Existují teorie, že skutečnou podstatou opatovického pokladu nebylo zlato ani stříbro, ale písemnosti – pozemkové knihy a další cenné dokumenty. Mniši údajně vzácné listiny stihli před husity odvézt do Polska. Co je na tom pravdy?
Historička Emanuela Nohejlová-Prátová (1900–1995) vydává v roce 1925 dějiny opatovického kláštera.
Zmiňuje se v nich, že podle kronikáře Václava Hájka z Libočan (†1553) ukradl zdejší poklad husita Jan Městecký, který klášter přepadl v roce 1415.
Za svůj lup si prý měl koupit Opočno.
To ale považuje Prátová za výmysl a potvrzuje, že ho vypálil až Diviš Bořek z Miletínka (†1438) v roce 1421.
![Kronikář Václav Hájek z Libočan si myslí, že poklad odcizil husita Městecký. FOTO: Josef Rupert Maria Přecechtěl (1821 - 1897). Lithography probably by Roland Weibezahl (1817-1871), signed on sheet 2 of the same series, bottom left/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/11/3-46-768x1056.jpg)
Stopy smazala stavba
„Co nedokonali husité, dovršil čas a – smíme tomu věřiti – zlata lační lidé, třeba bychom nemyslili na vyprávění Balbínovo (Bohuslava Balbína – pozn. red.) o potápěčích italských (ti měli údajně na pokyn Ferdinanda II. Habsburského poklad v letech 1619–1637 hledat – pozn. red.),“ píše.
Čas a stavba opatovického kanálu smazaly stopy po klášteře.
![Na místě bývalého opatovického kláštera dnes stojí budova zvaná Morávkův mlýn. FOTO: Roman Jaromer/Creative Commons/CC BY-SA 3.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/11/33-2-768x576.jpg)
Mohli všechno odvézt do Polska?
Prátová sice popsala jeho polohu a ve 20. století tam proběhlo několik archeologických výzkumů, žádný z nich ale zlaté ani stříbrné skvosty neobjevil.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Zda mniši měli příležitost odvézt písemnosti do Polska, je těžké posoudit, protože v době před zkázou kláštera stále čelili hrozbě nedalekého husitského města Hradce (dnešního Hradce Králové).