Podobně jako je tomu například u automobilů, nebo počítačů, kdy je třeba vyměnit nefunkční součástku, i u člověka dochází v případě orgánů k jejich opotřebení a někdy je třeba přistoupit k jejich výměně.

Zatímco u technologických zařízení postačí dát přístroj do servisu, u lidského těla přichází na řadu transplantace některého z nefunkčních orgánů.

Medicína 21. století je naštěstí natolik pokročilá, že se transplantace stávají snazší, než tomu bylo v minulosti. Co vše se dnes transplantuje? Jaké jsou úspěchy ve světě a v Česku?

Co vše lze transplantovat?

Transplantovat lze v současnosti v lidském těle skutečně ledacos. V roce 2020 připadl Evropský den dárcovství orgánů na 10. října.

Tímto dnem se vzdává hold nejen všem dárcům orgánů a jejich rodinám, ale také všem, kteří se na samotném procesu jakkoli podílejí, od lékařů, přes sestry, laboranty, asistentky, po řidiči sanitek atd.

Právě díky těmto lidem mohou být zachraňováni lidé, kterým vlivem zdraví nebo jiné nepředvídatelné situace nějaký ten orgán dosloužil.

Podle dostupných informací se v České republice nachází více než 9 tisíc pacientů s funkčním transplantovaným orgánem a dalších zhruba tisíc lidí je aktuálně zapsáno na čekacích listinách a na záchranu nebo zkvalitnění svého života čeká.

Podle lékařů dokonce ani současná světová pandemie neovlivnila tento druh medicíny, minimálně v Česku.

„Transplantace provádíme v podstatě ve stejné míře jako před pandemií, jen jsme zavedli ještě přísnější preventivní opatření, abychom ochránili jak naše pacienty, tak i personál, který o nemocné pečuje.

Je to především díky výborné spolupráci s dárcovskými nemocnicemi.

Transplantační medicína je totiž o týmové spolupráci, a to nejen v daném centru, ale hlavně ve vztahu s dalšími spolupracujícími kolegy na odděleních ARO a JIP, kteří se starají o dárce orgánů,“ říká přednosta Transplantcentra IKEM prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc.

Stále je co dohánět

Český dárcovský program v porovnání se světem je s 27 dárci na milion obyvatel na 7. místě, výrazně před Německem, Polskem, Rakouskem i Slovenskem.

Přestože specialisté s pomocí rozšíření indikačních kritérií učinili krok kupředu, stále se potýkají s nedostatkem dárců, což je základní limit transplantační medicíny v Česku.

„Rozhodli jsme se více pracovat se zkušenými lékaři a sestrami v dárcovských nemocnicích a nabídli jim, že se mohou stát KDP neboli Key Donation Person, tedy aby ještě více prohloubili své znalosti a stali se na svém pracovišti specialisty, kteří budou o problematice dárcovství a transplantací vědět nejvíce a budou moci předávat tyto informace zase dále svým kolegům.

V IKEM aktuálně spolupracujeme s 62 pracovišti ve 40 nemocnicích a v prvních z nich již tyto osoby fungují.

Věříme, že díky tomu bude komunikace mezi našimi koordinátory, dárcovskými nemocnicemi a také rodinami dárců fungovat ještě efektivněji a rozšíří se tak i dostupnost transplantační medicíny pro pacienty zapsané na čekacích listinách,“ vysvětluje vedoucí Oddělení odběru orgánů a transplantačních databází IKEM doc. MUDr. Eva Pokorná, CSc.