Okolo doby jarní rovnodennosti, kdy na obloze vládne znamení Berana neboli Skopce a začíná kypět nový život, slavíme Velikonoce. Samotný svátek byl převzat od židů a nazývají ho ,,Pesach“.
V němčině se Velikonoce nazývají ,,Ostern“, což je odvozeno od starogermánské bohyně jara Ostary, jejíž jméno souvisí se slovem ,,Osten“, východ – a má tudíž spojitost s jitřní září.
Podobně jako babylonská bohyně Ištar, římská bohyně Flora nebo egyptská Isis je i Ostara ztělesněním obnovujícího se rostlinného života.
![Tradice vítání jara sahá až k egyptským božstvům. Foto: Ägyptischer Maler um 1360 v. Chr., Public domain, via Wikimedia Commons](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/03/agyptischer-maler-um-1360-v-chr-001.jpg)
Dávná tradice
Tradice oslav svátků jara sahá až do skutečně dávné minulosti. Například velikonoční zajíček, jenž nosí vajíčka, je daleko starší symbol. Zajíček je totiž už od antiky symbolem plodnosti.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Samotné vajíčko nám představuje klíčící a obnovující se život a znovuzrozování. Barvení vajíček má pak za úkol připomenout pestrost květů v přírodě.
Zajímavostí je, že někde vajíčka přinášel zelený nebo červený zajíček, jinde zase liška nebo i kukačka, která ohlašuje příchod jara. U Germánů připadal jeden z hlavních jarních svátků právě na období našich Velikonoc.
Bylo to svěcení právě se zazelenavších větviček a mladých bylinek. Církev později tyto svátky přejala jako Květnou neděli a Zelený čtvrtek. Tím je zařadila do velikonočního cyklu.
Ve starém Jeruzalémě byla Květná neděle velkým svátkem a mnoho lidí přicházelo slavit s palmovými ratolestmi.
![Velikonoční zajíček je symbolem začátku nového života. Foto: Pixabay](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/03/velikonocni-zajic.jpg)
Symbolika velikonočního pečiva
Rovněž mazanec a další velikonoční pečivo jsou pradávným symbolem svátků jara. Jedná se i o vzpomínku na pohanské obětiny. Například egyptské bohyni Isis se pekly koláče ve tvaru ženského přirození.
Podobné chlebíčky a koláčky se někde pečou až do dnešních dnů. Taktéž i v Řecku se Apollónovi, bohu světla a slunce, pekly koláče jako výraz díků za to, že se vrátí. V astrologickém období Skopce se zkrátka navrací nový život.
V tomto znamení spatřujeme symbol prorážení, proklubávání se, vzniku nového života. Z oblasti Pomořan je pak kupříkladu zase doložen zvyk pečení chleba zvaného ,,Osterwolf“ v podobě velikonočního vlka.
V Eddě je totiž zaznamenáno, jak vždy na podzim vlk Fenris spolkl Slunce a na jaře ho znovu vypustil.
![Mazanec je rovněž dávným symbolem svátků jara. Foto: Chmee2 řekl:, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/03/nakrajeny-mazanec-5.jpg)
Starověký Řím
Například staří Římané slavili v polovině března svátek k poctě Libera a Libery. To byla božstva plodnosti a dobré úrody, která měla na Aventinu společný chrám s bohyní obilnin Ceres.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
O tomto svátku prodávaly staré ženy, ověnčené břečťanem, medové koláčky – a na malých přenosných ohništích je obětovaly bohům jménem toho, kdo si je zakoupil.