: 1220,856 km/h
Je to ještě vůbec automobil? Vždyť na první pohled vypadá stroj Thrust SSC na stíhačku, která si někde zapomněla křídla.
Ostatně, za volant vozu si při rekordních pokusech nesedl žádný jezdec formule 1, ale tehdy pětatřicetiletý pilot britského Královského letectva Andy Green.
Už jen kvůli tomu, že jako pilot bojových strojů F-4 Phantom a Tornado má s překonáváním zvukové bariéry bohaté zkušenosti.
Vůz Thrust SSC využíval leteckých motorů. Byla to nutnost, protože od hranice 600 kilometrů v hodině totiž klasický pohon kol od motoru nefunguje.
Nejrychlejším takovým automobilem, který za svou rychlost vděčil čtveřici osmiválcových motorů, byl s 659 km/h v roce 1964 Goldenrod Boba Summerse – v té době už ale absolutní pozemní rekord pár let patřil vozům poháněným proudovými motory.
Vysoké rychlosti pozemních strojů s sebou přinášejí mnohá technická specifika. Nelze třeba použít pneumatiky nebo pryžové obruče na discích, proto se Thrust SSC pohyboval na kolech vysoustružených z hliníku.
Problémem je i aerodynamika, tvar musí zabránit snaze rekordního vozu vznést se, což by znamenalo pro řidiče katastrofu. Pokusy o rekord v této oblasti musí probíhat na dlouhých rovných místech. Obvykle si konstruktéři vybírají pouště nebo vyschlá solná jezera.
Tým konstruktéru desetitunového Thrust SSC si vybral poušť Black Rock v americké Nevadě. Naprostá rovina se zde táhne do vzdálenosti 30 kilometrů. Jedinou nepříjemností zde bylo množství středních i malých kamenů. Tým lidí tak prošel celou trasu a důkladně ji vyčistil.
Pravidla Mezinárodní automobilové federace vyžadují, aby se rekordní pokus opakoval dvakrát během hodiny; ze dvou jízd se pak vypočítá průměr.
Den D nastal 15. října 1997. Už před tím Green se svým strojem pokořil hranici 1000 km/h, ale vždy něco zlobilo, a rekord nemohl být uznán. Ten den však potíže nebyly a Thrust SSC vyrazil na svou trať krátce po deváté ráno. Výsledkem byla rychlost 1220,856 km/hod…
Na vzduchovém polštáři
Co: Vlak
Rychlost: 603 km/h
Maglev neboli magnetická levitace není objevem nikterak novým – asi každý z nás si někdy vyzkoušel přitisknout k sobě dva magnety.
Jeho princip pochopil už před sto lety americký fyzik Robert Goddard (1882–1945) a spočívá v tom, že stejné póly magnetů se odpuzují silou.
Výhodou vznášení se nad kolejnicí je, že zcela schází tření, protože vlak se vůbec s kolejnicí nedostane do kontaktu – souprava jako by letěla asi 10 centimetrů nad dráhou.
Elektromotor není zabudován ve vlaku, ale nachází se na trati v rozbalené a ploché podobě. Na rozdíl od klasického elektromotoru se tu však nevyskytují pohyblivé prvky, protože zbylou část motoru tvoří elektromagnety umístěné na vlaku.
Dodávkou střídavého proudu vzniká magnetické pole, které „běží“ tratí a působí na elektromagnety na spodku vlaku. Tak, jak se mění frekvence střídavého proudu, mění se i rychlost vlaku. Když se směr pole obrátí, vlak zpomalí, a nepotřebuje tedy ani brzdy.
Takové vlastnosti přímo volají po co nejvyšší rychlosti. Japonský JR-Maglev v této kategorii vede. Elektrická omezení tohoto vlaku přitom podle odborníků stanovovala maximální rychlost 580 kilometrů v hodině, avšak i tuto hranici se podařilo překonat.
Kam se hrabe rychlost zvuku
Co: Letadlo
Rychlost: 12 144 km/h
Zatímco lodě bývají spíš loudalové, letecká doprava je synonymem rychlosti. A některé letouny dokážou svištět vskutku obdivuhodným tempem.
Světový rychlostní rekord mezi letouny poháněnými atmosférickými motory vytvořil 16. listopadu 2004 americký bezpilotní letoun X-43A. Přibližně na 10 sekund se přiblížil rychlosti desetkrát vyšší, než jakou se šíří zvuk, tedy Machova čísla deset.
Překonal tak vlastní rychlostní rekord, kterého dosáhl v březnu téhož roku. Tehdy vyvinul rychlost téměř 7 machů, čili přibližně 7700 kilometrů za hodinu.
Letoun o délce 3,65 metru a s rozpětím křídel 1,5 metru byl prvním létacím strojem založeným na technologii stratoreaktorů.
Tato zařízení dokážou nabírat kyslík potřebný pro pohon při vysokých rychlostech přímo z ovzduší, zatímco například rakety a raketoplány s sebou musejí brát obrovské zásoby kyslíku a vodíku.
Stroj se po svém rekordním pokusu zchladil ve vodách Tichého oceánu, kde spočívá dodnes.
Cílem projektu Hyper-X je vyvíjet nové způsoby pohonu umožňující budoucím letadlům dosahovat podstatně vyšších rychlostí v atmosféře a významně tak zkracovat cesty do vzdálených končin.
Nejrychlejším letadlem s lidskou posádkou byl North American X-15, který pilotován Williamem J. Knightem dosáhl v roce 1967 rychlosti 7 274 km/hod. Ovšem pozor, první věcí sestrojenou člověkem, která překonala rychlost zvuku, nebylo letadlo. Je to obyčejný bič.
Tak trochu jiná motorka
Co: Motocykl
Rychlost: 605,697 km/h
Je to nějaký člun? Či vojenská střela? Kupodivu, jedná se o motocykl. A právě na něm předloni překonal rychlostní rekord v jízdě na motorce americký jezdec Rocky Robinson.
Stroj nese název Top Oil-Ack Attack Robinson s ním dosáhl rychlosti 605 697 km/hod.
I nezasvěcený člověk pozná, že tento zvláštní vehikl se od klasických motorek zásadně liší. Mnohý motorkář, pro kterého je drsnost součást image, by se také bál na Top Oil-Ack Attack sednout. Motor takového stroje má šest rychlostí a chladí se vodou.
Maximální tunning je zde samozřejmostí, součástky dodala jedna španělská firma, která se na tunning specializuje. Turbomotor je zde přeplňován rajským plynem, tedy oxidem dusným. To umožňuje, aby motor měl k dispozici více kyslíku.
Mimochodem, tento princip již za druhé světové války využívali Němci u některých svých letadel.
