Žádné velké scény netropí. Často dokonce projevuje naprostou lhostejnost k okolí. Přestože se málokdy výrazněji projeví, i tak dokáže pořádně vyděsit! Svou bílou paní má nespočet českých památek a jejich životní osudy jsou si v mnohém podobné. A ty posmrtné vlastně taky…

„Bílá paní, osobnost vymyšlená a bytost mythická, kteráž má původ svůj v mythologii německé (viz Berchta).

V pověstech líčí se Bílá paní jako postava bílým rouchem oděná, kteráž se ukazuje, jen když rodu hrozí nějaké nebezpečí nebo je-li nebezpečí, že by se některému z nich něco státi mohlo, například když chůva u dítěte usne,“ líčí český historik August Sedláček (1843-1926) v příslušné sekci Ottova slovníku naučného.

Bílá paní tak rozhodně není českým originálem. Podobné legendy nejsou dokonce ani německým specifikem, ale jsou rozšířeny po celé Evropě.

Neblahý osud Perchty z Rožmberka

Vyprávění o těchto zjeveních, týkajících se různých významných rodů, jsou velmi stará, písemné zprávy se objevují už ve 12. století.

V českých zemích je pověst o bílé paní poprvé zaznamenána v roce 1577. Nejznámější tuzemskou bílou paní je Perchta z Rožmberka (asi 1429–1476). Té se vedlo v manželství tak zle, že musel prý zasáhnout i tehdejší český král Jiří z Poděbrad (1420–1471).

Jejího manžela pak dostihne na smrtelném loži tíha vlastního svědomí. Perchta však nedokáže vyslyšet jeho prosby o odpuštění a vyslouží si za to od něj kletbu, aby ani ona nedošla nikdy pokoje.

Na Karlštejně je prý rušno

Po její smrti se údajně začíná nejen na hradě Rožmberku, ale i dalších rodových sídlech zjevovat přízrak bíle oděné ženy, který má dokonce v roce 1944 vyděsit německé dívky z nacistické mládežnické organizace Bund Deutscher Mädel, které na hradě táboří.

Případ přijíždí vyšetřovat i samotné gestapo! Na nic samozřejmě nepřijde. Perchtu v průběhu staletí však údajně viděla celá řada lidí. Také další české a moravské památky mají své bílé paní.

Například na Karlštejně se za úplňkových nocí má zjevovat dvanáct (dle jiné pověsti čtrnáct) dívek, které v 16. století jako služebné umučila k smrti krutá žena zdejšího purkrabího.

Tajemství ženských přízraků

Známé bílé paní mají být třeba také na Okoři, Pernštejně, Bouzově či Jindřichově Hradci.

Zdejší zjevení se původně považovalo za Perchtu z Rožmberka, avšak „podrobné prozkoumání pamětí středověkých ukázalo, že Perchta Rožmberská v žádném spojení nikdy s Hradcem nebyla,“ doplňuje August Sedláček.

Jinde se dle pověstí vyskytují naopak černé paní: na Tovačově, Buchlově anebo Náchodě. Výskyt bílých či černých paní je podle legend vždy spojen s nějakým druhem utrpení anebo hříchů za života dotyčných žen.

Záhadologové spekulují, že se může jednat o duše, které jsou připoutány k místu, kde trpěly či byly proklety anebo že jde o energetický otisk událostí, který se za vhodných podmínek přehrává jako filmová smyčka. Skeptici jsou přesvědčeni, že zkrátka funguje lidská fantazie a sugesce.

Modrá paní přináší štěstí?

Nejenom bílé nebo černé paní operují na českých a moravských historických památkách. Někde lze potkat také modrou paní. Pověst o ní se váže například k zámku v Holešově na Kroměřížsku, kde se prý zjevuje krásná bytost v modrém.

Nepřináší však zlé zprávy a nepřichází ani v těžkých časech. Naopak, objeví se tehdy, pokud panuje blahobyt a doba je poklidná.