Když vejdete do středověké knihovny, knihy tam leží na sobě nebo vedle sebe. A mnohé z nich vypadají spíš jako poklady než obyčejné svazky. Těžká kožená vazba, kovové kování, řetězy, přezky a hlavně zámek. Ne ledajaký. Poctivý, ručně vyráběný, často z mosazi nebo železa.

„Tohle není kniha na prohlížení pro každého,“ šeptá knihovník, když opatrně odemyká drobný zámek skrytý pod kovovou sponou. Není to jen o bezpečnosti. Je to symbol. Kniha se zámkem znamená: tady leží něco cenného. Něco, co si zaslouží ochranu.

Ať už jde o právní listiny, svazek lékařských znalostí, nebo rukopis, který nesmí být pozměněn. Vědění zkrátka není pro každého.

Pojistka proti zvědavcům

Zámky se objevují hlavně na knihách s důležitým nebo citlivým obsahem. Mají zabránit tomu, aby někdo listy vytrhl, poškodil nebo nahradil. Slouží jako pojistka proti manipulaci i proti zvědavým očím.

V některých případech bývají zámky dvojité – na dvou kovových přezkách, uzavíraných pevným řemenem. A nejde jen o ochranu proti krádeži. Knihy, které se vyskytují na veřejných místech, se upevňují pomocí řetězů.

V době, kdy se kniha kopíruje ručně, může být jeden jediný svazek výsledkem několika let práce. Je v ní vědění, víra, autorita – a právě zámek z toho dělá „nedotknutelné“ dílo. Není přípustné, aby ji někdo ukradl.

Klíč je zvlášť

Když se podíváte na gotickou vazbu, nejprve vás zaujme kůže. Hovězí, pevná, často bez ořezaných okrajů. Proč? Málokdo tuší, že způsob stavění knih v knihovnách do polic se začal užívat teprve v 16. století.

Do té doby knihy v knihovnách ležely na sobě nebo vedle sebe, takže se přečnívající kusy kůže ořezávat nemusely. Když prozkoumáte kůže, přejedete prsty po slepotisku – jemném vzoru vtlačeném bez barvy.

U rohu zahlédnete kovové nárožnice, u dolní hrany možná i kovový pás nebo malé nožky. Ale jakmile narazíte na zámek, víte, že tahle kniha skrývá víc než jen text. „Klíč máme uložený zvlášť,“ říká knihovník a vrací svazek na místo.

A vy si uvědomíte, že gotická kniha není jen nositelka slova. Je to předmět moci, tajemství – a respektu.