Domů     Treblinka: 870 000 duší v krematoriích
Treblinka: 870 000 duší v krematoriích
23.7.2018

Jeden z vězňů, kteří přežili šílený hon na Židy během 2. světové války Richard Glazar sepsal své memoáry pod názvem Treblinka, slovo jak z dětské říkanky. Skutečně, termín „Treblinka“ na první poslech asociuje cosi roztomilého. Avšak nic nemohlo být vzdálenější realitě.

Dne 20. ledna roku 1942 se uskutečnilo v jednom zámečku u jezera Wannsee nedaleko Berlína setkání vysokých pohlavárů nacistického Německa.

Schůze, jíž předsedal Reinhard Heydrich a mimo jiné se jí účastnil i Adolf Eichmann, se měla uskutečnit již o měsíc dříve, avšak válečné události – především německé vyhlášení války USA a boje u Moskvy – ji odložily.

Na tomto zhruba devadesátiminutovém sezení, pro které se vžil poněkud honosný název konference ve Wannsee, Heydrich odkryl nacistické plány tzv. konečného řešení židovské otázky.

Podle nich měl každý Evropan, který měl předky v židovském národě, zemřít či v „lepším“ případě být sterilizován. O půl roku později vojáci československé armády Heydricha v Praze zlikvidovali.

reklama

Nacisté na jeho počest pojmenovali kódovým označením akce Reinhard vyvraždění všech Židů na území Polska. K táborům v Chelmnu, Osvětimi a Majdanku měly přibýt další tři:

Belzec, Sobibor a Treblinka. Zatímco hrůzy tábora v Belzecu přežili pouzí dva lidé, z nichž ještě jednoho později zabili polští antisemité, běsy táborů v Treblince a také v Sobiboru jsou známy velmi přesně.

V obou z nich došlo ke vzpouře trýzněných Židů a některým z nich se podařilo z obou táborů uprchnout a válku přežít.

Budova u jezera Wannsee, kde nacisté dolaďovali podrobnosti plánovaného vyvraždění lidí s židovskou národností.
Budova u jezera Wannsee, kde nacisté dolaďovali podrobnosti plánovaného vyvraždění lidí s židovskou národností.

V Treblince, která leží asi 100 kilometrů severovýchodně od Varšavy, našlo svoji smrt 870 000 lidí. Více jich bylo jen v Osvětimi.

Většina obětí přijela do Treblinky z varšavského ghetta, ovšem mezi vězni byli lidé z celé Evropy včetně Československa. Tábor byl založen v červenci 1942 a skládal se ze dvou částí.

V té první byly ubikace pro SS, ukrajinské dozorce a také zhruba 1000 vězňů, kteří získali odklad a starali se o chod tábora. V Treblince II pak docházelo k masovým vraždám v plynových komorách… Začátkem roku 1943 transportů Židů do Treblinky výrazně ubylo.

Vězni, kteří v táboře přežívali, si byli vědomi, že pokud se činnost tábora chýlí ke konci, naplňují se i jejich dny. Kromě toho se k uvězněným lidem dostaly zprávy o porážce nacistů u Stalingradu.

To jistě na jedné straně vzbuzovalo ve vězních radost, avšak na druhé straně v nich vyvolávalo oprávněný pocit, že prohrávající Německo bude chtít své strašlivé zločiny zahladit.

Postupně se začalo vytvářet jádro hnutí odporu, ve kterém hrál důležitou úlohu i poručík československé armády Želomír Bloch.

Transport z varšavského ghetta do Treblinky.
Transport z varšavského ghetta do Treblinky.

Toto jádro se transformovalo v Organizační výbor. Ten si vytkl smělý cíl: nad oběma treblinskými tábory získat kontrolu, podpálit je a poté hromadně utéci do okolních lesů.

Na první pohled nemožná věc, vždyť proti vězňům stálo několik příslušníků SS a jim podřízené ukrajinské stráže.

Přesto se výbor pustil do práce a zkoumal možnosti, jakým způsobem by mohlo být povstání uskutečněno a dovedeno úspěšně do konce. Povstání už bylo na spadnutí, ale pak bylo z různých důvodů odloženo. Den D nastal 2. srpna 1943. Plán byl vlastně jednoduchý.

