Plachetnice Grand Saint Antoine připlouvá 25. května 1720 ke břehům přístavu v Marseille. Jakmile přirazí ke břehu, kapitán lodi Jean-Baptiste Chataud spěchá do úřadu pro karanténu.
Potřebuje potvrzení, že z lodi nehrozí žádná nákaza, jinak přijde o tučné zisky z plánovaného obchodu. „Bylo jim zle z jídla,“ tvrdí proto úředníkům, kteří se vyptávají, proč na jeho lodi zemřelo hned devět lidí. Ve skutečnosti je zabil mor…
Plachetnice Grand Saint Antoine opouští 22. července 1719 Marseille. Pod velením zkušeného francouzského mořského vlka Jeana-Baptista Chatauda (1681– asi 1723) pluje do Smyrny, Larnaky.
Zastavuje se i v dnešním libanonském Sidonu a Tyru, kde přístavní dělníci stěhují do podpalubí štůčky drahých látek. Loď pak zamíří na zpáteční cestu do Marseille.
Jenže už během plavby se ukazuje, že společně s nákladem překrásného hedvábí a bavlny se do skladovacího prostoru lodi dostal i nechtěný dárek v podobě zákeřných bakterií dýmějového moru.
Zatímco plavidlo brázdí vlny Středozemního moře, na jeho palubě postupně umírá sedm námořníků a lodní chirurg. Osmý námořník onemocní krátce předtím, než loď přistane v italském Livornu. „Moji muži zemřeli na morovou horečku,“ prohlašuje v Livornu Chataud.
Italští pobřežní lékaři se proto zdráhají pustit loď do přístavu a posílají ji dále k Marseille. Snad si tam s nakaženou zásilkou poradí…
Přísná hygienická pravidla
Kdyby přistání lodi probíhalo jako obvykle, nejspíše by se nic nestalo. Městská rada v Marseille totiž přijala už v roce 1580 přísná hygienická opatření pro připlouvající lodi. Jde o třístupňový systém karantény.
Podle nich každá loď dostane potvrzení o zdravotní nezávadnosti v jedné ze tří kategorií, které se liší se v počtu dní karantény pro cestující, zboží i samotné plavidlo.
Když loď spadne do první, „čisté“ kategorie, cestující musí strávit v karanténě 14-18 dní, loď 20-28 dní a zboží 30-38 dní. Do druhé „podezřelé“ kategorie patří lodi, které se s nákazou mohly potkat v přístavech během plavby.
Cestující z nich mohou vyrazit do města až za 25 dní, s lodí se nesmí hnout 25-30 dní a se zbožím 35-40 dní. Nejhůř je na tom třetí kategorie, u které už bylo prokázáno onemocnění přímo na lodi.
Pasažéry pošle do izolace až na 35 dní, loď na 50 dní a zboží ještě o deset dní déle. Grand Saint Antoine teď hrozí, že si odnese razítko morem nakažené.
Tučný zisk nadevše
Kapitán lodi to ale vyřeší po svém. Měl by zakotvit u ostrova Jarre na jihu Marseille, kde se dezinfikují lodě kontaminované nákazou. Místo toho ale zamíří rovnou do marseilleského přístavu Pomègues.
Kvapem se totiž blíží trh v jihofrancouzském Beaucaire asi 110 km od Marseille, má začít už 22. července 1720. Štůčky drahých látek, které skrývá podpalubí jeho lodi, se budou prodávat právě tam. Obchodníci přece nemohou čekat!
Kdyby se loď dostala do dlouhé karantény určené pro lodi nakažené morem, všichni by přišli o své zisky. Nikdo ale netuší, že společně s metry barevného hedvábí a bavlny připlouvá do města i černá smrt. Chataud přichází na zdravotní úřad.
Když má úředníkům vysvětlit nezvyklý počet úmrtí na své lodi, vymlouvá se na zkažené potraviny. Úředníci po příčinách smrti devíti mužů raději ani moc nepátrají, nejspíš i oni jsou pod tlakem.
Možná, že jim někdo nabídl finanční příspěvek, pokud nad karanténou přivřou oči.
Kapitán skončí ve vězení
Chataud není sám, pro koho je zisk důležitější než zdraví mnoha lidí. Z prodeje má mít až čtvrtinový podíl.
Podobně je na tom i marseilleský radní a obchodník Jean Baptiste Estelle (1662–1723), který dává svolení k tomu, aby část zboží z lodi byla vyložena. Na drahém hedvábí chce namastit kapsu. Kupci se na zboží doslova vrhají.
Jenže dva dny po přistání lodi umírá další námořník, tentokrát už prokazatelně na mor. V přístavu vypuká panika. Loď putuje zpátky do karantény k ostrovu Jarre. Je ale pozdě, nákaza už se šíří. Obyvatelé města prchají.
Umírají lidé, tisíce těl leží na hromadách v okolí města. Kapitána Chatauda, spoluzodpovědného za epidemii, která jen v Marseille stála život asi 100 tisíc lidí (celkově mohlo být obětí až 400 tisíc), nakonec nemine trest.
Skončí ve vězení v pevnosti If, kde stráví tři roky. Estelle ale pak během epidemie pomáhá nakaženým a je za to povýšen do šlechtického stavu.
