„Slovan všude bratra má“, s oblibou říkávali národní buditelé. No, raději si odmysleme, že právě slovanské národy se mezi sebou s oblibou řežou. Nicméně příbuznost jejich jazyků je patrná na první poslech.

Přesto takový Polák a Chorvat mají ve vzájemné komunikaci jisté bariéry.

Pro lepší komunikaci mezi jednotlivými slovanskými národy vznikl umělý jazyk Slovio. Jeho autorem je slovensko-švýcarský lingvista Mark Hučko (*1947).

Gramatika je uměle založena na podobných principech jako u esperanta. To znamená, že zde fungují jednotné koncovky podstatných, přídavných jmen a sloves.

Student slovia si nemusí mořit hlavu s žádným ohýbáním. Slovní zásobu tvoří různé termíny převzaté z existujících slovanských jazyků.

Předpokládáme, že naši čtenáři v českých zemích i na Slovensku těmto větám rozumí. Jak je z příkladu patrné, slovio je pro ty, pro které je některý ze slovanských jazyků mateřštinou, vskutku bez větších problémů srozumitelné.