Část vězňů měla nenápadně proniknout do skladiště a odtud vynést zbraně. Ty poté budou rozděleny mezi jednotlivé povstalecké čety. Příslušníci SS budou nalákáni do různých dílen, kde je povstalci zlikvidují.

V půl páté odpoledne výbuch granátu oznámí otevřenou fázi vzpoury. Strážní Ukrajinci budou zabiti či zajati a povstalci přeruší telefonní spojení, aby si případní zbylí esesmani nemohli zavolat posily.

Poté se tábor zapálí a vězni zamíří za svobodou do okolní krajiny. Tento plán byl definitivně přijat v předvečer povstání.

„Nikdy nezapomenu na bělovlasého Ze´eva Kurlanda, nejstaršího z nás, který nás vzal se slzami v očích pod přísahu, že budeme bojovat do poslední kapky své krve za čest svého lidu,“ vzpomínal jeden z účastníků odboje Samuel Rajzman. V onen den nahrála povstalcům i náhoda.

Byl horký letní den a část Němců a Ukrajinců si vyrazila vykoupat se v nedaleké řece Bug. Po druhé hodině se vybraným členům odporu podařilo proniknout do skladišť a ukořistit zde tolik potřebné zbraně.

Povstalci tak získali několik desítek granátů, několik pistolí a kolem deseti pušek. Vězni pak zbraně položili na vozíky mezi stavební materiál a rozváželi je po táboře. Plány se však začaly kolem půl čtvrté hatit.

Povstalci si všimli, že jeden z esesmanů Hauptscharführer Küttner se v jedné z ubikací dal do řeči s jedním ze známých táborových donašečů.

A aby toho nebylo málo, Küttner záhy poté narazil na mladého vězně, který v daném místě neměl co pohledávat. Podrobil jej prohlídce a objevil u něj balíčky peněz, které měli povstalci připraveny pro život na útěku.

Esesman si mladíka okamžitě odvedl, což u členů výboru vzbudilo podezření, že při známých metodách mučení SS by nešťastný hoch mohl vše prozradit.

Povstalci se tak rozhodli k okamžité akci, byť plány ještě zdaleka nebyly dotaženy do konce a zbraně nebyly doručeny na svá místa.

Likvidace tábora po vzpouře vězňů.
Likvidace tábora po vzpouře vězňů.

Povstalci nejdříve eliminovali nejakutnější nebezpečí, když eliminovali Küttnera. Výstřel, kterým byl zasažen (avšak nikoliv zabit), posloužil jako signál k odstartování akce.

Centralizované velení bylo v tu chvíli nemožné, takže jednotlivé skupiny začaly svůj boj samy na vlastní pěst. Byl zapálen sklad benzínu, což způsobilo rozsáhlý požár a táborem se nesly burácivé zvuky explozí.

„V táboře byl mladík, který dezinfikoval a deratizoval budovy Němců a Ukrajinců. Na zádech měl nádržku s kapalinou, kterou rozprašoval.

Toho dne jí naplnil směsí chemikálií – benzínu a petroleje a postříkal tím baráky,“ vzpomínal člen hnutí odporu Kalman Teigman.

Na tuto povstaleckou jednotku zahájili z automatických zbraní palbu Ukrajinci a způsobili jí těžké ztráty. Oni i esesmani se záhy vzpamatovali z prvního šoku a zahájili protiofenzívu. Část vězňů zatím vystříhávala díry v táborovém oplocení.

„Vězňové utíkali všemi směry a vládl nepopsatelný zmatek,“ popisuje další z vězňů Samuel Willenberg. „V davu jsem zahlédl několik vyděšených Němců, pobíhajících po prostranství a kryjících se za stromy.

Ze šesti strážních věží štěkaly pušky a kulomety. Z naší strany odpovídaly řídké výstřely.“ Do povstání se zapojili i vězňové nuceně pracující ve vyhlazovací části tábora. Vedl je Želo Bloch, který sem byl před tím převelen.

Jejich situace byla o to kritičtější, protože neměli vůbec žádné střelné zbraně. Přesto se jim podařilo několik Ukrajinců odzbrojit a tím tak získat potřebné pušky. Poté povstalci utíkali k plotu, který stříhali a skrze něj utíkali za svobodou.

Bloch a někteří další kryli utíkající střelbou do doby, dokud nepadli nebo jim nedošly náboje. Z 850 vězňů, kteří se nacházeli v táboře 2. srpna 1943, se jich do povstání asi stovka vůbec nezapojila. Všichni byli zastřeleni.

Dalších zhruba 400 strážní pobili přímo v táboře, mezi nimi prakticky všechny hlavní organizátory vzpoury. Přibližně 350 se podařilo z Treblinky uniknout.

Ztráty věznitelů byly minimální, z esesmanů byl zraněn pouze Küttner, dále bylo zasaženo asi pět Ukrajinců. Ovšem proklínaná Treblinka byla v plamenech a skrze díry v plotě se svému osudu vzpírali další a další vězni.

Současný památník v Treblince.
Současný památník v Treblince.

Uprchlíci však zdaleka neměli vyhráno. Nacistům se rychle podařilo dát dohromady jednotky, které měli za úkol povstalce dostihnout. „Vrazi nás štvali palbou ze svých samopalů. Současně nás stíhalo auto, z jehož střechy pálil kulomet.

Mnozí z nás padli,“ přibližoval útěk Jechiel Reichman. Mnohým uprchlým Židům se stali osudnými nikoliv nacisté, nýbrž antisemičtí Poláci.

Ti vzbouřence mnohdy udali Gestapu či je zavraždili v přesvědčení, že u sebe ukrývají zlato.Nakonec však minimálně šedesát lidí, kteří prošli hrůzami Treblinky, se dožilo konce války.

Samotný tábor byl ještě provizorně opraven, aby na Židech z Bialystoku mohli nacisté dokonat své dílo zkázy.

Poté byl tábor zlikvidován a na jeho místě vznikla farma. Velitel tábora Franz Stangl podobně jako řada jiných vysoce postavených příslušníků SS po válce zmizel v Jižní Americe.

Spolková republika na něj vydala zatykač v roce 1960. Brazilská policie jej zatkla až o sedm let později a k údivu celého světa jej do Německa vydala. Jihoamerické země totiž kolem vydávání nacistických zločinců zpravidla dělaly spoustu cavyků.

Stangl byl shledán jako spoluviník smrti 400 000 lidí a odsouzen na doživotí. Zemřel v roce 1971 ve vězení na srdeční selhání.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se […]
Historie
Žena, která ovládla desetitisíce pirátů. Čínská královna moří porazila císařské loďstvo
Představte si ženu, před kterou se třásli obchodníci, kapitáni i císařští admirálové. Na počátku 19. století ovládá Čeng Š jednu z nejmocnějších pirátských konfederací v dějinách. Pod její velení spadají tisíce lodí a podle často uváděných odhadů až 70 tisíc mužů. Přesto její příběh nekončí popravou ani porážkou. Dokáže vyjednat podmínky, o jakých se většině […]
Historie
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí […]
Historie
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl […]
zajímavosti
Věčný rebel Alain Delon: Věrnost není na pořadu dne
Malý chlapec sedí u vchodu do řeznictví a marně si snaží si urovnat myšlenky. Proč tu je? Proč nemůže být s mámou a tátou? Z téhle rány se už nikdy neotřese… Když se 8. listopadu 1935 ve Sceaux na jižním předměstí Paříže prvně rozkřičí maličký uzlíček počastovaný dlouhým jménem Alain Fabien Maurice Marcel Delon (1935–2024), […]
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie.  Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí […]
Když samotná cesta je cílem: Kaunertalská ledovcová silnice
Asfaltový had se plazí vysokohorskou krajinou a překonává na 26 kilometrech výškový rozdíl 1500 metrů. Bez povšimnutí nechává plných 6 vegetačních pásem – od lesů a luk až k holým skalám. Přitahován a poháněn magií věčného ledu, zastaví se až v nadmořské výšce 2750 metrů nad mořem. Tahle silnice je dobrodružstvím při cestě za dobrodružstvím! Kořeny rakouské […]
Nejúspěšnější spisovatel současnosti: Dan Brown
Než se stane spisovatelem, tak se živí jako učitel angličtiny na Philips Exeter University, ale cesta k tomuhle povolání je dlouhá. „Nevím, co budu dělat, ale chci, aby to bylo kreativní,“ má jasno jen v jediné věci. Budoucí bestsellerista Dan Brown (­*1964) se nejdřív rozhodne stát muzikantem. Pomocí syntetizátoru skládá písničky, vydává dětské album a zakládá i […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz